ECLI:CZ:US:1995:1.US.210.95
sp. zn. I. ÚS 210/95
Usnesení
I. ÚS 210/95
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci ústavní stížnosti M.D. a M.D., zastoupenými JUDr. J.Ž., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 11. 1994, sp.zn. 17 Co 253/94, ve spojení s usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 24. 3.1994 , sp. zn. 4 C 401/93, takto:
Ústavní stížnost se o d m í t á.
Odůvodnění:
Stěžovatelé podali ústavní stížnost proti shora uvedeným usnesením, kterými bylo zastaveno řízení o jejich návrhu na odstranění závad plnění podle smlouvy o dodávce stavebních prací proti odpůrci firmě Sch. K ústavní stížnosti připojili stěžovatelé usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 24. 3. 1994, č.j. 4 C 401/93-27 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 11. 1994, sp. zn. 17 Co 253/94.
Ústavní soud zjistil ze zprávy Okresního soudu ve Znojmě ze dne 3. 10. 1995, že napadené usnesení tohoto soudu nabylo právní moci dne 9. ledna 1995. Podle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve
I. ÚS 210/95
lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Napadené usnesení nabylo právní moci dne 9. 1. 1995, takže od uvedeného data do podání ústavní stížnosti dne 18. 9. 1995 uplynula podstatně delší doba než připouští zákon.
Stěžovatelé uvedli, že jejich stížnost svým významem podstatně přesahuje jejich vlastní zájmy, proto by ji měl Ústavní soud projednat. Touto formulací se stěžovatelé zřejmě mínili domáhat postupu podle ustanovení §75 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., i když tento návrh nijak blíže neodůvodnili a jeho smysl nelze z ústavní stížnosti dovodit. Postup podle ustanovení §75 odst. 2 písm. a) citovaného zákona však předpokládá, že není splněna podmínka stanovená v odstavci 1) tohoto zákonného ustanovení, čili, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Pouze v tom případě ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, která svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti došlo. Taková situace však v předmětné věci nenastala. Z předložených dokladů je totiž patrno, že proti usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 24. 3. 1994 podali stěžovatelé včas opravný prostředek (odvolání), který Krajský soud v Brně shledal důvodným a usnesením ze dne 22. 11. 1994 napadené usnesení potvrdil.
Rozhodnutí o opravném prostředku nabylo právní moci dne 9. 1. 1995, takže 60denní lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla dodržena. Rovněž nebyly splněny podmínky pro postup podle ustanovení §75 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
Z uvedených důvodů Ústavní soud rozhodl odmítnout ústavní stížnost dle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb. jako návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem (§72 odst. 2 citovaného zákona).
I. ÚS 210/95
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. října 1995
JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj