ECLI:CZ:US:1996:2.US.290.95
sp. zn. II. ÚS 290/95
Usnesení
ČESKÁ REPUBLIKA II. ÚS 290/95
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 30.1. 1996 soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti AO, zastoupeného advokátkou JUDr. L.G., na zrušení ust. §35 odst. 2,3,4,5 a §65 odst.2,3,4,5, zák.č. 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, takto:
Návrh se odmítá podle §43 odst. 1 písm. d) zák.č. 182/1993 Sb. , neboť byl podaný zjevně neoprávněnou osobou.
Odůvodnění:
Dne 30. 11. 1995 byla Ústavnímu soudu doručena stížnost navrhovatele na zrušení celého zákona č. 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky. Protože návrh obsahoval řadu závažných pochybení, byl dopisem ze dne 7. 12. 1995 požádán o jejich odstranění.
Stěžovatel tak učinil doplňujícím podáním ze dne 27. 12. 1995, které bylo již vypracováno advokátem a které omezilo stížnost pouze na zrušení odst. 2,3,4,5 u §35 a 65 předmětného zákona. Protože i toto podání vykazovalo závadu v plné moci, bylo. nutno požádat právního zástupce stěžovatele o její odstranění.
II. ÚS 290/95
Podle ust. §74 zák.č. 182/1993 Sb. může fyzická nebo právnická osoba nebo zastupitelstvo obce nebo vyššího územního samosprávného celku, podat spolu s ústavní stížností návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy, popř. se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis.
Stěžovatel však nepodal stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy a §72 odst.1 písm. a) zák.č. 182/1993 Sb., která by směřovala proti pravomocnému rozhodnutí, opatření nebo jinému zásahu orgánu veřejné moci, kterým by bylo porušeno jeho základní právo nebo svoboda. Pouze s takovou stížností by bylo možno navrhnout zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení, pokud by jeho znění bylo určující pro platnost napadeného rozhodnutí, resp. opatření a pokud porušuje ústavně zaručená základní práva nebo svobody.
Právo na podání návrhu podle §64 odst.1 zák.č. 182/1993 Sb. na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy mají pouze prezident republiky, skupina nejméně 41 poslanců a skupina nejméně 17 senátorů. Senátu Ústavního soudu přísluší toto právo pouze v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti, pokud by stěžovatel sám toto právo neuplatnil za podmínek §74 zák.č. 182/1993 Sb.
Také politická strana podle §73 zákona č. 182/1993 Sb. je oprávněna podat ústavní stížnost, pokud podle čl. 87 odst. 1 písm. j ) Ústavy
Stěžovatel žádnou ústavní stížnost ve smyslu ust. čl. 87 odst. 1 písm. d) nepodal a proto mu ani nepřísluší právo podle §64 odst. 1 písm. d) ve vztahu na ustanovení §74 zák.č.
II. ÚS 290/95
odst. 1 písm. d) nepodal a proto mu ani nepřísluší právo podle §64 odst. 1 písm. d) ve vztahu na ustanovení §74 zák.č. 182/1993 Sb.
Protože návrh byl podán zjevně neoprávněnou osobou, byl nucen jej soudce zpravodaj odmítnout mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky se nelze odvolat.
V Brně dne 30. 1. 1996 JUDr. Antonín Procházka
soudce zpravodaj