ECLI:CZ:US:1995:4.US.165.95
sp. zn. IV. ÚS 165/95
Usnesení
IV. ÚS 165/95
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti L.H., zastoupeného advokátem JUDr. Z.K., proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 3. 1995, čj. 6 Cdo 158/94-43, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 19. 6. 1995 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, která směřuje proti výše uvedenému rozhodnutí, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatele, neboť směřovalo proti rozhodnutí, proti němuž nebylo dovolání přípustné. Stěžovatel namítá, že rozhodnutím Vrchního soudu byl porušen zákon v §236 občanského soudního řádu a tím mu bylo zabráněno v uplatnění jeho základního občanského práva na dovolání zaručeného mu Ústavou, a proto navrhuje, aby Ústavní soud napadené rozhodnutí zrušil.
Podle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů.
2 - IV. ÚS 165/95
Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Jak Ústavní soud zjistil z obsahu spisu vedeného u Okresního soudu v Hradci Králové, sp. zn. 6 C 19/93, nabyl rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 4. 1994, čj. 9 Co 416/93-32, jakožto rozhodnutí o zmíněném posledním prostředku, právní moci dne 12. 5. 1994. Jestliže tedy ústavní stížnost byla podána teprve dnem 15. 6. 1995, stalo se tak již po uplynutí uvedené lhůty 60 dnů.
V této souvislosti Ústavní soud odkazuje na svoji, judikaturu, podle které v případech, kdy zákon dovolání nepřipouští, není možno dovolání považovat za procesní prostředek, který zákon k ochraně základních práv a svobod, zaručených ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy, poskytuje. V takových případech lhůta pro podání ústavní stížnosti plyne ode dne nabytí právní moci rozhodnutí odvolacího soudu.
Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost, která byla podána po lhůtě stanovené pro její podání, aniž by byl stěžovatel vyzván k odstranění vad návrhu, podle §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout, a to mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. 8. 1995
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj