Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 17.08.1995, sp. zn. IV. ÚS 69/95 [ usnesení / VARVAŘOVSKÝ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:1995:4.US.69.95

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:1995:4.US.69.95
sp. zn. IV. ÚS 69/95 Usnesení IV. ÚS 69/95 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti 1) D.J. a 2) B.P., obě zastoupeny advokátem JUDr. J.S., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. 11. 1994, čj. 15 Co 491/94-37, za účasti Krajského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a za účasti 1) T.Š. a 2) M.L.S., obě zastoupeny advokátem JUDr. J.B., jako vedlejších účastníků, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Dne 31. 3. 1995 byla doručena Ústavnímu soudu včas podaná ústavní stížnost, která směřuje proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Praze, potvrzujícímu rozsudek Okresního soudu v Rakovníku ze dne 7. l0. 1993, čj. 3 C 156/93-17, kterým byla IV. ÚS 69/95 zamítnuta žaloba na zrušení kupní smlouvy ze dne 10. 4. 1968, uzavřené mezi J. a M.S. (rodiči stěžovatelek) a T.Š. a M.L.S., registrované SN v R., dne 28. 6. 1968 pod sp. zn. R I 241/68, a to v části, kterou byly převedeny blíže specifikované zemědělské pozemky v celkové výměře cca 15 ha v k. ú. L. Stěžovatelky namítají, že výše uvedeným rozsudkem Krajského soudu v Praze bylo porušeno jejich základní právo na soukromé vlastnictví zakotvené v čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Jsou toho názoru, že předmětné pozemky byly bezúplatně převedeny v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy, a že tím jsou splněny podmínky nároku podle §8 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. V ústavní stížnosti vytýkají odvolacímu soudu, že zcela neprůkazně posuzoval listinné důkazy obsažené ve spisu SN, sp. zn. R I 241/68, zejména "dotazník a čestné prohlášení k registraci o zpoplatnění smlouvy kupní" a souhlas S.,neboť právě z těchto listin vyplývá, že zemědělská půda, která je v užívání ZD, se převádí prakticky jen evidenčně a tedy bezplatně. Dále uvádějí, že se pak krajský soud nezabýval dalšími námitkami ve vztahu k hodnocení předmětné kupní smlouvy, především tou skutečností, že prodávající (rodiče stěžovatelek) nebyli přítomni sepsání smlouvy, kterou podepisovali až 13. 4. 1968, a přešel i další důkaz ze spisu státního notářství, rozhodnutí vydané v poplatkovém řízení. Stejně tak se soud nevypořádal s tím, že není doloženo jakékoli ocenění převáděných nemovitostí. V závěru ústavní stížnosti stěžovatelky uvádějí, že skutkové okolnosti, zda se jednalo o bezúplatný převod, nelze posuzovat pouze z kupní smlouvy, ale je třeba vycházet i z jiných důkazů s převodem souvisejících. Z uvedených důvodů proto navrhují, aby byl rozsudek Krajského soudu v Praze zrušen. IV. ÚS 69/95 Krajský soud v Praze, jako účastník řízení, se ve svém vyjádření odvolal na odůvodnění napadeného rozsudku, odmítl tvrzení o porušení práva zakotveného v čl. 11 Listiny a navrhl zamítnutí ústavní stížnosti. Vedlejší účastnice se rovněž v plném rozsahu odvolaly na závěry učiněné odvolacím soudem v tom směru, že posuzovaná kupní smlouva je zcela určitá, jak ohledně předmětu převodu, tak i kupní ceny. Poukazují na to, že stěžovatelky v podstatě opakují námitky tak, jak tomu bylo již před obecnými soudy, a snaží se o další přezkum věci, což v daném případě Ústavnímu soudu nepřísluší. Navrhují proto stížnost zamítnout. Ústavní soud posoudil obsah ústavní stížnosti, seznámil se s obsahem vyžádaných spisů Okresního soudu v Rakovníku, sp. zn. 3 C 156/93, a bývalého SN, sp. zn. R I 241/68, a konstatoval, že ústavní stížnost v podstatě spočívá v polemice s učiněnými právními závěry obecných soudů, pokud jde o průkaznost a určitost kupní smlouvy a dohodnuté kupní ceny. Podle §120 odst. 1 občanského soudního řádu jsou účastníci řízení povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Způsob hodnocení provedených důkazů soudem vyplývá z ústavního principu nezávislosti soudu podle čl. 82 odst. 1 Ústavy. V této souvislosti Ústavní soud odkazuje na judikaturu, podle které Ústavní soud nemá postavení běžné třetí instance v systému všeobecného soudnictví, necítí se být oprávněn zasahovat do činnosti obecných soudů, nepřísluší mu právo přezkumného dohledu nad jejich činností, ani znovu "hodnotit" hodnocení důkazů soudem, a to dokonce ani tehdy, kdyby se sám s takovým hodnocením neztotožňoval. To je však podmíněno tím, že soudy ve své činnosti a rozhodnutích postupují v souladu s ústavními zásadami spravedlivého procesu, zejména pak těmi, které vyplývají z hlavy páté Listiny. Skutečnost, že po zhodnocení důkazů dospěly obecné soudy k právnímu závěru, se kterým se stěžovatelky neztotožnily, IV. ÚS 69/95 samo o sobě nezakládá opodstatněnost opětovného právního posouzení věci Ústavním soudem. Ústavní soud neshledal porušení principů nestranného a spravedlivého procesu a stejně tak neshledal namítané porušení čl. 11 Listiny. Uvedený článek, jak bylo již vysloveno v řadě rozhodnutí Ústavního soudu, chrání právo, které musí mít charakter práva již existujícího a nemůže se proto jednat pouze o tvrzený nárok na ně. Ústavní soud proto na základě výše uvedených skutečností rozhodl o ústavní stížnosti tak, že ji jako návrh zjevně neopodstatněný podle §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítl, a to mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků. Pro úplnost se Ústavní soud vyslovuje k názoru stěžovatelek, podle kterého jejich stížnost svým významem podstatně přesahuje jejich vlastní zájmy, neboť se dotýká výkladu restitučního nároku podle §8 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., a to v tom smyslu, že rozhodnutí Ústavního soudu nelze považovat za výkladová stanoviska k právním předpisům. Ústavní soud je orgánem ochrany ústavnosti a jeho kompetence jsou stanoveny v čl. 87 odst. 1 Ústavy. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 17. 8. 1995 JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:1995:4.US.69.95
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 69/95
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 17. 8. 1995
Datum vyhlášení  
Datum podání 31. 3. 1995
Datum zpřístupnění 30. 10. 2007
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Varvařovský Pavel
Napadený akt  
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - §43/2/a)
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-69-95
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 27953
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-31