ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.18.97
sp. zn. Pl. ÚS 18/97
Nález
Plénum Ústavního soudu rozhodlo o návrhu přednosty Okresního úřadu v P. na zrušení obecně závazné vyhlášky města P. č. 34/96, o omezení některých činností, které by mohly ohrozit veřejný pořádek, ze dne 17. prosince 1996, takto:
1. Čl. I., čl. III. odst. 3, 4 a čl. V. obecně závazné
vyhlášky města P. č. 34/96, o omezení některých činností, které by
mohly ohrozit veřejný pořádek, ze dne 17. prosince 1996, se
z r u š u j í dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
2. Ve zbývající části se návrh zamítá .
Odůvodnění:
I.
Dne 21. května 1997 obdržel Ústavní soud návrh přednosty
Okresního úřadu v P. na zrušení obecně závazné vyhlášky města
P. č. 34/96, o omezení některých činností, které by mohly ohrozit
veřejný pořádek, přijaté Zastupitelstvem města P. dne 17. prosince
1996. Znění uvedené vyhlášky je následující:
"Město P.
Obecně závazná vyhláška města P. č. 34/96 o omezení některých
činností, které by mohly ohrozit veřejný pořádek
ze dne 17. 12. 1996
Zastupitelstvo města P. v souladu s §14 odst. l písm.
i) a o), §16 a §17 zákona č. 367/1990 Sb. o obcích (v platném
znění), vydává tuto obecně závaznou vyhlášku o omezení některých
činností, které by mohly ohrozit veřejný pořádek ve městě P.
I.
Základní práva a povinnosti právních subjektů
V zájmu zajištění základních občanských práv jsou všechny
právnické a fyzické osoby povinny počínat si tak, aby bez právních
důvodů nezasahovaly do práv a oprávněných zájmů jiných a aby
jejich jednání nebylo v rozporu s dobrými mravy. Všichni vlastníci
(věcí movitých i nemovitých vč. vlastnictví duševního a obdobného)
se pak musí zdržet všeho, čím by nad míru obvyklou poměrům
obtěžovali jiného nebo čím by vážně ohrožovali výkon jeho práv.
II.
Vymezení noční doby
Za noční dobu se pro potřeby města P. a této vyhlášky stanoví
doba od 22.00 hodin do 06.00 hodin následujícího dne.
III.
Omezující opatření k zabezpečení místních záležitostí
veřejného pořádku
1) V zájmu praktického zajištění základních občanských práv
a odpovídajících povinností (zejména §3 a §127 občanského
zákoníku) z pohledu zajištění místních záležitostí veřejného
pořádku, vydává město P. v rámci své samostatné působnosti
v souladu s §17 zákona o obcích, následující omezení.
2) Provozovat jakoukoli podnikatelskou a obdobnou činnost je
možné pouze takovým způsobem, aby nebyl narušen či narušován
veřejný pořádek. Z tohoto důvodu jsou podnikatelé a jiné osoby
vykonávající obdobnou činnost, kromě respektování jiných právních
a obdobných předpisů povinni:
a) provozovat své služby tak, aby provoz vlastního zařízení
(provozovna, související prostory, technické a technologické
zařízení a pod.) nenarušoval veřejný pořádek a nezasahoval bez
zákonného oprávnění do práv jiných nezúčastněných osob,
b) zabezpečovat poskytování služeb či zajišťování
souvisejících činností (např. nakládka, vykládka a doprava zboží,
objednávky různých služeb, zajišťování úklidu a pod.) takovým
způsobem, aby nedocházelo k narušování veřejného pořádku či
takováto činnost nezasahovala bez zákonného oprávnění do práv
jiných nezúčastněných osob. V noční době je možné takovéto
činnosti zajišťovat pouze v případě, že je z objektivních důvodů
není možné zajistit v jinou dobu (např. ranní rozvoz pečiva, noční
úklid veřejných prostranství a pod.),
c) provozovat či jinak zabezpečovat veškeré služby a činnosti
takovým způsobem, aby zákazníci, návštěvníci, hosté a pod., svým
chováním, a to i později po opuštění provozovny, nenarušovali
veřejný pořádek, pokud jejich chování s poskytovanými službami
třeba i nepřímo souvisí,
d) provádět povolené stavby či stavby odstraňovat tak, aby
bylo zamezeno takovému vzniku a šíření hluku, vibrací a prašnosti,
kterých se lze vyvarovat.
