infUs2xVecEnd, infUsVec2, infUs6plusVyrok, infUsBrne, infUsKratkeRadky-387-001,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 04.11.1997, sp. zn. Pl. ÚS 18/97 [ nález / HOLLÄNDER / výz-2 ], paralelní citace: N 134/9 SbNU 209 [ 351/1997 Sb. ] dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.18.97

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)

Obecně závazná vyhláška města Pardubice - regulace v zájmu veřejného pořádku

Právní věta Ustanovení §14 odst. 1 písm. o) a §17 zákona o obcích zakládají pravomoc obce přijímat obecně závazné vyhlášky v místních záležitostech veřejného pořádku. Podle §48 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, lze těmito obecně závaznými vyhláškami obcí stanovit skutkové podstaty přestupků proti veřejnému pořádku (na základě argumentu a contrario potom platí, že předmětem úpravy přestupků proti pořádku ve věcech územní samosprávy dle §46 odst. 2 zákona o obcích jsou jiné, než přestupky proti veřejnému pořádku). Rozsah předmětu takovéto právní regulace obcí je však omezen základními právy a svobodami, plynoucími z ústavních zákonů a mezinárodních smluv podle čl. 10 Ústavy, jakož i na ně navazujícími zákony.

ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.18.97
sp. zn. Pl. ÚS 18/97 Nález Plénum Ústavního soudu rozhodlo o návrhu přednosty Okresního úřadu v P. na zrušení obecně závazné vyhlášky města P. č. 34/96, o omezení některých činností, které by mohly ohrozit veřejný pořádek, ze dne 17. prosince 1996, takto: 1. Čl. I., čl. III. odst. 3, 4 a čl. V. obecně závazné vyhlášky města P. č. 34/96, o omezení některých činností, které by mohly ohrozit veřejný pořádek, ze dne 17. prosince 1996, se z r u š u j í dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. 2. Ve zbývající části se návrh zamítá . Odůvodnění: I. Dne 21. května 1997 obdržel Ústavní soud návrh přednosty Okresního úřadu v P. na zrušení obecně závazné vyhlášky města P. č. 34/96, o omezení některých činností, které by mohly ohrozit veřejný pořádek, přijaté Zastupitelstvem města P. dne 17. prosince 1996. Znění uvedené vyhlášky je následující: "Město P. Obecně závazná vyhláška města P. č. 34/96 o omezení některých činností, které by mohly ohrozit veřejný pořádek ze dne 17. 12. 1996 Zastupitelstvo města P. v souladu s §14 odst. l písm. i) a o), §16 a §17 zákona č. 367/1990 Sb. o obcích (v platném znění), vydává tuto obecně závaznou vyhlášku o omezení některých činností, které by mohly ohrozit veřejný pořádek ve městě P. I. Základní práva a povinnosti právních subjektů V zájmu zajištění základních občanských práv jsou všechny právnické a fyzické osoby povinny počínat si tak, aby bez právních důvodů nezasahovaly do práv a oprávněných zájmů jiných a aby jejich jednání nebylo v rozporu s dobrými mravy. Všichni vlastníci (věcí movitých i nemovitých vč. vlastnictví duševního a obdobného) se pak musí zdržet všeho, čím by nad míru obvyklou poměrům obtěžovali jiného nebo čím by vážně ohrožovali výkon jeho práv. II. Vymezení noční doby Za noční dobu se pro potřeby města P. a této vyhlášky stanoví doba od 22.00 hodin do 06.00 hodin následujícího dne. III. Omezující opatření k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku 1) V zájmu praktického zajištění základních občanských práv a odpovídajících povinností (zejména §3 a §127 občanského zákoníku) z pohledu zajištění místních záležitostí veřejného pořádku, vydává město P. v rámci své samostatné působnosti v souladu s §17 zákona o obcích, následující omezení. 2) Provozovat jakoukoli podnikatelskou a obdobnou činnost je možné pouze takovým způsobem, aby nebyl narušen či narušován veřejný pořádek. Z tohoto důvodu jsou podnikatelé a jiné osoby vykonávající obdobnou činnost, kromě respektování jiných právních a obdobných předpisů povinni: a) provozovat své služby tak, aby provoz vlastního zařízení (provozovna, související prostory, technické a technologické zařízení a pod.) nenarušoval veřejný pořádek a nezasahoval bez zákonného oprávnění do práv jiných nezúčastněných osob, b) zabezpečovat poskytování služeb či zajišťování souvisejících činností (např. nakládka, vykládka a doprava