ECLI:CZ:US:1993:3.US.9.93
sp. zn. III. ÚS 9/93
Usnesení
III. ÚS 9/93 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatelky Ing. E.H., takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatelka podala dne 21.12.1992 návrh v souvislosti se sdělením Ministerstva financí ČR ze dne 28.5.1992 č.j. 225/43078/91 dle kterého jí byla poskytnuta finanční náhrada v částce 344 656,-- Kčs a uhrazeno znalečné za znalecký posudek na hodnotu nemovitostí v částce 605,40 Kčs. To v souvislosti s posmrtnou rehabilitací jejího otce L.L. tak, jak byla vyslovena rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14.9.1990 sp. zn. Rt 62/90. Jako univerzální dědička potom požádala o finanční náhradu MF ČR v souvislosti s konfiskací majetku otce, a to domu, stavební parcely a zahrady v P., když k těmto nemovitostem již mezitím nabyly vlastnická práva jiné osoby. Ministerstvo financí ČR její žádost akceptovalo a rozhodlo o náhradě, jak uvedeno shora.
Navrhovatelka potom takto poskytnutou náhradu považuje za nedostatečnou s tím, že ust. §13 odst. 5 zák. č. 87/91 Sb. nezohledňuje pohyb cen na trhu nemovitostí, když finanční náhrada je poskytována podle cenových předpisů ke dni účinnosti zák. č. 87/91 Sb., který nabyl účinnosti dne 1.4.1991, a to v souvislosti s vyhl. č. 316/90 Sb. o cenách nemovitostí. Z uvedených důvodů navrhuje, aby znění ustanovení §13 odst. 5 zák. č. 87/91 Sb. v poslední větě bylo zrušeno.
V této souvislosti nutno zdůraznit, že takto navrhuje zrušení zákona či jiných právních předpisů ve smyslu ust. §64 a násl. zákona o Ústavním soudu ČR. Přitom rozhodnutí MF ČR o přiznání náhrady je rozhodnutím, které je navrhovatelce příznivé. Ta svým podáním má tedy výhrady v podstatě proti včasné vykonatelnosti zmíněného rozhodnutí MF ČR. S ohledem na uvedené se tak v daném případě jedná o návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou ve smyslu ust. §43 odst. 1 písm. d) zák. o Ústavním soudu ČR ve věci návrhu na zrušení ustanovení §13 odst. 5 zák. č. 87/91 Sb.,
III. ÚS 9/93
ve větě, že náhrada se poskytuje podle cenových předpisů pro oceňování nemovitostí ke dni účinnosti zmíněného zákona.
Navíc navrhovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje (§75 odst. 1 zák. o Ústavním soudu ČR), a proto je také uvedený návrh nepřípustný ve smyslu ust. §43 odst. 1 písm. f) zák. o Ústavním soudu ČR. Z uvedených důvodů proto Ústavní soud ČR návrh odmítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. října 1993
JUDr. Vladimír Jurka
soudce Ústavního soudu ČR