3) Provozovatelé restauračních a obdobných zařízení
a takových zařízení, kde jsou podávány či prodávány alkoholické
nápoje, včetně nízkostupňového piva, a to i těch, do nichž je
umožněn vstup pouze některým kategoriím osob (např. dle zájmových
skupin, členům sdružení, spolků a pod.), jejichž provozovny se
nacházejí v souvislé městské zástavbě, kde se nacházejí trvale
obydlené domy, mohou své služby poskytovat pouze tak, aby veškerá
činnost (vlastní i související) byla ukončena nejpozději do 23.00
hodin běžného dne. Přitom ji nelze znovu zahájit před 06.00 hodin
dne následujícího.
4) Z časového omezení uvedeného v odstavci 3) může být na
žádost provozovatele vydána výjimka příslušným odborem magistrátu,
jsou-li dány předpoklady, že provoz daného zařízení nebude
narušovat veřejný pořádek, a to ani svými nepřímými důsledky, takto:
a) při první žádosti zkušebně na dobu maximálně tří
kalendářních měsíců,
b) na dobu určitou nebo neurčitou, pokud se ve zkušební době
podle bodu a) tohoto odstavce prokáže, že provozovatel při své
činnosti splňuje podmínky části II/2 této vyhlášky.
Výjimka musí být vydána písemně a její držitel musí být
schopen ji kterémukoli oprávněnému kontrolnímu orgánu na požádání
předložit. Výjimku udělenou podle tohoto odstavce může odbor,
který ji vydal, zrušit s tím, že její platnost končí třetím
kalendářním dnem po doručení oznámení o tomto rozhodnutí,
eventuelně třetím kalendářním dnem následujícím po odmítnutí
takovéto oznámení převzít.
5) V noční dobu je na veřejných prostranstvích zakázána
jakákoliv činnost, která je svým charakterem (např. fyzikálními
a chemickými emisemi), intenzitou, rozsahem či hlukem nepřiměřená
dané lokalitě. Zakázána je dále taková činnost v soukromých
objektech či prostorách, která by obdobným způsobem zasahovala do
prostor veřejných či prostor jiných soukromých osob, které
s takovýmto zásahem v daném okamžiku nesouhlasí. V případě
pochybností rozhoduje s přihlédnutím k místním podmínkám příslušný
policista, strážník, ev. jiný veřejný činitel.
6) Provozovat živou či reprodukovanou hudbu (včetně
elektronicky zesilované živé či reprodukované hudby) na veřejných
prostranstvích lze pouze v rozsahu podmínek odst. 2, za dodržení
podmínek dalších právních a jiných předpisů, a to v době, rozsahu
a způsobem, které jsou pro takovouto produkci přiměřené. V noční
době je tak možné činit pouze výjimečně, je-li provozovatelem mimo
jakoukoli pochybnost zajištěno plnění všech příslušných předpisů,
včetně hygienických norem, týkajících se hladiny hluku. Provozovat
takovouto hudbu ve venkovním prostoru v noční době je na území
souvislé městské zástavby, kde se nacházejí trvale obydlené obytné
domy, zakázáno. V případě pochybností rozhoduje s přihlédnutím
k místním podmínkám příslušný policista, strážník, ev. jiný
veřejný činitel.
7) Provozovat živou či reprodukovanou hudbu (včetně
elektronicky zesilované živé či reprodukované hudby) v noční době
v provozovnách je možné pouze pokud to technické podmínky
provedení stavby či konkrétních nebytových prostor podle
kolaudačního rozhodnutí výslovně dovolují. Přitom nesmí být
otevírána okna provozovny ani souvisejících zařízení a nesmí být
ponechány otevřené dveře. Omezení uvedená v tomto odstavci se
přiměřené vztahují i na reprodukovanou hudbu, provozovanou
z běžného technického zařízení (rádio, magnetofon, CD přehrávač,
televizor, video a pod.), a to i pokud má pouze doplňkový
charakter (např. hudba v prodejně, restauraci a pod.). Tato
ustanovení se přiměřeně vztahují i na provozování živé či
reprodukované hudby v jiných objektech, které by jinak stanoveným
omezením nepodléhaly. Omezení uvedená v tomto odstavci se
nevztahují na provozovny, které se nenacházejí v souvislé městské
zástavbě s trvale obydlenými obytnými domy, případně při sezónním
provozu u rekreační chaty. V případě pochybností rozhoduje
s přihlédnutím k místním podmínkám příslušný policista, strážník,
ev. jiný veřejný činitel.