zboží, objednávky různých služeb, zajišťování úklidu a pod.) takovým způsobem, aby nedocházelo k narušování veřejného pořádku či takováto činnost nezasahovala bez zákonného oprávnění do práv jiných nezúčastněných osob. V noční době je možné takovéto činnosti zajišťovat pouze v případě, že je z objektivních důvodů není možné zajistit v jinou dobu (např. ranní rozvoz pečiva, noční úklid veřejných prostranství a pod.), c) provozovat či jinak zabezpečovat veškeré služby a činnosti takovým způsobem, aby zákazníci, návštěvníci, hosté a pod., svým chováním, a to i později po opuštění provozovny, nenarušovali veřejný pořádek, pokud jejich chování s poskytovanými službami třeba i nepřímo souvisí, d) provádět povolené stavby či stavby odstraňovat tak, aby bylo zamezeno takovému vzniku a šíření hluku, vibrací a prašnosti, kterých se lze vyvarovat. 3) Provozovatelé restauračních a obdobných zařízení a takových zařízení, kde jsou podávány či prodávány alkoholické nápoje, včetně nízkostupňového piva, a to i těch, do nichž je umožněn vstup pouze některým kategoriím osob (např. dle zájmových skupin, členům sdružení, spolků a pod.), jejichž provozovny se nacházejí v souvislé městské zástavbě, kde se nacházejí trvale obydlené domy, mohou své služby poskytovat pouze tak, aby veškerá činnost (vlastní i související) byla ukončena nejpozději do 23.00 hodin běžného dne. Přitom ji nelze znovu zahájit před 06.00 hodin dne následujícího. 4) Z časového omezení uvedeného v odstavci 3) může být na žádost provozovatele vydána výjimka příslušným odborem magistrátu, jsou-li dány předpoklady, že provoz daného zařízení nebude narušovat veřejný pořádek, a to ani svými nepřímými důsledky, takto: a) při první žádosti zkušebně na dobu maximálně tří kalendářních měsíců, b) na dobu určitou nebo neurčitou, pokud se ve zkušební době podle bodu a) tohoto odstavce prokáže, že provozovatel při své činnosti splňuje podmínky části II/2 této vyhlášky. Výjimka musí být vydána písemně a její držitel musí být schopen ji kterémukoli oprávněnému kontrolnímu orgánu na požádání předložit. Výjimku udělenou podle tohoto odstavce může odbor, který ji vydal, zrušit s tím, že její platnost končí třetím kalendářním dnem po doručení oznámení o tomto rozhodnutí, eventuelně třetím kalendářním dnem následujícím po odmítnutí takovéto oznámení převzít. 5) V noční dobu je na veřejných prostranstvích zakázána jakákoliv činnost, která je svým charakterem (např. fyzikálními a chemickými emisemi), intenzitou, rozsahem či hlukem nepřiměřená dané lokalitě. Zakázána je dále taková činnost v soukromých objektech či prostorách, která by obdobným způsobem zasahovala do prostor veřejných či prostor jiných soukromých osob, které s takovýmto zásahem v daném okamžiku nesouhlasí. V případě pochybností rozhoduje s přihlédnutím k místním podmínkám příslušný policista, strážník, ev. jiný veřejný činitel. 6) Provozovat živou či reprodukovanou hudbu (včetně elektronicky zesilované živé či reprodukované hudby) na veřejných prostranstvích lze pouze v rozsahu podmínek odst. 2, za dodržení podmínek dalších právních a jiných předpisů, a to v době, rozsahu a způsobem, které jsou pro takovouto produkci přiměřené. V noční době je tak možné činit pouze výjimečně, je-li provozovatelem mimo jakoukoli pochybnost zajištěno plnění všech příslušných předpisů, včetně hygienických norem, týkajících se hladiny hluku. Provozovat takovouto hudbu ve venkovním prostoru v noční době je na území souvislé městské zástavby, kde se nacházejí trvale obydlené obytné domy, zakázáno. V případě pochybností rozhoduje s přihlédnutím k místním podmínkám příslušný policista, strážník, ev. jiný veřejný činitel. 