ECLI:CZ:US:1998:2.US.76.98
sp. zn. II. ÚS 76/98
Usnesení
II. ÚS 76/98
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti E. a K.D., zastoupených advokátkou JUDr. Y.K., rodičů nezletilé E.D., proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích z 2.10.1997 čj. Nc 303/91-543 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze 17.12.1997, sp. zn. 6 Co 2859/97 o zamítnutí návrhu rodičů na zrušení usnesení o předběžném opatření o nařízení ústavní výchovy nezletilé E.D., takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Stěžovatelé E. a K.D. podali dne 16.2.1998 ústavní stížnost proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích z 2.10.1997 čj. Nc 303/91- 543, jímž byl zamítnut jejich návrh z 28.7.1997 na zrušení usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích o předběžném opatření čj. Nc 303/91-90 z 25.2.1993 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 7 Co 798/93 z 27.5.1993, jímž byla nařízena ústavní výchova nezl. E.D.
Dále ústavní stížnost směřuje proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 6 Co 2859/97 ze dne 17.12.1997, které nabylo právní moci dne 6. 1.1998, jímž bylo usnesení soudu I. stupně potvrzeno.
Ve své ústavní stížnosti rodiče tvrdí, že nejsou důvody pro to, aby dítě nadále setrvávalo v dětském domově. S odvoláním na úmluvu o právech dítěte vyhlášenou pod č. 104/1991 Sb., navrhují zrušení uvedených usnesení.
Současně podotýkají, že byl vydán rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích čj. Nc 303/91-556 ze dne 16.10.1997, jímž byla nařízena ústavní výchova nezl. E.D., který nenabyl dosud právní moci, neboť rodiče podali proti němu odvolání, které nebylo dosud projednáno. Jednání před Krajským soudem v Českých Budějovicích je nařízeno na 30.4.1998.
II. ÚS 76/98
II.
Z citovaných usnesení obecných soudů Ústavní soud zjistil, že dne 28.7.1997 podala matka E.D. návrh na zrušení předběžného opatření, jímž byla nařízena ústavní výchova nezl. E.D. Tento návrh byl zamítnut. V odůvodnění se mimo jiné uvádí, že ze závěrů znaleckého posudku vypracovaného doc. B. a PhDr. Š. je patrno, že na straně matky s ohledem na její duševní onemocnění nejsou podmínky pro výchovu nezl. dcery. Nezletilá sama nemá zájem žít v rodině své matky a svého otce, o čemž svědčí mj. záznam z 18.8.1997, podle něhož nezl. utekla od matky, která ji nechtěla vrátit do ústavu, když to u ní nemohla vydržet, přičemž otec jí nepomohl, neboť se všemi problémy ji posílal za matkou.
Okresní soud v Českým Budějovicích došel k závěru, že nelze předběžné opatření zrušit, neboť s ohledem na zdravotní dispozice matky po stránce psychické a s ohledem na postoj nezletilé zde nejsou podmínky pro to, aby nezletilá v současné době byla vrácena do rodiny.
Krajský soud v Českých Budějovicích usnesení soudu I. stupně potvrdil, neboť po přezkoumání věci došel k závěru, že trvají stále důvody, pro které je v zájmu nezl. E.D., aby předběžně zůstala v péči zařízení pro ústavní výchovu. Krajský soud dále uvedl, že v mezidobí po vydání napadeného usnesení soud I. stupně vydal své konečné rozhodnutí, proti kterému stěžovatelé již podali odvolání, takže odvolací soud se bude touto otázkou zabývat znovu při přezkoumávání věcné správnosti konečného rozsudku okresního soudu.
III.
Při posuzování oprávněnosti ústavní stížnosti Ústavní soud dospěl k závěru, že usnesení soudů obou stupňů, která jsou předmětem tohoto řízení, vycházejí z hlavy druhé občanského soudního řádu ( zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů), který upravuje postup při vydávání předběžných opatření. V daném případě nedošlo k porušení základních práv a svobod zaručených ústavním zákonem, nebo mezinárodní smlouvou. Soudy postupovaly podle zákonných předpisů a napadená rozhodnutí neporušila základní práva a svobody stěžovatelů. Nehledě na to, jak výše uvedeno, vydal mezitím okresní soud rozsudek z 16.10.1997, jímž byla nařízena ústavní výchova nezl. E.D. (čj. Nc 303/91-556). Proti tomuto rozsudku podali stěžovatelé odvolání. Odvolací soud se bude otázkou ústavní výchovy zabývat při přezkoumání věcné správnosti rozsudku okresního soudu ve věci samé.
Z uvedených důvodů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh jako zjevně neopodstatněný odmítl podle §43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. dubna 1998
JUDr. Miloš Holeček
soudce Ústavního soudu