ECLI:CZ:US:1995:1.US.89.95
sp. zn. I. ÚS 89/95
Usnesení
I. ÚS 89/95
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci ústavní stížnosti D K., zastoupeného komerčním právníkem JUDr. J.E., o zrušení "Zásad Ministerstva zemědělství ČR a Ministerstva financí ČR pro poskytování dotací a návratných výpomocí právnickým a fyzickým osobám v agrokomplexu, lesním a vodním hospodářství pro léta 1994 a 1995", takto:
Ústavní stížnost se o d m í t á.
Odůvodnění:
Stěžovatel se návrhem ze dne 4. 3. 1995, který Ústavní soud obdržel dne 27. 4. 1995, domáhal zrušení v záhlaví uvedených "Zásad" a zákazu, aby Ministerstvo zemědělství ČR "pokračovalo v porušování ústavních práv a svobod".
Ústavní stížnost stěžovatel podal ve smyslu §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
I. ÚS 89/95
Tutéž stížnost již projednával Ústavní soud pod sp. zn. III. ÚS 50/95, kdy ji usnesením ze dne 4. 4. 1995 odmítl z důvodu neodstranění vad návrhu ve stanovené lhůtě.
Soudce zpravodaj posuzoval ústavní stížnost z obou hledisek, které stěžovatel v návrhu uvádí.
V prvé řadě stěžovatel předkládá k úvaze otázku, zda "Zásady" jsou skutečně právním předpisem (podzákonnou právní normou), napadá jejich vydání Ministerstvem zemědělství České republiky a poukazuje na to, že pokud by šlo o právní předpis, musely by být tyto "Zásady" vyhlášeny ve Sbírce zákonů, což se nestalo.
Uvedená stěžovatelova úvaha je v zásadě správná. Podle §2 zákona č. 545/1992 o Sbírce zákonů České republiky se ve Sbírce zákonů vyhlašují uveřejněním plného znění:
a) ústavní a jiné zákony ČNR a zákonná opatření
předsednictva ČNR (pozn. Podle čl. 106 odst. 1
Ústavy se ČNR stala Poslaneckou sněmovnou,
jejíž volební období skončí dnem 6. června 1996),
b) rozhodnutí ústavního soudu České republiky v případech, kdy tak stanoví zákon,
c) nařízení vlády České republiky,
d) právní předpisy ústředních orgánů SS; tyto právní předpisy se označují názvem "vyhláška",
e) sdělení a oznámení v případech, kdy tak stanoví zákon,
f) opatření státní banky v případech, kdy tak stanoví zákon.
Je zřejmé, že pod žádné z těch ustanovení nelze "Zásady" subsumovat. Proto nejde o právní předpis ve smyslu §2 zákona č. 545/1992 Sb.
Tato skutečnost však z procesního hlediska ve prospěch stěžovatele nesvědčí. Jestliže uvedené "Zásady" právním předpisem
I. ÚS 89/95
nejsou, je případný návrh na jejich zrušení - jako právního předpisu - zjevně neopodstatněný. Takový návrh je třeba podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu odmítnout.
Pro úplnost Ústavní soud dodává, že návrh na zrušení uvedených "Zásad" by bylo nutno odmítnout i tehdy, jestliže by byly kvalifikovány jako právní předpis. Návrh na zrušení právního předpisu totiž může podat pouze subjekt uvedený v §64 zákona č. 182/1993 Sb. Takovým subjektem však stěžovatel není, takže by šlo o návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou (§43 odst. 1 písm. d) cit. zákona).
V druhé řadě bylo třeba posoudit, zda nelze napadené "Zásady" považovat za pravomocné rozhodnutí, opatření nebo jiný zásah orgánu veřejné moci ve smyslu §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, neboť stěžovatel s odvoláním na toto ustanovení ústavní stížnost podal a jako zásah orgánu veřejné moci také napadené "Zásady" charakterizoval. Na tuto otázku je nutno odpovědět záporně. Samy napadené "Zásady" totiž předpokládají, že o žádosti o dotaci (návratnou finanční výpomoc) rozhodne Ministerstvo zemědělství ČR a že i smlouva o přiznání dotace bude uzavírána na Ministerstvu zemědělství ČR (část D, body 8., 9. "Zásad"). "Zásady" samy tedy charakter rozhodnutí či jiného zásahu orgánu veřejné moci podle citovaného §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu nemají.
Pokud stěžovatel pod bodem I. ústavní stížnosti uvedl, že jeho žádost o "intervenční nákup pšenice" ředitel ÚO Ministerstva zemědělství České republiky zamítl, bylo toto tvrzení nesprávné. To je zřejmé i ze sdělení předsedy D K., ing. V.Š. (bez data), podle něhož žádost D K., nebyla příslušným ředitelem ÚO toliko doporučena, takže nešlo o vlastní rozhodnutí o žádosti zemědělského družstva.
I. ÚS 89/95
Za této situace dospívá Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost byla podána předčasně. Tuto skutečnost mohl ostatně stěžovatel vyvodit i z průběhu projednávání téhož návrhu vedeného u Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 50/95, neboť již tehdy byl vyzván k tomu, aby předložil rozhodnutí, jímž byla jeho žádost o intervenční nákup pšenice zamítnuta.
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb. soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. Podmínky tohoto ustanovení jsou v souzené věci splněny, což se vzhledem k předčasně podané stížnosti týká i návrhu, aby ústavní soud zakázal Ministerstvu zemědělství ČR pokračovat v porušování ústavních práv a svobod stěžovatele.
Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost odmítl (§72 odst. 3 citovaného zákona).
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. října 1995
JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj