infUs2xVecEnd, infUsVec2, infUsKratkeRadky-108-002,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 21.06.1996, sp. zn. IV. ÚS 80/96 [ nález / ČERMÁK / výz-2 ], paralelní citace: N 51/5 SbNU 409 dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:1996:4.US.80.96

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)

K restitučním důvodům podle zákona o půdě v souvislosti s vládním nařízením č. 15/1959 Sb.

Právní věta V případech, kdy ke ztrátě vlastnického práva k majetku, který splňuje podmínky uvedené v ustanovení §1 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, došlo na podkladě rozhodnutí správního orgánu, a to s odvoláním na vládní nařízení č. 15/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru, ačkoli se tak stalo v rozporu s tímto nařízením, není uplatnění restitučního nároku podle zákona o půdě vyloučeno, i když v jeho ustanovení §6 není výslovně vládní nařízení č. 15/1959 Sb. uvedeno.

ECLI:CZ:US:1996:4.US.80.96
sp. zn. IV. ÚS 80/96 Nález Ústavní soud České republiky rozhodl dne 21. června 1996 v senátě ve věci ústavní stížnosti J. M. zastoupeného JUDr. J. S. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 12. 1995, čj. 22 Ca 395/95-18, za účasti Krajského soudu v Ostravě, jako účastníka řízení, a vedlejších účastníků 1) Okresního úřadu v Šumperku, okresního pozemkového úřadu, 2) České republiky, zastoupené Okresním úřadem v Šumperku, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 12. 1995, čj. 22 Ca 395/95-18, se zrušuje. Odůvodnění: Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě, potvrzujícímu rozhodnutí Okresního úřadu v Šumperku, okresního pozemkového úřadu, ze dne 17. 3. 1995, čj. 1474/4572/95/2, o tom, že stěžovatel není vlastníkem nemovitostí v k. ú. R., ve výroku tohoto rozhodnutí blíže označených, stěžovatel setrvává na svém stanovisku, že jeho nárok na vydání nemovitostí podléhá režimu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, neboť původní vlastnice V. B. na těchto nemovitostech zemědělsky hospodařila. Uvedeným rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě, v jehož odůvodnění je konstatováno, že stěžovatelův nárok, který měl a mohl být uplatněn podle zákona č. 403/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, již nelze uplatnit podle zákona č. 195/1993 Sb., a to bez ohledu na to, zda jde či nejde o majetek zemědělský nebo zda jeho odnětí podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. bylo v rozporu s tehdejšími předpisy, byly porušeny stěžovatelovy základní práva a svobody, jež jsou zakotveny v článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") - krajský soud vydal totiž své rozhodnutí bez jednání, aniž by byly splněny podmínky, uvedené v ustanovení §250f o. s. ř. -, jakož i v článku 36 odst. 1 Listiny, článku 90 Ústavy ČR a článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Tím, že krajský soud nerespektoval základní smysl restitučních zákonů, rozhodl v rozporu i s článkem 4 odst. 4 Listiny. Ze všech uvedených důvodů stěžovatel proto navrhuje zrušení napadených rozhodnutí. Krajský soud v Ostravě ve vyjádření poukázal na článek 36 odst. 2 a odst. 4 Listiny, podle kterých podmínky a podrobnosti přezkumu rozhodnutí veřejné správy upravuje zákon. V daném případě jde o ustanovení §250f o. s. ř., ve spojení s ustanovením §250l odst. 2 o. s. ř., které je soudní praxí vykládáno tak, že se ústní jednání nenařizuje tehdy, není-li k rozhodnutí ve věci zapotřebí dalších stanovisek účastníků a lze-li rozhodnout na základě obsahu správního spisu. Současně krajský soud odkázal i na judikaturu Ústavního soudu, podle které Ústavní soud není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, a nemůže proto na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, postupují-li ve své činnosti ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny. Ze všech uvedených důvodů navrhuje proto Krajský soud v Ostravě, aby ústavní stížnost byla zamítnuta. Vedlejší účastník Okresní úřad v Šumperku, okresní pozemkový úřad, ve vyjádření uvedl, že na projednávanou věc zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nedopadá, takže napadeným rozhodnutím nemohly být porušeny stěžovatelovy ústavně zaručená základní práva a svobody. Navrhuje proto rovněž zamítnutí ústavní stížnosti. Vedlejší účastník Česká republika - Okresní úřad Šumperk - se k podané ústavní stížnosti nevyjádřil. Vedlejší účastník Pozemkový fond ČR se tohoto postavení vzdal. Podle článku 38 odst. 2 Listiny má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem. V tomto směru Krajský soud v Ostravě, jak vyplývá z odůvodnění jeho rozsudku, vycházel ze závěru, že v projednávané věci jde jen o posouzení právní otázky, a proto rozhodoval o opravném prostředku stěžovatele proti rozhodnutí Okresního úřadu v Šumperku, okresního pozemkového úřadu, bez jednání s poukazem na ustanovení §250f o. s. ř., ve spojení s ustanovením §250l odst. 2 o. s. ř. Jak však Ústavní soud konstatoval již ve svém nálezu z 15. 5. 1995, sp. zn. IV. ÚS 105/94, nestačí k aplikaci citovaného ustanovení pouhá skutečnost, že jde jen o posouzení otázky právní, neboť musí být splněna především základní podmínka v tomto ustanovení uvedená, totiž že jde o jednoduchý případ. Za takový případ však posuzovanou věc považovat nelze, uváží-li se, že jde o posouzení hranic věcné působnosti mezi zákonem č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a to v těch případech, kdy uplatněním vládního nařízení č. 15/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru, došlo ke ztrátě zemědělského majetku. Pokud tedy v projednávané věci rozhodl Krajský soud v Ostravě bez jednání, porušil tím stěžovatelovo ústavně zaručené právo, zakotvené v již citovaném článku 38 odst. 2 Listiny. Ústavní soud setrvává rovněž na stanovisku, uvedeném již v citovaném nálezu, že v případech, kdy ke ztrátě vlastnického práva k majetku, který splňuje podmínky uvedené v ustanovení §1 odst. 1 zákona o půdě, došlo na podkladě rozhodnutí správního orgánu, a to s odvoláním na vládní nařízení č. 15/1959 Sb., ačkoli se tak stalo v rozporu s tímto nařízením, není vyloučeno uplatnění restitučního nároku podle zákona o půdě, i když v jeho ustanovení §6 není výslovně vládní nařízení č. 15/1959 Sb. uvedeno. Toto stanovisko ostatně Krajský soud v Ostravě zaujal, a to dokonce v téže věci, i ve svém rozhodnutí ze dne 25. 2. 1994, sp. zn. 22 Ca 507/93, v napadeném rozhodnutí však dospěl ke zcela kontradiktornímu závěru, že, jak již bylo konstatováno, stěžovatelův nárok, který měl a mohl být uplatněn podle zákona č. 403/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, již nelze uplatnit podle zákona č. 195/1993 Sb. (správně zákona č. 229/1991 Sb.), a to bez ohledu na to, zda jde či nejde o majetek zemědělský nebo zda jeho odnětí podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. bylo v rozporu s tehdejšími předpisy. Tím, že Krajský soud v Ostravě v napadeném rozhodnutí věc z výše uvedených hledisek vůbec nezkoumal, porušil právo stěžovatele na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny, článku 90 Ústavy ČR, jakož i článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Ústavní soud proto z uvedených důvodů ústavní stížnosti vyhověl a rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě podle ustanovení §82 odst. 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zrušil. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat. V Brně dne 21. června 1996

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:1996:4.US.80.96
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 80/96
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení) N 51/5 SbNU 409
Populární název K restitučním důvodům podle zákona o půdě v souvislosti s vládním nařízením č. 15/1959 Sb.
Datum rozhodnutí 21. 6. 1996
Datum vyhlášení  
Datum podání 14. 3. 1996
Datum zpřístupnění 15. 10. 2007
Forma rozhodnutí Nález
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 2
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Čermák Vladimír
Napadený akt rozhodnutí soudu
rozhodnutí správní
Typ výroku vyhověno
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 1/1993 Sb., čl. 90
  • 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1, čl. 38 odst.2
Ostatní dotčené předpisy
  • 15/1959 Sb., §2 odst.2
  • 229/1991 Sb., §6, §1 odst.1
  • 99/1963 Sb., §250f
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/restituce
Věcný rejstřík vlastnické právo/přechod/převod
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-80-96
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 29162
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-30