ECLI:CZ:US:1995:3.US.42.95
sp. zn. III. ÚS 42/95
Usnesení
Sp. zn. III. ÚS 42/95 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatelky E.M., takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatelka přípisem, který sepsala dne 24.2.1995, a který Ústavní soud obdržel dne 27.2.1995, když zmíněný přípis byl označen jako "odvolání", podala návrh na zrušení blíže neoznačených rozhodnutí Okresního soudu v Prostějově a následně Krajského soudu v Brně. Jednotícím prvkem těchto rozhodnutí byl předmět sporu a označení odpůrců, kterými v projednávaných věcech byli F.H. a R.P. Z připojených spisů Ústavní soud zjistil, že stížností jsou napadena rozhodnutí Okresního soudu v Prostějově vydaná pod sp. zn. 7 C 40/89, sp. zn. 6 C 130/89, sp. zn. 7 C 41/91 a sp. zn. 7 C 237/92. Ve všech uvedených věcech také na základě podaného odvolání jednal Krajský soud v Brně, a ve všech také rozhodl. Rozsudek Okresního soudu v Prostějově, č.j. 7 C 40/89-8, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně, č.j. 19 Co 257/89-16 nabyl právní moci dne 4.8.1989, rozsudek Okresního soudu v Prostějově, č.j. 6 C 130/89-20, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně, č.j. 19 Co 94/90-28 nabyl právní moci dne 11.5.1990, usnesení Okresního soudu v Prostějově, č.j. 7 C 41/91-10, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně, č.j. 19 Co 275/91-18 nabylo právní moci dne 23.8.1991 a konečně
2 Sp. zn. III. ÚS 42/95
rozsudek Okresního soudu v Prostějově, č.j. 7 C 237/92-11, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně, č.j. 19 Co 48/93-25 nabyl právní moci dne 27.5.1993.
Ústavní stížnost je podle §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. oprávněna podat právnická nebo fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle č1. 10 Ústavy. Podle §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1 cit. zákona). Na místě je nutno připomenout, že takovýmto rozhodnutím je v daném případě rozsudek Okresního soudu v Prostějově, č.j. 7 C 237/92-11, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně, č.j. 19 Co 48/93-25, který nabyl právní moci dne 27.5.1993.
S ohledem na uvedené skutečnosti nezbylo Ústavnímu soudu ČR, než návrh podle §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb. odmítnout, protože byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. dubna 1995
JUDr.Vladimír JURKA
soudce Ústavního soudu