8) Provozovatelé taxi a obdobných služeb mohou svoji činnost
v noční době provozovat pouze způsobem, který maximálně chrání
práva a zájmy řádných uživatelů bytů a obdobných ubytovacích
zařízení. V tuto dobu nesmí zejména zvukovým výstražným zařízením
dávat znamení svým i potenciálním zákazníkům, nesmí provozovat
hlasitou reprodukovanou hudbu, působit nadměrný hluk zavíráním
dveří a pod., který je nepřiměřený dané době a dané lokalitě. Toto
omezení se použije přiměřeně i na provozovatele či řidiče jiného
dopravního prostředku.
IV.
Přezkoumání rozhodnutí odboru magistrátu
1) Podnikatel či jiný subjekt, který se cítí postupem
příslušného odboru magistrátu dotčen, má právo požádat radu města
o přezkoumání jeho rozhodnutí či postupu v těchto případech:
a) pokud bylo odmítnuto vydání výjimky dle části II/4 této
vyhlášky na zkušební dobu či po jejím skončení, nebo nebylo-li
o udělení takovéto výjimky rozhodnuto do 30 dnů od podání žádosti,
případně byla-li podle názoru stěžovatele vydána na dobu
nepřiměřeně krátkou,
b) pokud výjimka z provozní doby byla odejmuta.
2) Žádost o přezkoumání podle odst. 1) musí být podána do 30
dnů od vydání rozhodnutí příslušným odborem magistrátu, případně
do 30 dnů ode dne, kdy takovýto úkon podle této vyhlášky učiněn
být měl a musí být odůvodněna. Nebyla-li lhůta dodržena, posuzuje
se žádost o přezkoumání jako by podána nebyla.
3) Rozhodnutí rady o přezkoumání podle odst. 1) není opravným
prostředkem ve správním či obdobném řízení. Žádost nemá odkladný
účinek a postup nevyžaduje formální náležitosti takovéhoto řízení.
Rozhodnutí rady města ve věci je definitivní. Opětovnou žádost
o výjimku není možné podat před uplynutím dvanácti kalendářních
měsíců od vydání rozhodnutí příslušným odborem, případně od
posledního dne lhůty, kdy takovýto úkon měl být učiněn. Takováto
nová žádost je vždy považována za první.
V.
Sankce
1) Nesplnění některé z podmínek stanovené touto vyhláškou je
postižitelné sankcí udělenou radou města ve smyslu §48 a §50
zákona č. 367/1990 Sb. (v platném znění), pokud v konkrétním
případě zvláštní předpis nestanoví za takovéto nesplnění nebo
porušení povinnosti jinou sankci (zejména zákon č. 200/1990 Sb.
o přestupcích). Rada rozhoduje na základě návrhu, který podává
příslušný odbor magistrátu. Tento odbor současně odpovídá za to,
že v postupu podle tohoto odstavce jsou dodržena ustanovení
obecných předpisů pro správní řízení a že nejde o nesplnění nebo
porušení povinnosti podle jiného předpisu (v těchto případech
nerozhoduje rada).
2) Při závažném či opakovaném porušení této vyhlášky týmž
subjektem, jeho oprávněnou osobu či právním nástupcem a pod., bude
podán návrh na odejmutí živnostenského či obdobného oprávnění
provozovateli či jeho odpovědné osobě.
VI.
Závěrečná ustanovení
1) Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím
po jejím vyhlášení. Provoz všech subjektů, ke dni nabytí účinnosti
této vyhlášky právně či reálně již existujících, musí být uveden
do souladu s částí III/4 a 7 vyhlášky nejpozději do šesti měsíců
ode dne její účinnosti.
2) Tam, kde jsou zřízeny městské obvody, vykonává působnost
magistrátu podle této vyhlášky úřad tohoto městského obvodu
a působnost rady města rada příslušného městského obvodu.
