Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 20.06.1995, sp. zn. IV. ÚS 34/95 [ usnesení / ČERMÁK / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:1995:4.US.34.95

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:1995:4.US.34.95
sp. zn. IV. ÚS 34/95 Usnesení IV. ÚS 34/95 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl dne 15. června 1995 ve věci ústavní stížnosti ing. P.O., zastoupeného advokátem JUDr. J.M., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 1. 1995, č.j. 28 Nt 892/94-24, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému usnesení Krajského soudu v Ostravě, potvrzujícímu usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 7. 12. 1994, čj. 4 Nt 396/94-9, jímž byl vzat do vazby podle §68 tr. ř. z důvodů uvedených v §67 písm. a), b), c) tr. ř., stěžovatel v podstatě uvádí, že Krajský soud v Ostravě zamítnutím jeho stížnosti proti rozhodnutí o vazbě a konstatováním, že u něj nadále trvají vazební důvody podle ustanovení §67 písm. a), b), c) tr. ř., aniž by shledal jedinou konkrétní skutkovou okolnost, která by opodstatňovala důvodnost obav, jejichž existence je vedle řádného - 2 - IV. ÚS 34/95 zahájení trestního stíhání sdělením obvinění zákonnou podmínkou pro uvalení vazby, porušil jeho základní právo na osobní svobodu garantované ustanoveními čl. 8 odst. 1, 5 Listiny základních práv a svobod. Z uvedených důvodů proto navrhuje, aby jeho ústavní stížnosti bylo vyhověno a napadené usnesení bylo zrušeno. Ústavní soud, jak již vyslovil v řadě svých nálezů, není soudem nadřízeným soudům obecným, není vrcholem jejich soustavy, a již proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny základních práv a svobod. Pokud jde o stěžovatelem vytýkané porušení článku 8 odst. 1 a 5 Listiny základních práv a svobod, stanovících, že osobní svoboda je zaručena a že nikdo nesmí být vzat do vazby, leč z důvodů a na dobu stanovenou zákonem a na základě rozhodnutí soudu, je z napadeného rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě patrno, že tento soud zkoumal věc i z hlediska výše uvedených stěžovatelových práv, i když nicméně na základě, v době jeho rozhodování, existujících důkazů dospěl k závěru, že jsou dány důvody vazby ve smyslu ustanovení §67 písm. a), b), c) tr. ř. K tomu třeba dodat, že vzetí do vazby může být odůvodněno i jen některou z naznačených obav, i když přirozeně u kterékoli z nich platí, že rozhodnutí o vazbě musí být odůvodněno též skutkovými okolnostmi (§68 tr. ř.). Tyto skutkové okolnosti, odůvodňující především kolizní vazbu podle ustanovení §67 písm. b) tr. ř., jsou, i podle názoru Ústavního soudu, dostatečně přesvědčivé. Z vyšetřovacího spisu Policie ČR, sp. zn. KVV-70/23-95, který si Ústavní soud vyžádal, je totiž patrno, že stěžovatel byl statutárním orgánem S M., a současně společníkem V., s. r. o., tedy právnických osob, jichž se právě týká inkriminovaná transakce v hodnotě přes 11 milionů Kč, a to společně s dalším obviněným J.M., jehož výpověď je v řadě momentů s výpovědí stěžovatele v rozporu. V době rozhodování o vazbě bylo tedy třeba, jak konstatoval krajský soud, provést konfrontace mezi obviněnými, případně i svědky, vyslechnout v té době ještě nezjištěný počet svědků a provést další důkazy, což se také následně stalo. Teprve dne 3 - IV. ÚS 34/95 8. 3. 1995 došlo k odnětí písemných dokladů, vztahujících se k činnosti S M. Z již citovaného spisu Policie ČR, Ústavní soud zjistil, že konfrontace mezi obviněnými a mezi obviněnými a svědkem L., jakož i výslechy svědků, již byly provedeny a že tato skutečnost vedla Státní zástupkyni KSZ k vydání usnesení ze dne 19. 4. 1995, sp. zn. 3 KZv 8/95, jímž stěžovatel byl propuštěn z vazby na svobodu. Krajský soud v Ostravě odůvodnil stěžovatelovo vzetí do vazby skutkovými okolnostmi, zejména trestním oznámením M., a. s., ze dne 1. 9. 1994, leasingovou smlouvou č. 3/2/93 ze dne 25. 5. 1993, kupní smlouvou ze dne 1. 6. 1993, jakož i výpisem z obchodního rejstříku, týkajícím se S M. a V., s. r. o. a při hodnocení těchto důkazů postupoval ve shodě s ustanoveními §2 odst. 6 a §§125, 138 tr. ř. Z ústavního principu nezávislosti soudu (čl. 82 Ústavy ČR) lze dovodit, že, postupují-li obecné soudy tímto způsobem, nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů těmito soudy, nebylo-li jinak v jejich postupu shledáno porušení hlavy páté Listiny základních práv a svobod. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než z uvedených důvodů ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 15. června 1995 prof. JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:1995:4.US.34.95
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 34/95
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 20. 6. 1995
Datum vyhlášení  
Datum podání 13. 2. 1995
Datum zpřístupnění 30. 10. 2007
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Čermák Vladimír
Napadený akt  
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - §43/2/a)
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení základní práva a svobody/svoboda osobní/vazba
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-34-95
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 27921
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-31