ECLI:CZ:US:1995:Pl.US.16.95
sp. zn. Pl. ÚS 16/95
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl soudcem zpravodajem v právní věci části návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupených poslancem Markem Bendou, č. 83, za účasti Parlamentu České republiky, o podání ze dne 31. května 1995, došlém Ústavnímu soudu dne 2. června 1995, v části požadující zrušení ustanovení §4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, část prvé věty za čárkou ve slovech "který má trvalý pobyt na jejím území" a ustanovení §4 odst. 2 téhož zákona ve slovech "a mají trvalý pobyt na jejím území", mimo ústní jednání, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 19.12.1994 obdržel Ústavní soud ČR ústavní stížnost stěžovatele ing. W. M. proti rozhodnutí Pozemkového úřadu Okresního úřadu Plzeň-sever ze dne 28.4.1994, č.j. PÚ-3457/92. Ústavní stížnost byla spojena s návrhem na zrušení:
a) ustanovení §4 odst. 1 a 2 a 13 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, část prvé věty za čárkou ve slovech "který má trvalý pobyt na jejím území" a ustanovení §4 odst. 2 téhož zákona ve slovech "a 'mají trvalý pobyt na jejím území "
b) ustanovení §13 odst. 1 téhož zákona, pokud stanoví přesné lhůty k uplatnění nároků.
II. senát Ústavního soudu došel k závěru, že navrhovatel splňuje podmínky ustanovení §74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu a usnesením, sp. zn. II. ÚS 193/94-8, ze dne 22. února 1995; řízení přerušil a návrh na zrušení předmětných ustanovení postoupil plénu Ústavního soudu k rozhodnutí podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy ČR pouze v části týkající se návrhu na zrušení podmínky trvalého pobytu v ustanovení §4 odst. 1 a 2 zákona č. 229/1991 Sb. Svým doplňujícím usnesením, sp. zn.II. ÚS 193/94-18, ze dne 15. června 1995 postoupil k rozhodnutí pléna Ústavního soudu i zbývající část návrhu požadující zrušení ustanovení §13 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dne 15. června 1995 svým usnesením, sp. zn. Pl. ÚS 8/95-19, soudce zpravodaj odmítl část návrhu požadující zrušení ustanovení §13 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
V době, kdy již bylo zahájeno řízení ve věci Pl. 8/95, obdržel dne 2. června 1995 Ústavní soud návrh skupiny 62 poslanců Parlamentu České republiky na zrušení:
a) ustanovení §4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, část prvé. věty za. čárkou ve slovech "který má trvalý
pobyt na jejím území",
b) ustanovení §4 odst. 2 téhož zákona ve slovech "a mají trvalý pobyt na jejím území",
c) ustanovení 5 6 odst. 2 téhož zákona ve slovech "kteří mají trvalý pobyt na území České
a Slovenské Federativní Republiky",
d) ustanovení §7 odst. 2 téhož zákona ve slovech "trvale žijící na území České republiky",
e) věty druhé §8 odst. 1 téhož zákona znějící
"Návrh zákona musí být uplatněn do 31. prosince 1992 nebo do šesti měsíců od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o vydání nemovitostí, jinak právo zanikne.",
f) ustanovení §13 odst. 1 téhož zákona,
g) ustanovení §13 odst. 2 téhož zákona ve slovech "uplatněné ve lhůtě uvedené v odstavci 1" a ve slovech "ode dne skončení lhůty uvedené v
odstavci 111,
h) ustanovení §22 odst. 6 téhož zákona ve slovech "od účinnosti tohoto zákona",
i) ustanovení §22 odst. 8 téhož zákona ve slovech "ve lhůtě do konce roku 1993",
j) ustanovení §26 odst. 2 téhož zákona ve slovech "od účinnosti tohoto zákona",
k) ustanovení čl. II zákona č. 183/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1991 Sb.
e) ustanovení §2 odst. 1 zákona ČNR č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve slovech"trvale žijící na území České republiky",
f) v ustanovení §2 odst. 2 téhož zákona ČNR ve slovech "a trvale žijí v České republice".
Dne 20. června 1995 se na Ústavní soud obrátil navrhovatel ing. M. ve věci Pl. ÚS 8/95 s podáním, ve kterém bere zpět svůj návrh na přezkoumání ústavnosti výše uvedených ustanovení zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Navrhovatel ve svém podání uvádí, že se dověděl o podání návrhu 62 poslanců Poslanecké sněmovny na přezkoumání ústavnosti zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh je podle jeho tvrzení širší než jeho a proto, aby projednání návrhu skupiny poslanců nebránila překážka věci zahájené, netrvá na projednání svého návrhu. Navrhuje, aby Ústavní soud zastavil řízení co do návrhu na zrušení ustanovení §4 odst. 1 a 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, část prvé věty za čárkou ve slovech "který má trvalý pobyt na jejím území" a ustanovení §4 odst. 2 téhož zákona ve slovech "a mají trvalý pobyt na jejím území". Tento návrh na zpětvzetí návrhu však Ústavní soud svým plenárním usnesením, č.j. Pl ÚS 8/95-23, ze dne 12. července 1995 nepřipustil.
Vzhledem k tomu, že v době podání návrhu skupiny poslanců v části týkající se návrhu na zrušení výše označených částí ustanovení §4 odst. 1 a 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, již Ústavní soud jednal ve věci označené jako Pl. ÚS 8/95 o ústavnosti stejně označených částí těchto ustanovení, vznikla pro další postup řízení ve věci části návrhu skupiny poslanců označené jako Pl. ÚS 16/95 překážka litispendence. Takovýto návrh je proto ve smyslu ustanovení §35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu nepřípustný. Současně však ve smyslu téhož ustanovení platí, že skupina poslanců zastoupená poslancem Markem Bendou má právo účastnit se nadále řízení ve věci ústavnosti výše označených částí ustanovení §4 odst. 1 a 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako vedlejší účastník.
Podle §43 odst. 1 písm. f) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh ve výše označené části odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. 7. 1995
JUDr. Vlastimil Ševčík
soudce Ústavního soudu ČR