ECLI:CZ:US:1999:2.US.383.98
sp. zn. II. ÚS 383/98
Usnesení
II. ÚS 383/98
.
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci ústavní stížnosti navrhovatele M. U., zastoupeného JUDr. B.G., CSc., advokátem, proti usnesením Krajského soudu v Plzni, č j. 15 Co 609/97, ze dne 8.4.1998 a ze dne 30.4.1998, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel svým podáním, které Ústavní soud obdržel dne 1.9.1998, žádá o prominutí a o navrácení lhůty k podání ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Plzni, č j. 15 Co 609/97, ze dne 8.4.1998 a ze dne 30.4.1998 z toho důvodu, že jeho advokát JUDr. B. G., CSc. byl od 12. dubna 1998 dosud nepřetržitě nemocen a práce neschopen, a proto nemohl sepsat ústavní stížnost, což dokládá kopií legitimace práce neschopného s potvrzeními nemocnice o jeho hospitalizacích.
Současně navrhovatel podává ústavní stížnost proti shora uvedenému usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8.4.1998, kterým nebyl JUDr. B. G. připuštěn jako právní zástupce stěžovatele v řízení vedeném o odvolání proti usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 6.11.1995, č.j. E 732/95-5, a ze dne 30.4.1998, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti usnesení Okresního soudu v Klatovech v téže věci, když v té době nebyl zastoupen svým advokátem B. G., ač to požadoval, a neměl možnost žádné obrany proti tomuto usnesení. Vyjadřuje názor, že i když rozhodnutím České advokátní komory ze dne 15.11.1998 (má být zřejmě uvedeno 1997) byl pozastaven JUDr. G. výkon advokacie, toto rozhodnutí nebylo vzhledem k podanému odvolání JUDr. G. pravomocné a vykonatelné. Domnívá se, že napadenými usneseními Krajského soudu v Plzni byla porušena stěžovatelova práva podle čl. 95 Ústavy ČR a čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod.
Podle sdělení Krajského soudu v Plzni, vyžádaného Ústavním soudem, převzal stěžovatel usnesení E 732/95 ze dne 8.4.1998 (zn. Krajského soudu v Plzni 15 Co 609/97) dne 16.4.1998, a usnesení ze dne 30.4.1998 převzal dne 14.5.1998.
II. ÚS 383/98
Podle §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání.
V daném případě Ústavní soud nemůže aplikovat ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu, týkající se subsidiárního použití občanského soudního řádu v řízení před Ústavním soudem, v tomto případě ustanovení §58 o.s.ř. o prominutí zmeškání lhůty. Ve smyslu zásady subsidiarity je přiměřené použití ustanovení občanského soudního řádu možné pouze za podmínky, že zákon č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších změn a doplnění, nestanoví nic jiného. Ustanovení §43 odst. 1 písm. b) je však jednoznačné a kogentní, a neskýtá dispoziční volnost.
Z těchto důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh v souladu s ustanoveními §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako podaný po uplynutí zákonné lhůty odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
Vojtěch Cepl
soudce Ústavního soudu
V Brně dne 28. 6. 1999