7) Provozovat živou či reprodukovanou hudbu (včetně elektronicky zesilované živé či reprodukované hudby) v noční době v provozovnách je možné pouze pokud to technické podmínky provedení stavby či konkrétních nebytových prostor podle kolaudačního rozhodnutí výslovně dovolují. Přitom nesmí být otevírána okna provozovny ani souvisejících zařízení a nesmí být ponechány otevřené dveře. Omezení uvedená v tomto odstavci se přiměřené vztahují i na reprodukovanou hudbu, provozovanou z běžného technického zařízení (rádio, magnetofon, CD přehrávač, televizor, video a pod.), a to i pokud má pouze doplňkový charakter (např. hudba v prodejně, restauraci a pod.). Tato ustanovení se přiměřeně vztahují i na provozování živé či reprodukované hudby v jiných objektech, které by jinak stanoveným omezením nepodléhaly. Omezení uvedená v tomto odstavci se nevztahují na provozovny, které se nenacházejí v souvislé městské zástavbě s trvale obydlenými obytnými domy, případně při sezónním provozu u rekreační chaty. V případě pochybností rozhoduje s přihlédnutím k místním podmínkám příslušný policista, strážník, ev. jiný veřejný činitel. 8) Provozovatelé taxi a obdobných služeb mohou svoji činnost v noční době provozovat pouze způsobem, který maximálně chrání práva a zájmy řádných uživatelů bytů a obdobných ubytovacích zařízení. V tuto dobu nesmí zejména zvukovým výstražným zařízením dávat znamení svým i potenciálním zákazníkům, nesmí provozovat hlasitou reprodukovanou hudbu, působit nadměrný hluk zavíráním dveří a pod., který je nepřiměřený dané době a dané lokalitě. Toto omezení se použije přiměřeně i na provozovatele či řidiče jiného dopravního prostředku. IV. Přezkoumání rozhodnutí odboru magistrátu 1) Podnikatel či jiný subjekt, který se cítí postupem příslušného odboru magistrátu dotčen, má právo požádat radu města o přezkoumání jeho rozhodnutí či postupu v těchto případech: a) pokud bylo odmítnuto vydání výjimky dle části II/4 této vyhlášky na zkušební dobu či po jejím skončení, nebo nebylo-li o udělení takovéto výjimky rozhodnuto do 30 dnů od podání žádosti, případně byla-li podle názoru stěžovatele vydána na dobu nepřiměřeně krátkou, b) pokud výjimka z provozní doby byla odejmuta. 2) Žádost o přezkoumání podle odst. 1) musí být podána do 30 dnů od vydání rozhodnutí příslušným odborem magistrátu, případně do 30 dnů ode dne, kdy takovýto úkon podle této vyhlášky učiněn být měl a musí být odůvodněna. Nebyla-li lhůta dodržena, posuzuje se žádost o přezkoumání jako by podána nebyla. 3) Rozhodnutí rady o přezkoumání podle odst. 1) není opravným prostředkem ve správním či obdobném řízení. Žádost nemá odkladný účinek a postup nevyžaduje formální náležitosti takovéhoto řízení. Rozhodnutí rady města ve věci je definitivní. Opětovnou žádost o výjimku není možné podat před uplynutím dvanácti kalendářních měsíců od vydání rozhodnutí příslušným odborem, případně od posledního dne lhůty, kdy takovýto úkon měl být učiněn. Takováto nová žádost je vždy považována za první. V. Sankce 1) Nesplnění některé z podmínek stanovené touto vyhláškou je postižitelné sankcí udělenou radou města ve smyslu §48 a §50 zákona č. 367/1990 Sb. (v platném znění), pokud v konkrétním případě zvláštní předpis nestanoví za takovéto nesplnění nebo porušení povinnosti jinou sankci (zejména zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích). Rada rozhoduje na základě návrhu, který podává příslušný odbor magistrátu. Tento odbor současně odpovídá za to, že v postupu podle tohoto odstavce jsou dodržena ustanovení obecných předpisů pro správní řízení a že nejde o nesplnění nebo porušení povinnosti podle jiného předpisu (v těchto případech nerozhoduje rada). 2) Při závažném či opakovaném porušení této vyhlášky týmž subjektem, jeho oprávněnou osobu či právním nástupcem a pod., bude podán návrh na odejmutí živnostenského či obdobného oprávnění provozovateli či jeho odpovědné osobě. VI. Závěrečná ustanovení 1) Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po jejím vyhlášení. Provoz všech subjektů, ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky právně či reálně již existujících, musí být uveden do souladu s částí III/4 a 7 vyhlášky nejpozději do šesti měsíců ode dne její účinnosti. 2) Tam, kde jsou zřízeny městské obvody, vykonává působnost magistrátu podle této vyhlášky úřad tohoto městského obvodu a působnost rady města rada příslušného městského obvodu. V Pardubicích dne 17. 12. 1996. nečitelný podpis nečitelný podpis primátor města náměstek primátora města Vyvěšeno: 2. 1. 1997 Sejmuto: 18. 1. 1997" Přednosta Okresního úřadu v P. dne 12. března 1997 rozhodl podle §62 odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, o pozastavení výkonu uvedené vyhlášky (čj. Př-77/97). Jak vyplývá z listin, přiložených k návrhu na zrušení předmětné vyhlášky, právní a kontrolní oddělení Okresního úřadu v P. dne 14. října 1996 zaslalo Magistrátu města P. vyjádření k návrhu vyhlášky o omezení některých činností, které by mohly ohrozit veřejný pořádek. Upozorňuje v něm na skutečnost, že povinnosti podnikatelů, obsažené v čl. III. odst. 2 návrhu, upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, resp. další speciální zákony, z čehož je dovozováno, že město vyhláškou bez výslovného zmocnění v zákoně nemůže zasahovat do přenesené působnosti a stanovovat podnikatelům další povinnosti, resp. určovat, že odpovídají i za jednání svých zákazníků. Obdobně, dle přesvědčení Okresního úřadu v P., i problematika upravená v čl. III. odst. 5, 6, 7, 8 návrhu je regulována občanských zákoníkem, zákonem č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přestupkovým zákonem, správním řádem, stavebním zákonem, předpisy na úseku silničního provozu, resp. opětovně živnostenským zákonem. K ustanovení čl. III. odst. 3, tj. k časové regulaci prodeje, se ve vyjádření odkazuje na judikaturu Ústavního soudu. S ohledem na výhrady k čl. III. Okresní úřad v P. upozorňuje na bezpředmětnost čl. IV. návrhu. K návrhu přednosty Okresního úřadu v P. na zrušení předmětné vyhlášky je přiloženo i stanovisko Ministerstva vnitra - civilněsprávního úseku k vyhlášce města P. č. 34/96, ze dne 19. února 1997, adresované přednostovi Okresního úřadu v P., ve kterém je vyjádřen názor, že tato vyhláška má řadu závad, pročež se její právní hodnocení ze strany ministerstva v zásadě shoduje s hodnocením, provedeným Okresním úřadem v Pardubicích, což plně zdůvodňuje postup podle §62 odst. 1 zákona o obcích. Dne 22. dubna 1997 na svém XIX. jednání Zastupitelstvo města P. vzalo na vědomí zprávu o činnosti magistrátu a rady města od posledního jednání zastupitelstva města, ve které bylo seznámeno s pozastavením výkonu vyhlášky č. 34/96 Okresním úřadem v P. Ve svém návrhu, podaném podle §64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., přednosta Okresního úřadu v P. konstatuje, že napadená vyhláška byla vydána ve věcech samostatné působnosti podle ustanovení §14 odst. 1 písm. o) zákona o obcích, ale dikce jednotlivých ustanovení vyhlášky zasahují do oblasti přenesené působnosti již upravené zákonem, přičemž v konkrétnosti odkazuje na obsah vyjádření okresního úřadu k návrhu předmětné vyhlášky. V písemném vyjádření ze dne 19. června 1997, podaném podle §69 zákona č. 182/1993 Sb., primátor města P. k návrhu přednosty Okresního úřadu v P. na zrušení obecně závazné vyhlášky města P. č. 34/96, o omezení některých činností, které by mohly ohrozit veřejný pořádek, zdůrazňuje, že předmětná vyhláška byla vydána na základě §14, především pak na základě §17 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, a dle přesvědčení městského zastupitelstva není a nemůže být v rozporu se zákonem. Zároveň se ve vyjádření upozorňuje na nedostatek aktivní legitimace přednosty okresního úřadu k podání návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky obce, vydané v její samostatné působnosti, a to dle §62 zákona o obcích, a dále je v něm vysloveno přesvědčení, že v případě protiústavnosti dané vyhlášky musí současně být pro protiústavnost zrušen i §17 zákona o obcích. V řízení o zrušení právních předpisů je Ústavní soud podle §68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu povinen také zkoumat, zdali byl napadený právní předpis vydán ústavně předepsaným způsobem. Z tohoto důvodu si Ústavní soud vyžádal od Zastupitelstva města P. zaslání dokumentů, osvědčujících řádné přijetí napadené vyhlášky (tj. zápisu z jednání Zastupitelstva města P., potvrzujícího potřebné kvorum a potřebnou většinu) jakož i její řádné vyhlášení ve smyslu zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Uvedené skutečnosti byly potvrzeny zápisem ze zasedání Zastupitelstva města P., konaného dne 17. prosince 1996, osvědčujícím zákonem vyžadované kvorum i většinu, jakož i potvrzením o vyvěšení předmětné