V Pardubicích dne 17. 12. 1996.
nečitelný podpis nečitelný podpis
primátor města náměstek primátora města
Vyvěšeno: 2. 1. 1997
Sejmuto: 18. 1. 1997"
Přednosta Okresního úřadu v P. dne 12. března 1997 rozhodl
podle §62 odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění
pozdějších předpisů, o pozastavení výkonu uvedené vyhlášky (čj.
Př-77/97).
Jak vyplývá z listin, přiložených k návrhu na zrušení
předmětné vyhlášky, právní a kontrolní oddělení Okresního úřadu
v P. dne 14. října 1996 zaslalo Magistrátu města P. vyjádření
k návrhu vyhlášky o omezení některých činností, které by mohly
ohrozit veřejný pořádek. Upozorňuje v něm na skutečnost, že
povinnosti podnikatelů, obsažené v čl. III. odst. 2 návrhu,
upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve
znění pozdějších předpisů, resp. další speciální zákony, z čehož
je dovozováno, že město vyhláškou bez výslovného zmocnění v zákoně
nemůže zasahovat do přenesené působnosti a stanovovat podnikatelům
další povinnosti, resp. určovat, že odpovídají i za jednání svých
zákazníků. Obdobně, dle přesvědčení Okresního úřadu v P.,
i problematika upravená v čl. III. odst. 5, 6, 7, 8 návrhu je
regulována občanských zákoníkem, zákonem č. 20/1966 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, přestupkovým zákonem, správním řádem,
stavebním zákonem, předpisy na úseku silničního provozu, resp.
opětovně živnostenským zákonem. K ustanovení čl. III. odst. 3, tj.
k časové regulaci prodeje, se ve vyjádření odkazuje na judikaturu
Ústavního soudu. S ohledem na výhrady k čl. III. Okresní úřad v P.
upozorňuje na bezpředmětnost čl. IV. návrhu.
K návrhu přednosty Okresního úřadu v P. na zrušení předmětné
vyhlášky je přiloženo i stanovisko Ministerstva vnitra
- civilněsprávního úseku k vyhlášce města P. č. 34/96, ze dne 19.
února 1997, adresované přednostovi Okresního úřadu v P., ve kterém
je vyjádřen názor, že tato vyhláška má řadu závad, pročež se její
právní hodnocení ze strany ministerstva v zásadě shoduje
s hodnocením, provedeným Okresním úřadem v Pardubicích, což plně
zdůvodňuje postup podle §62 odst. 1 zákona o obcích.
Dne 22. dubna 1997 na svém XIX. jednání Zastupitelstvo města
P. vzalo na vědomí zprávu o činnosti magistrátu a rady města od
posledního jednání zastupitelstva města, ve které bylo seznámeno
s pozastavením výkonu vyhlášky č. 34/96 Okresním úřadem v P.
Ve svém návrhu, podaném podle §64 odst. 3 zákona č.
182/1993 Sb., přednosta Okresního úřadu v P. konstatuje, že
napadená vyhláška byla vydána ve věcech samostatné působnosti
podle ustanovení §14 odst. 1 písm. o) zákona o obcích, ale dikce
jednotlivých ustanovení vyhlášky zasahují do oblasti přenesené
působnosti již upravené zákonem, přičemž v konkrétnosti odkazuje
na obsah vyjádření okresního úřadu k návrhu předmětné vyhlášky.
V písemném vyjádření ze dne 19. června 1997, podaném podle
§69 zákona č. 182/1993 Sb., primátor města P. k návrhu přednosty
Okresního úřadu v P. na zrušení obecně závazné vyhlášky města
P. č. 34/96, o omezení některých činností, které by mohly ohrozit
veřejný pořádek, zdůrazňuje, že předmětná vyhláška byla vydána na
základě §14, především pak na základě §17 zákona č. 367/1990
Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, a dle přesvědčení
městského zastupitelstva není a nemůže být v rozporu se zákonem.
Zároveň se ve vyjádření upozorňuje na nedostatek aktivní
legitimace přednosty okresního úřadu k podání návrhu na zrušení
obecně závazné vyhlášky obce, vydané v její samostatné působnosti,
a to dle §62 zákona o obcích, a dále je v něm vysloveno
přesvědčení, že v případě protiústavnosti dané vyhlášky musí
současně být pro protiústavnost zrušen i §17 zákona o obcích.
