ECLI:CZ:US:1994:3.US.51.94
sp. zn. III. ÚS 51/94
Usnesení
III. ÚS 51/94
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud ČR rozhodl, ve věci ústavní stížnosti paní K. P., zastoupené JUDr. J. V., komerčním právníkem, mimo ústní jednání dne 23. 6. 1994 předsedou senátu JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností napadá navrhovatelka pravomocný rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 4. 1. 1994 č.j. 29 Ca 174/93, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí O.Ú. ve Z., Pozemkového úřadu ze dne 13. 7. 1993 č.j. PÚ 758/91/6-Ne, jímž tento orgán rozhodl, že navrhovatelka není vlastníkem nemovitostí v kat. úz. O. (zapsaných na LV č. 95 v EL č. 345, a to parc. č. 1018 o výměře 38,0303 ha - rybník).
V návrhu podaném Ústavnímu soudu uvádí navrhovatelka, že napadeným rozsudkem krajského soudu, tedy zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její ústavně zaručené právo (§72 odst. 1 lit. a) zák. č. 182/93 Sb.), a to právo vlastnické, aniž by však blíže a podrobněji rozvedla, v čem takovéto porušení vlastnického práva spatřuje; z tvrzení v návrhu uvedených je zřejmé, že navrhovatelka pouze polemizuje s právními závěry pravomocného rozsudku Krajského soudu v Brně (jak je tento označen shora) a v podstatě shodně jako v řízení předcházejícím, vytýká krajskému soudu nesprávné právní posouzení věci, zejména pak nesprávnou aplikaci zákona č. 229/91 Sb., v platném znění, a dovozuje, že tímto postupem orgánů veřejné moci, kterým jí nebylo přiznáno právo na vydání věcí požadovaných na základě citovaného zákona, bylo porušeno její vlastnické právo.
Ústavní soud ČR si vyžádal spis Krajského soudu v Brně (sp. zn. 29 Ca 33/93), u něhož z podnětu navrhovatelky bylo vedeno řízení; tento soud rozsudkem ze dne 8. 3. 1993 původní rozhodnutí O.Ú. ve Z., Pozemkového úřadu ze dne 14. 1. 1993 č.j. 758/91/5-Ne zrušil a věc vrátil tomuto orgánu se svým závazným právním názorem k dalšímu řízení. Ústavním soudem ČR byl dále vyžádán spis Krajského soudu v Brně sp. zn. 29 C 174/93, jímž bylo řízení pravomocně skončeno. Z citovaného spisu Krajského soudu v Brně pak Ústavní soud zjistil, že navrhovatelka ve své ústavní stížnosti v podstatě odmítá jako nesprávný právní závěr Krajského soudu v Brně, totiž podstata ústavní stížnosti spočívá v pouhé polemice s právními závěry obecného soudu. Ze spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. 29 Ca 174/93 pak Ústavní soud zjistil, že pozemkový úřad ve svém novém rozhodnutí řídil se právním názorem vysloveným Krajským soudem v Brně (sp. zn. 29 Ca 33/93) a po provedeném doplnění řízení znovu rozhodl.
Již dříve Ústavní soud ČR vyložil, v čem je třeba spatřovat ochranu vlastnického práva ve smyslu čl. 11 Listiny základních práv a svobod (např. ve věci III. ÚS 23/93) a dovodil, že se v zásadě necítí oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, resp. vyložil za jakých výlučných podmínek je podle zákona jeho přezkumná pravomoc dána.
Vzhledem k obsahu návrhu, jak vpředu je o tom zmínka, nelze proto podání ústavní považovat za vyhovující dle ustanovení §72 zák. č. 182/93 Sb.; protože tedy navrhovatelka se ve svém návrhu domáhá toliko změny právního názoru obecného soudu, je zřejmé, že jde o návrh, který je zjevně neoprávněný (§43 odst. 1 lit. c) zák. č. 182/93 Sb.).
Za tohoto stavu nezbylo než návrh-ústavní stížnost o d m í t n o u t (§43 odst. 1 lit. c) zák. č. 182/93 Sb.)
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 2 zák. č. 182/93 Sb.)
V Brně dne 30. 6. 1994
JUDr. Vlastimil Ševčík
předseda senátu ÚS ČR