ECLI:CZ:US:1995:1.US.156.94
sp. zn. I. ÚS 156/94
Usnesení
I. ÚS 156/94
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatelů F.L. a L.L., obou zastoupených advokátem JUDr. O.H., o ústavní stížnosti, týkající se restitučních nároků podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění novel, takto:
Návrh s e o d m í t á.
Odůvodnění:
Navrhovatelé svým podáním ze dne 27. 10. 1994 žádají o vrácení zabaveného majetku, konkrétně nemovitosti v L. Tento majetek propadl státu poté, co rozsudkem Okresního soudu v Prostějově, sp. zn. 1 T 41/83, ze dne 12. 4. 1983, byli oba navrhovatelé odsouzeni pro trestný čin opuštění republiky. Rozhodnutím téhož soudu, ze dne 27. 3. 1991, sp. zn. 2 Rt 150/91, byli rehabilitováni, a proto se nyní domáhají vydání svých nemovitostí.
Přípisem Ústavního soudu ČR ze dne 15.12. 1994 byli navrhovatelé vyzváni k odstranění vad svého podání a současně byli poučeni, že pokud ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení soudní výzvy vady podání neodstraní, bude jejich návrh podle §43 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb. odmítnut
Výzva k odstranění vad podání byla navrhovatelům doručena 28. 12. 1994. Na tuto výzvu zareagoval jménem navrhovatelů advokát JUDr.O.H. přípisem z 1. 2. 1995, ke kterému připojil plnou moc k zastupování, vystavenou mu navrhovateli. V přípise žádal Ústavní soud ČR o zaslání výzvy k odstranění vad podání přímo na jeho adresu. Jeho žádosti bylo Ústavním soudem vyhověno.
Dne 14. 2. 1995 obdržel JUDr. O.H. výzvu k odstranění vad podání. Zareagoval na ni žádostí o prodloužení lhůty nejprve k datu 31. 3. 1995, poté k datu 15. 6. 1995. Svou žádost o prodloužení lhůty zdůvodňoval nezbytností shromáždit potřebné doklady, zejména konečné rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu. Jeho žádosti bylo vyhověno a Ústavní soud prodloužil lhůtu k odstranění vad podání do 15. 6. 1995. Přípisem z 12. 6. 1995 však JUDr. O.H. opětovně žádá o prodloužení lhůty, neboť dosud není schopen vyhovět požadavkům, kladeným zákonem č. 182/1993 Sb. na zpracování ústavní stížnosti. Z textu jeho posledního podání je zřejmé, že vyvolal jménem svých klientů řízení u Okresního pozemkového úřadu v P., které vyznělo zamítavým rozhodnutím. Proti tomuto rozhodnutí podal jménem klientů, tedy navrhovatelů, opravný prostředek na Ministerstvo zemědělství ČR.
Vzhledem k tomu, že navrhovatelé ani prostřednictvím svého právního zástupce neodstranili vady návrhu ve lhůtě soudem určené, tj. do 15. 6. 1995, přičemž vzali na vědomí poučení Ústavního soudu o následcích neodstranění vad dle 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb. rozhodl, Ústavní soud v souladu s citovaným ustanovením tak, že jejich návrh odmítl.
K odmítnutí došlo i s poukazem na ustanovení §43 odst. 1 písm. f) cit. zákona. Tedy proto, že návrh je nepřípustný. Z posledního podání právního zástupce navrhovatelů vyplynulo, že v současné době probíhá řízení ohledně vydání nemovitostí, proto musí navrhovatelé vyčkat výsledků tohoto řízení, a teprve poté lze případně uvažovat o podání ústavní stížnosti. Pokud svým podáním předešli navrhovatelé příslušná rozhodnutí, je nutno na jejich návrh hledět jako na nepřípustný, neboť dosud nevyčerpali všechny prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práva poskytuje (§75 zák. č. 182/1993 Sb.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. června 1995
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.
soudce Ústavního soudu ČR