ECLI:CZ:US:1995:2.US.276.95
sp. zn. II. ÚS 276/95
Usnesení
II. ÚS 276/95
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud ČR rozhodl v právní věci stěžovatele R.K., zastoupeného advokátem JUDr. P.T., o ústavní stížnosti, takto:
Ústavní stížnost se o d m í t á.
Odůvodnění:
Stěžovatel se svým návrhem domáhal zrušení usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 3. 5. 1995, sp. zn. Nt 644/94, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 5. 6. 1995, sp. zn. 4 Nt 190/95, jakož i rozhodnutí KSZ, kterým byl dne 15. 9. 1995 odložen jeho podnět ke stížnosti pro porušení zákona, pod sp. zn. 1 KZt 203/95.
Dle ustanovení §72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60ti dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Prostředkem na ochranu práva, který má na mysli citované
II. ÚS 276/95
ustanovení §72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., je prostředek, který zákon poskytuje stěžovateli a nikoliv jinému subjektu (srov. též §72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.). Protože stížnost pro porušení zákona může podat pouze ministr spravedlnosti (srov. §266 tr. É.), nejde o opravný prostředek, který by byl oprávněn podat stěžovatel. Tím spíše pak nelze považovat za prostředek na ochranu práva ve smyslu ustanovení §72 zák. č. 182/1993 Sb. pouhý podnět k takové stížnosti (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR ve věci I. ÚS 9/94, III. ÚS 124/93). Za této situace byla posledním prostředkem na ochranu práva stěžovatele stížnost proti usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 3. 5. 1995, sp. zn. Nt 644/94, o níž bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 5. 6. 1995, sp. zn. 4 Nt 190/95. Toto posledně uvedené datum (5. 6. 1995) je také datum, kdy vzhledem k ustanovení §140 odst. 1 písm. b) cc) tr. ř. nabylo usnesení právní moci. Protože stěžovatel svou ústavní stížnost podal k přepravě dne 16. 11. 1995, jde zcela zjevně o návrh podaný po 60ti denní zákonné lhůtě. Za této situace nezbylo, než návrh mimo ústní jednání dle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. JUDr. Iva Brožová
V Brně dne 22. 11. 1995 soudkyně Ústavního soudu ČR