V řízení o zrušení právních předpisů je Ústavní soud podle
§68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu povinen také zkoumat, zdali
byl napadený právní předpis vydán ústavně předepsaným způsobem.
Z tohoto důvodu si Ústavní soud vyžádal od Zastupitelstva města P.
zaslání dokumentů, osvědčujících řádné přijetí napadené vyhlášky
(tj. zápisu z jednání Zastupitelstva města P., potvrzujícího
potřebné kvorum a potřebnou většinu) jakož i její řádné vyhlášení
ve smyslu zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších
předpisů. Uvedené skutečnosti byly potvrzeny zápisem ze zasedání
Zastupitelstva města P., konaného dne 17. prosince 1996,
osvědčujícím zákonem vyžadované kvorum i většinu, jakož
i potvrzením o vyvěšení předmětné vyhlášky.
Podle ustanovení §44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. Ústavní
soud může se souhlasem účastníků upustit od ústního jednání,
nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Vzhledem
ke skutečnosti, že citované ustanovení lze vztáhnout na posouzení
předmětné věci, Ústavní soud si vyžádal od účastníků řízení
vyjádření, zdali souhlasí s upuštěním od ústního jednání. Svým
podáním ze dne 9. června 1997 přednosta Okresního úřadu v P.
a podáním ze dne 19. června 1997 primátor města P. vyjádřili
s návrhem Ústavního soudu svůj souhlas.
II.
II/a
Ohledně námitky primátora města P., týkající se nedostatku
aktivní legitimace navrhovatele (dle §62 zákona o obcích), nutno
pouze odkázat na ustanovení §64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb.,
jež výslovně dává přednostovi okresního úřadu oprávnění podat
Ústavnímu soudu návrh na zrušení právního předpisu nebo jeho
jednotlivých ustanovení, vydaného obcí v rámci její samostatné
působnosti.
Pokud je ve vyjádření primátora města P. obsažen in eventum
návrh na zrušení ustanovení §17 zákona č. 367/1990 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, nelze jej považovat za návrh ve smyslu
ustanovení §34 zákona o Ústavním soudu.
II/b
Ústavní soud v řízení o zrušení zákonů a jiných právních
předpisů (tedy i v řízení o zrušení právního předpisu obce)
posuzuje obsah zákona nebo jiného právního předpisu podle hledisek
obsažených v ustanovení §68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.,
k nimž u obecně závazné vyhlášky obce patří kompetence (zákonné
zmocnění), soulad s právními předpisy vyššího stupně právní síly
a dodržení právní úpravy normotvorného procesu. K platnosti
napadené vyhlášky Ústavní soud provedl již výše uvedená zjištění.
II/c
Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy mohou orgány územní samosprávy
vydávat právní předpisy na základě a v mezích zákona, jsou-li
k tomu zákonem zmocněny. Podle čl. 104 odst. 3 Ústavy
zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat obecně
závazné vyhlášky. Rozdílnou dikci uvedených zmocňovacích
ustanovení nutno interpretovat s ohledem na jejich systematické
zařazení. Pakliže čl. 79 odst. 3 Ústavy je zařazen v hlavě třetí:
Moc výkonná, potom čl. 104 odst. 3 Ústavy je zařazen v hlavě
sedmé: Územní samospráva. Z toho lze dovodit, že zmocňující
ustanovení obsažené v čl. 79 odst. 3 Ústavy se vztahuje na
pravomoc vydávat obecně závazné vyhlášky v přenesené působnosti
(tj. pokud obec vykonává státní správu v rozsahu stanoveném
zvláštními zákony) a zmocňující ustanovení obsažené v čl. 104
odst. 3 Ústavy na pravomoc vydávat obecně závazné vyhlášky
v samostatné působnosti obce.
Ustanovení §14 odst. 1 písm. o) a §17 zákona o obcích
zakládají pravomoc obce přijímat obecně závazné vyhlášky
v místních záležitostech veřejného pořádku. Podle §48 zákona č.
