ECLI:CZ:US:1995:3.US.230.95
sp. zn. III. ÚS 230/95
Usnesení
III. ÚS 230/95
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud ČR rozhodl, ve věci ústavní stížnosti pana I.B. a paní S.L., proti Krajskému soudu v Ústí nad Labem, mimo ústní jednání dne 31. 10. 1995 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Formálně vadným podáním domáhali se stěžovatelé vydání "rozsudku", jímž by Ústavní soud ČR v jejich restituční věci rozhodl tak, že v tomto podání blíže označené nemovitosti (stavební parcela, zahrada a rodinný dům v Č.K.) jim mají být vydány; obecným soudům, proti jejichž rozhodnutí toto podání směřuje, stěžovatelé pak vytýkají, že se v posuzované věci dostatečně nevypořádaly se všemi rozhodnými okolnostmi a skutečnostmi a že v důsledku toho došlo k porušení jejich ústavně zaručeného základního práva ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
III. ÚS 230/95
Zmíněné formální vady byly stěžovatelům vytknuty přípisem Ústavního soudu ze dne 28. 9. 1995, a současně jim k jejich odstranění byla stanovena lhůta v trvání 14 dnů.
V zachované lhůtě stěžovatelé sice doplnili své předchozí podání, nicméně však vytčené vady neodstranili; i když je toto podání podepsáno jako zástupcem stěžovatelů JUDr. M.M., sluší konstatovat, že ani podmínka povinného zastoupení advokátem (příp. komerčním právníkem), přes výslovné upozornění, nebyla splněna, neboť dotazem na ČAK Ústavní soud zjistil, že zmíněný zástupce stěžovatelů JUDr. M.M. v seznamu advokátů, příp. v seznamu komerčních právníků, zapsán není.
Protože tedy ve lhůtě stěžovatelům stanovené nebyly odstraněny formální vady, na které byli stěžovatelé dostatečným způsobem upozorněni, nezbylo než o jejich podání rozhodnout, jak z výroku tohoto rozhodnutí je patrno (§43 odst. 1 lit. a) zák. č. 182/1993 Sb.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.).
V Brně dne 31. 10. 1995
JUDr. Vlastimil Ševčík
soudce Ústavního soudu ČR