Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 18.06.1997, sp. zn. IV. ÚS 178/97 [ usnesení / ČERMÁK / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:1997:4.US.178.97

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:1997:4.US.178.97
sp. zn. IV. ÚS 178/97 Usnesení IV. ÚS 178/97 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl dne 18. června 1997 ve věci ústavní stížnosti R.K., zastoupeného advokátem Mgr. V.E., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 3. 1997, čj. 4 To 106/97-16, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému usnesení Krajského soudu v Ostravě, zamítajícímu stížnost stěžovatele proti usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 30. 1. 1997, čj. Nt 169/96-6, jímž žádost stěžovatele o propuštění z vazby byla zamítnuta, stěžovatel uvádí,že napadeným rozhodnutím došlo k zásahu do jeho ústavně zaručeného práva na soudní a jinou právní ochranu ve smyslu článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Obecné soudy totiž rozhodovaly o jeho žádosti o propuštění z vazby v neveřejném zasedání a bez jeho přítomnosti, čímž stěžovatel byl zkrácen na svém právu vyjadřovat se ke všem prováděným důkazům. Rozhodnutí f 2 - IV. ÚS 178/97 Krajského soudu v Ostravě porušuje i stěžovatelovo právo na řádný proces (článek 36 odst. 1 Listiny), neboť není odůvodněno způsobem zakotveným v ustanovení 134 odst. 2 trestního řádu. V tomto směru poukazuje stěžovatel na nález Ústavního soudu ze dne 6. 3. 1997, čj. III. ÚS 271/96-46, a má proto za to, že i v projednávané věci je napadené rozhodnutí v rozporu s článkem 36 odst. 1 Listiny, jakož i s článkem 1 Ústavy ČR. Argumentace obsažená v usnesení Krajského soudu v Ostravě představuje i porušení článku 40 odst. 2 Listiny a v něm zakotveného principu presumpce neviny. Ze všech uvedených důvodů navrhuje proto stěžovatel zrušení napadeného rozhodnutí. Ústavní soud, jak již vyslovil v řadě svých nálezů, není soudem nadřízeným soudům obecným, není vrcholem jejich soustavy, a již proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny. V tomto směru zjistil Ústavní soud ze spisu Nt 169/96 Okresního soudu v Přerově, jakož i spisu 38 T 2/97 Krajského soudu v Ostravě, že napadeným usnesením byla podle ustanovení §148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítnuta stížnost stěžovatele proti již uvedenému usnesení Okresního soudu v Přerově, zamítajícímu podle ustanovení §72 odst. 2 trestního řádu stěžovatelovu žádost o propuštění z vazby. V důvodech napadeného usnesení uvedl krajský soud, že stěžovatel je v této věci stíhán pro návod k trestnému činu vraždy podle §10/lb) - §219/1 trestního zákona, ve znění účinném do 31. 8. 1995, v kteréžto věci byla dne 18. 2. 1997 u Krajského soudu v Ostravě podána obžaloba. Krajský soud dále konstatuje, že dosud provedené důkazy nadále zakládají u stěžovatele důvodné podezření ze spáchání trestné činnosti, a to zejména vzhledem ke skutečnostem uvedeným ve výpovědích dalších obviněných. Vzhledem k rozporům mezi těmito výpověďmi přetrvává možnost maření objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, stejně jako možnost, že vzhledem k hrozbě vysokého trestu se stěžovatel trestnímu stíhání nebo trestu bude vyhýbat [§67 písm. a), b) trestního řádu]. Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem spisu 38 T 2/97 Krajského soudu v Ostravě, neshledal v důvodech napadeného rozhodnutí nic, co by nasvědčovalo - 3 - IV. ÚS 178/97 jejich nedostatečnosti, nekonkrétnosti a nesrozumitelnosti, nebo co by dokonce naznačovalo libovůli v rozhodování, kteréžto skutečnosti byly důvodem, proč Ústavní soud ve věci sp. zn. III. ÚS 271/96 zrušil napadené rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě. Pokud pak stěžovatel v ústavní stížnosti poukazuje na porušení článku 38 odst. 2 Listiny, třeba poukázat na to, že obecné soudy v tomto směru postupovaly zcela v souladu s ustanoveními §72, §148 odst. 1, jakož i §240 trestního řádu, umožňujícími soudu v projednávané věci rozhodnout v neveřejném zasedání. Všechny uvedené skutečnosti a závěry jsou natolik evidentní, že Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 18. června 1997 JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:1997:4.US.178.97
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 178/97
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 18. 6. 1997
Datum vyhlášení  
Datum podání 23. 5. 1997
Datum zpřístupnění 30. 10. 2007
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Čermák Vladimír
Napadený akt  
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - §43/2/a)
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení základní práva a svobody/svoboda osobní/vazba
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-178-97
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 30544
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-29