vyhlášky. Podle ustanovení §44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. Ústavní soud může se souhlasem účastníků upustit od ústního jednání, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Vzhledem ke skutečnosti, že citované ustanovení lze vztáhnout na posouzení předmětné věci, Ústavní soud si vyžádal od účastníků řízení vyjádření, zdali souhlasí s upuštěním od ústního jednání. Svým podáním ze dne 9. června 1997 přednosta Okresního úřadu v P. a podáním ze dne 19. června 1997 primátor města P. vyjádřili s návrhem Ústavního soudu svůj souhlas. II. II/a Ohledně námitky primátora města P., týkající se nedostatku aktivní legitimace navrhovatele (dle §62 zákona o obcích), nutno pouze odkázat na ustanovení §64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., jež výslovně dává přednostovi okresního úřadu oprávnění podat Ústavnímu soudu návrh na zrušení právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení, vydaného obcí v rámci její samostatné působnosti. Pokud je ve vyjádření primátora města P. obsažen in eventum návrh na zrušení ustanovení §17 zákona č. 367/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nelze jej považovat za návrh ve smyslu ustanovení §34 zákona o Ústavním soudu. II/b Ústavní soud v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů (tedy i v řízení o zrušení právního předpisu obce) posuzuje obsah zákona nebo jiného právního předpisu podle hledisek obsažených v ustanovení §68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., k nimž u obecně závazné vyhlášky obce patří kompetence (zákonné zmocnění), soulad s právními předpisy vyššího stupně právní síly a dodržení právní úpravy normotvorného procesu. K platnosti napadené vyhlášky Ústavní soud provedl již výše uvedená zjištění. II/c Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy mohou orgány územní samosprávy vydávat právní předpisy na základě a v mezích zákona, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Podle čl. 104 odst. 3 Ústavy zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky. Rozdílnou dikci uvedených zmocňovacích ustanovení nutno interpretovat s ohledem na jejich systematické zařazení. Pakliže čl. 79 odst. 3 Ústavy je zařazen v hlavě třetí: Moc výkonná, potom čl. 104 odst. 3 Ústavy je zařazen v hlavě sedmé: Územní samospráva. Z toho lze dovodit, že zmocňující ustanovení obsažené v čl. 79 odst. 3 Ústavy se vztahuje na pravomoc vydávat obecně závazné vyhlášky v přenesené působnosti (tj. pokud obec vykonává státní správu v rozsahu stanoveném zvláštními zákony) a zmocňující ustanovení obsažené v čl. 104 odst. 3 Ústavy na pravomoc vydávat obecně závazné vyhlášky v samostatné působnosti obce. Ustanovení §14 odst. 1 písm. o) a §17 zákona o obcích zakládají pravomoc obce přijímat obecně závazné vyhlášky v místních záležitostech veřejného pořádku. Podle §48 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, lze těmito obecně závaznými vyhláškami obcí stanovit skutkové podstaty přestupků proti veřejnému pořádku (na základě argumentu a contrario potom platí, že předmětem úpravy přestupků proti pořádku ve věcech územní samosprávy dle §46 odst. 2 zákona o obcích jsou jiné, než přestupky proti veřejnému pořádku). Rozsah předmětu takovéto právní regulace obcí je však omezen základními právy a svobodami, plynoucími z ústavních zákonů a mezinárodních smluv podle čl. 10 Ústavy, jakož i na ně navazujícími zákony. Ústavností obecně závazných vyhlášek obcí, vydaných v rámci jejich samostatné působnosti podle §14 odst. 1 písm. o) a §17 zákona č. 367/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které se v rámci úpravy místních záležitostí veřejného pořádku dotýkají práv vyplývajících z čl. 26 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), se Ústavní soud zabýval v nálezu ve věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 31/95. Závěry obsažené v uvedeném nálezu, od nichž nemá Ústavní soud důvodu se odchylovat, se plně vztahují i na posuzovaný případ. Podle ustanovení čl. 26 odst. 1 Listiny má každý právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, přičemž dle čl. 26 odst. 2 Listiny podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností může stanovit pouze zákon. Čl. 12 odst. 1 Listiny zaručuje nedotknutelnost obydlí, přičemž omezení tohoto práva dle čl. 12 odst. 3 Listiny lze založit pouze zákonem. V českém právním řádu nebyl vydán zákon, jenž by umožňoval omezit provozní dobu pohostinských zařízení, oprávněných provozovat taneční a poslechové zábavy. Není tedy ani úkolem, ani v pravomoci obce v oblasti její samostatné působnosti upravovat rozsah podnikatelských aktivit a provozní dobu pohostinských zařízení, byť i v souvislosti s ochranou veřejného pořádku, zejména při dodržování nočního klidu. Opačný postup obce, jak je tomu v posuzovaném případě, jehož výsledkem je napadená vyhláška, pak zakládá rozpor jejích ustanovení čl. III. odst. 3, 4 a čl. IV. s čl. 26 odst. 2 Listiny. Tím není dotčeno právo obce podle §14 odst. 1 písm. p) zákona o obcích upravit obecně závaznou vyhláškou provozování zařízení sloužících k uspokojování potřeb občanů, pokud jsou tyto ve vlastnictví obce. Nutno dále připomenout, že rušení veřejného pořádku (zejména rušením nočního klidu) při provozování pohostinských zařízení (při pořádání tanečních a poslechových zábav s reprodukovanou hudbou) lze postihovat podle příslušných ustanovení přestupkového zákona a případně i zrušením živnostenského oprávnění (dle §58 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů). Čl. I. napadené vyhlášky přebírá některá ustanovení občanského zákoníku (§3 odst. 1, §127 obč. zákoníku), upravuje tudíž předmět, jenž přesahuje rámec zákonného zmocnění obsaženého v §14 odst. 1 písm. i), o) a §17 zákona o obcích, pročež je nutno jej považovat za stojící v rozporu s uvedenými zákonnými ustanoveními. Čl. II. a čl. III. odst. 1, 2, 5 až 8 nutno interpretovat a aplikovat ve spojení s čl. V. vyhlášky, který zakotvuje příslušné sankce. Jak již bylo zmíněno výše, je v pravomoci obce vyhláškou upravit (resp. zpřesnit) skutkové podstaty přestupků proti veřejnému pořádku, avšak při respektování zákonem předvídané sankce (§48 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Ustanovení vyhlášky města P., jež předpokládá v případě přestupků proti veřejnému pořádku i sankce jiné, nutno tudíž považovat za rozporné se zmíněným ustanovením §48 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na všechny uvedené důvody Ústavní soud ustanovení čl. I., čl. III. odst. 3, 4 a čl. V. obecně závazné vyhlášky města P. č. 34/96, o omezení některých činností, které by mohly ohrozit veřejný pořádek, zrušil, ve zbývající části pak návrh přednosty Okresního úřadu v P. zamítl. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat. V Brně 4. listopadu 1997

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.18.97
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka Pl. ÚS 18/97
Paralelní citace (Sbírka zákonů) 351/1997 Sb.
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení) N 134/9 SbNU 209
Populární název Obecně závazná vyhláška města Pardubice - regulace v zájmu veřejného pořádku
Datum rozhodnutí 4. 11. 1997
Datum vyhlášení 10. 12. 1997
Datum podání 21. 5. 1997
Datum zpřístupnění 15. 10. 2007
Forma rozhodnutí Nález
Typ řízení O zrušení zákonů a jiných právních předpisů
Význam 2
Navrhovatel PŘEDNOSTA OKRESNÍHO ÚŘADU - Pardubice
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Holländer Pavel
Napadený akt obecně závazná vyhláška obce/kraje; 34/96; obecně závazná vyhláška města Pardubice omezení některých činností, které by mohly ohrozit veřejný pořádek
Typ výroku vyhověno
zamítnuto
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 1/1993 Sb., čl. 10, čl. 79 odst.3, čl. 104 odst.3
  • 2/1993 Sb., čl. 4, čl. 26
Ostatní dotčené předpisy
  • 200/1990 Sb., §48, §46, §46 odst.2
  • 351/1997 Sb.
  • 367/1990 Sb., §17, §14 odst.1 písm.o
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení zrušení právního předpisu (okresní nebo krajský úřad)
Věcný rejstřík obec/obecně závazná vyhláška
veřejný pořádek
působnost/samostatná
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=Pl-18-97
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 30863
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-29