ECLI:CZ:US:1997:1.US.173.97
sp. zn. I. ÚS 173/97
Usnesení
I. ÚS 173/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci ústavní stížnosti H.D., zastoupené advokátem JUDr. Z.K., proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 11. 12. 1996, č.j. 17881/429/270/96, a proti rozhodnutí Ministerstva financí České republiky ze dne 14. 3. 1997, č.j. 16/3348/97/645, takto:
Ústavní stížnost se o d m í t á.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se ústavní stížností ze dne 19. 5. 1997 domáhala zrušení výše označených rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem a Ministerstva financí ČR z důvodu údajného porušení č1. 1 odst. 5 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a č1. 12 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech.
Citovaným rozhodnutím Ministerstva financí byla změněna výše pokuty, uložené stěžovatelce uvedeným rozhodnutím finančního
I. Ú5 173/97
ředitelství ve výši 114 024,- Kč za porušení cenových předpisů podle §15 odst. 1 písm. a) a f) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách (dále jen "zákon o cenách"), na 113 321,- Kč.
Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
Za procesní prostředek ochrany práva stěžovatelky ve smyslu citovaného ustanovení je nutno považovat i návrh na přezkoumání rozhodnutí orgánů veřejné správy ve správním soudnictví podle hlavy II. části páté občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř."). Z ústavní stížnosti ani z připojených příloh však nevyplývá, že by stěžovatelka tohoto procesního prostředku k ochraně svých práv využila. Naopak uvádí, že vycházela "z právního stavu, kdy s ohledem na skutečnost, že v dané věci jde o problematiku, kdy rozhodnutí lze charakterizovat jako rozhodnutí týkající se regulace cen", je prý vyloučena možnost domáhat se přezkoumání správního rozhodnutí soudem.
Podle ustanovení §248 odst. 3 o.s.ř. jsou z přezkoumávání soudem vyloučena rozhodnutí správních orgánů vydaná na základě ustanovení uvedených v příloze A, která je součástí tohoto zákona, jakož i rozhodnutí, jejichž přezkoumávání vyloučí zvláštní zákony. Ve zmíněné příloze A se u oboru ceny cituje zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, §3, a v rubrice "charakteristika rozhodnutí" je uvedeno rozhodnutí o regulaci cen. V souzené věci se však nejedná o rozhodnutí o regulaci cen podle citovaného §3, nýbrž o rozhodnutí o uložení pokuty za porušení cenových předpisů podle ustanovení §17 zákona o cenách. Citované ustanovení §248 o.s.ř.stanoví taxativně případy, kdy rozhodnutí správních orgánů nepodléhají soudnímu přezkumu, a proto je nutno jej interpretovat restriktivně, nikoliv
I. ÚS 173/97
extenzivně. Jde totiž o výjimky z obecné zásady, že zákonnost rozhodnutí orgánů veřejné správy přezkoumávají na základě žalob nebo opravných prostředků soudy (§244 odst. 1 o.s.ř.).
Z výše uvedeného vyplývá, že napadená rozhodnutí ze soudního přezkumu v rámci správního soudnictví vyňata nejsou, takže stěžovatelka nevyužila všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje.
Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost jako nepřípustný návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl (ustanovení §43 odst. 1 písm. f) zákona o Ústavním soudu).
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. června 1997
JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj