ECLI:CZ:US:1995:1.US.123.94
sp. zn. I. ÚS 123/94
Usnesení
Sp. zn. I. ÚS 123/94
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud ČR rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatelů 1) M.Š., 2) T.H., obou zastoupených advokátkou JUDr. R.V., takto:
Návrh se o d m í t á.
Odůvodnění:
Ústavní soud ČR obdržel ústavní stížnost ze dne 18. 8. 1994 proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR, čj. VS/1-1054/93 ze dne 9. 6. 1993,a proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Can 3/94 ze dne 8. 6. 1994, kterou předložili N., zastoupená jejím jednatelem panem M.Š. a pan T.H., obě strany byly zastoupeny advokátkou JUDr. R.V.
Z předložených podkladů Ústavní soud ČR zjistil, že občanské sdružení s názvem "N" bylo rozpuštěno rozhodnutím Ministerstva vnitra ČR ze dne 9. 6. 1993 a toto rozhodnutí nabylo právní moci rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. Can 3/94 ze dne 8. června 1994.
Protože stanovy sdružení, ani zákon o sdružování občanů č. 83/1990 Sb., ve znění zákona č. 300/1990 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb. nemá ustanovení o tom, jak probíhá případná likvidace sdružení v případě jeho zániku, jak je tomu např. v případě zániku politických stran podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, v platném znění, je nutno vycházet z toho, že sdružení rozpuštěním zaniklo a nemůže tedy podávat vlastním jménem návrh ústavní stížnosti Ústavnímu soudu ČR podle §72 zákona č. 182/1993 Sb.,
o Ústavním soudu. Zřejmě by tak mohli učinit jen všichni členové sdružení za svou osobu, byť i ve společném podání, nebo ohlásit podle platných předpisů znovu vznik svého sdružení a předložit nové stanovy, takže jejich právo na sdružování by nebylo nijak ohrožováno.
Protože návrh ústavní stížnosti byl v případě N., podán v době, kdy toto sdružení již bylo rozpuštěno a v případě pana T.H. jen jediným členem sdružení, byl podán předložený návrh ústavní stížnosti osobami zřejmě neoprávněnými.
Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků, svým usnesením podle §43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb. návrh odmítl.
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. března 1995
JUDr. Vladimír P a u 1
soudce zpravodaj