infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26.04.1999, sp. zn. II. ÚS 408/98 [ usnesení / PROCHÁZKA / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:1999:2.US.408.98

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:1999:2.US.408.98
sp. zn. II. ÚS 408/98 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Ivy Brožové a JUDr. Vojtěcha Cepla ve věci ústavní stížnosti navrhovatelky J.T., zastoupené JUDr. Z.H., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 7. 1998, č. j. 23 Co 298/98 - 27 a proti usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 23. 4. 1998, č. j. 4 C 114/98 - 15, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Senát Ústavního soudu mimo ústní jednání návrh bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný. Ústavní stížností, která došla Ústavnímu soudu dne 22. 9. 1998 se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 7. 1998, č. j. 23 Co 298/98 - 27, a usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 23. 4. 1998, č. j. 4 C 114/98 - 15, a to pro porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 96 odst. 1 Ústavy. Usnesením ze dne 23. 4. 1998, č. j. 4 C 114/98 - 15, rozhodl Okresní soud v Havlíčkově Brodě tak, že návrh na povolení obnovy řízení vedeného u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod. sp. zn. 5C 210/92, se zamítá. Proti výše uvedenému usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě podala stěžovatelka odvolání. Usnesením ze dne 31. 7. 1998, č. j. 23 Co 298/98 - 27 rozhodl Krajský soud v Hradci Králové tak, že usnesení okresního soudu se potvrzuje. Návrhu na dovolání se nevyhovuje. Ve své ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že soudy v napadených usneseních uznaly, že návrh na obnovu byl podán řádně a včas, že byly předloženy nové důkazy, které navrhovatelka bez své viny nemohla použít v původním řízení, resp. které nemohly být v původním řízení provedeny (§228 odst. 1 písm. a), b) o.s.ř.). V otázce, zda tyto důkazy mohou přivodit příznivější rozhodnutí ve věci, však rozhodly v neprospěch stěžovatelky. Stěžovatelka je přesvědčena, že oba soudy takovou otázku hodnotily předčasně, a že již ve stádiu rozhodování o povolení obnovy tak fakticky postupovaly dle §235 o.s.ř. Na základě výše uvedených skutečností dospěl Ústavní soud k závěru, že oba jednající soudy postupovaly správně, když nevyhověly návrhu stěžovatelky na povolení obnovy řízení vedeného u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 5C 210/92, neboť zde nebyl dán žádný z důvodů pro povolení obnovy řízení. Za důvod obnovy řízení považuje stěžovatelka (žalobkyně) to, že objevila nové důkazy, o jejichž existenci dříve nevěděla, a které proto bez své viny nemohla použít v původním řízení - dokumenty, které prokazují, že žalovaní předmětné nemovitosti nabyli na základě protiprávního zvýhodnění. Ústavní soud se ztotožňuje se závěrem Krajského soudu v Hradci Králové, že stěžovatelka (žalobkyně) sice předložila nové listinné důkazy, které v původním řízení předložit nemohla. Nejde však o takové důkazy, které by jí mohly přivodit příznivější rozhodnutí ve věci, neboť tyto důkazy dokládají jen takové skutečnosti, které byly soudu známy již v řízení na prvním stupni. Krajský soud v Hradci Králové rovněž správně postupoval, když nevyhověl návrhu stěžovatelky na připuštění dovolání, neboť nebyl dán žádný z důvodů, pro které je dovolání přípustné. Ústavní soud není součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu právo dozoru nad rozhodovací činností obecných soudů. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byly-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušeny základní práva a svobody chráněné ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy . Ústavní soud neshledal, že by v činnosti jednajících orgánů došlo k porušení hmotněprávnch či procesněprávních předpisů, které by měly za následek porušení ústavně zaručených práv nebo svobod. Ústavní soud při shrnutí výše uvedených skutečností neshledal, že by ze strany jednajících orgánů byl porušen čl. 36 odst. 1 "Listiny", podle kterého se může každý domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu, a čl. 96 odst. 1 Ústavy, podle kterého mají všichni účastníci řízení před soudem rovná práva. Na základě výše uvedených skutečností byl nucen Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítnout pro její zjevnou neopodstatněnost. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. JUDr. Antonín Procházka předseda senátu ÚS V Brně dne 26. dubna 1999

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:1999:2.US.408.98
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 408/98
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 26. 4. 1999
Datum vyhlášení  
Datum podání 22. 9. 1998
Datum zpřístupnění 30. 10. 2007
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Procházka Antonín
Napadený akt rozhodnutí soudu
rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - §43/2/a)
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 87/1991 Sb., §6 odst.1 písm.b
  • 99/1963 Sb., §228, §235
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstřík vlastnické právo/přechod/převod
obnova řízení
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-408-98
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 31656
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-28