200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, lze těmito obecně
závaznými vyhláškami obcí stanovit skutkové podstaty přestupků
proti veřejnému pořádku (na základě argumentu a contrario potom
platí, že předmětem úpravy přestupků proti pořádku ve věcech
územní samosprávy dle §46 odst. 2 zákona o obcích jsou jiné, než
přestupky proti veřejnému pořádku). Rozsah předmětu takovéto
právní regulace obcí je však omezen základními právy a svobodami,
plynoucími z ústavních zákonů a mezinárodních smluv podle čl. 10
Ústavy, jakož i na ně navazujícími zákony.
Ústavností obecně závazných vyhlášek obcí, vydaných v rámci
jejich samostatné působnosti podle §14 odst. 1 písm. o) a §17
zákona č. 367/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které se
v rámci úpravy místních záležitostí veřejného pořádku dotýkají
práv vyplývajících z čl. 26 Listiny základních práv a svobod (dále
jen "Listina"), se Ústavní soud zabýval v nálezu ve věci vedené
pod sp. zn. Pl. ÚS 31/95. Závěry obsažené v uvedeném nálezu, od
nichž nemá Ústavní soud důvodu se odchylovat, se plně vztahují
i na posuzovaný případ.
Podle ustanovení čl. 26 odst. 1 Listiny má každý právo
podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, přičemž dle čl.
26 odst. 2 Listiny podmínky a omezení pro výkon určitých povolání
nebo činností může stanovit pouze zákon. Čl. 12 odst. 1 Listiny
zaručuje nedotknutelnost obydlí, přičemž omezení tohoto práva dle
čl. 12 odst. 3 Listiny lze založit pouze zákonem.
V českém právním řádu nebyl vydán zákon, jenž by umožňoval
omezit provozní dobu pohostinských zařízení, oprávněných
provozovat taneční a poslechové zábavy. Není tedy ani úkolem, ani
v pravomoci obce v oblasti její samostatné působnosti upravovat
rozsah podnikatelských aktivit a provozní dobu pohostinských
zařízení, byť i v souvislosti s ochranou veřejného pořádku,
zejména při dodržování nočního klidu. Opačný postup obce, jak je
tomu v posuzovaném případě, jehož výsledkem je napadená vyhláška,
pak zakládá rozpor jejích ustanovení čl. III. odst. 3, 4 a čl. IV.
s čl. 26 odst. 2 Listiny. Tím není dotčeno právo obce podle §14
odst. 1 písm. p) zákona o obcích upravit obecně závaznou vyhláškou
provozování zařízení sloužících k uspokojování potřeb občanů,
pokud jsou tyto ve vlastnictví obce.
Nutno dále připomenout, že rušení veřejného pořádku (zejména
rušením nočního klidu) při provozování pohostinských zařízení (při
pořádání tanečních a poslechových zábav s reprodukovanou hudbou)
lze postihovat podle příslušných ustanovení přestupkového zákona
a případně i zrušením živnostenského oprávnění (dle §58 zákona č.
455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších
předpisů).
Čl. I. napadené vyhlášky přebírá některá ustanovení
občanského zákoníku (§3 odst. 1, §127 obč. zákoníku), upravuje
tudíž předmět, jenž přesahuje rámec zákonného zmocnění obsaženého
v §14 odst. 1 písm. i), o) a §17 zákona o obcích, pročež je
nutno jej považovat za stojící v rozporu s uvedenými zákonnými
ustanoveními.
Čl. II. a čl. III. odst. 1, 2, 5 až 8 nutno interpretovat
a aplikovat ve spojení s čl. V. vyhlášky, který zakotvuje
příslušné sankce. Jak již bylo zmíněno výše, je v pravomoci obce
vyhláškou upravit (resp. zpřesnit) skutkové podstaty přestupků
proti veřejnému pořádku, avšak při respektování zákonem předvídané
sankce (§48 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších
předpisů). Ustanovení vyhlášky města P., jež předpokládá v případě
přestupků proti veřejnému pořádku i sankce jiné, nutno tudíž
považovat za rozporné se zmíněným ustanovením §48 zákona č.
200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
S ohledem na všechny uvedené důvody Ústavní soud ustanovení
čl. I., čl. III. odst. 3, 4 a čl. V. obecně závazné vyhlášky města
P. č. 34/96, o omezení některých činností, které by mohly ohrozit
veřejný pořádek, zrušil, ve zbývající části pak návrh přednosty
Okresního úřadu v P. zamítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.
V Brně 4. listopadu 1997