ECLI:CZ:US:1995:3.US.208.95
sp. zn. III. ÚS 208/95
Usnesení
II.ÚS 208/95-13
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatelky E.H., zastoupené advokátem JUDr. O.K., o návrhu ze dne 28. května 1995, takto:
Návrh se o d m í t á.
Odůvodnění:
Návrhem, který Ústavní soud ČR obdržel dne 11. srpna 1995, se navrhovatelka domáhala přezkoumání a zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. dubna 1995, sp. zn. 15 Ca 136/93.
Podle ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou.
III. ÚS 208/95-14
Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem,
kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k
ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy
došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti /§72 odst. 2 citovaného zákona/.
Z obsahu sdělení Krajského soudu v Plzni ze dne 9. srpna 1995 a 10. října 1995, podání navrhovatelky z 28. května 1995, označeného jako ústavní stížnost Ústavnímu soudu České republiky cestou Krajského soudu v Plzni k č. j.15 Ca 136/93, bylo zjištěno, že rozsudek sp. zn. 15 Ca 136/93, z 27. dubna 1995, nabyl právní moci 26. května 1995, navrhovatelka ústavní stížnost podala prostřednictvím svého právního zástupce do podatelny Krajského soudu v Plzni 29. května 1995, ten pak stížnost odeslal Ústavnímu soudu ČR dne 10. srpna 1995 poštou.
V souladu s §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. skončila lhůta k podání ústavní stížnosti dne 26. července 1995. K zachování lhůty je nezbytné učinit úkon posledního dne lhůty u soudu nebo podání odevzdat orgánu, který má povinnost je doručit /§57 odst. 3. o. s. ř./. Úkon je učiněn u soudu tehdy, bylo-li podání odevzdáno v podatelně příslušného soudu, tj. Ústavního soudu ČR, nebo byl-li úkon učiněn do protokolu u kteréhokoliv soudu. Orgánem, který má povinnost doručit podání se rozumí v daném případě pošta. Je-li podání adresováno a doručeno jinému soudu či jinému orgánu, než tomu, u kterého je lze podat, je podáno včas jen tehdy, jestliže tento soud či orgán stačí ve stanovené lhůtě podání odeslat soudu či orgánu příslušnému.
Pro výše uvedená zjištění, citovaná ustanovení zákona č. 182/1993 Sb. a občanského soudního řádu, byl návrh navrhovatelky, jako návrh podaný po stanovené lhůtě, soudcem zpravodajem mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnut /§43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb./.
L
III. ÚS 208/95-15
Návrh, nesprávně podaný u Krajského soudu v Plzni, byl Ústavnímu soudu zaslán po lhůtě, končící dnem 26. července 1995.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 11. října 1995
JUDr. Pavel Holländer
soudce zpravodaj