ECLI:CZ:US:2000:1.US.440.99
sp. zn. I. ÚS 440/99
Nález
Ústavní soud rozhodl v senátě o ústavní stížnosti stěžovatele J. Ř., zastoupeného JUDr. K. J., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 7. 1999, sp. zn. 18 Co 482/99, takto:
Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 7. 1999, sp. zn. 18
Co 482/97, se zrušuje.
Odůvodnění:
Stěžovatel podal včas návrh na zahájení řízení před Ústavním
soudem podáním ze dne 2. 9. 1999, které Ústavní soud obdržel dne
8. 9. 1999.
Svým návrhem se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud zrušil
shora uvedené usnesení Krajského soudu v Plzni, kterým tento soud
odmítl odvolání žalovaného (nyní stěžovatele) jako opožděné, který
stěžovatel podal proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne
10. 12. 1998, sp. zn. 8 C 204/97, jímž mu byla uložena povinnost
zaplatit žalobci Kč 232 000,-- spolu s poplatkem z prodlení ve
výši 0,5 promile za každý den prodlení z částky Kč 1 000,-- od 6.
5. 1995 do zaplacení, s poplatkem z prodlení ve výši 0,5 promile
za každý den prodlení z částky Kč 1 000,-- od 6. 8. 1995 do
zaplacení, s poplatkem z prodlení ve výši 0,5 promile za každý den
prodlení z částky Kč 115 000,- Kč od 6. 11. 1995 do zaplacení
a s poplatkem z prodlení ve výši 0,5 promile za každý den prodlení
z částky Kč 115 000,-- od 6. 2. 1996 do zaplacení do tří dnů od
právní moci rozsudku a žalobci na nákladech řízení Kč 27 055,-- do
tří dnů od právní moci rozsudku na účet JUDr. I. K.
Stěžovatel má za to, že uvedeným usnesením Krajského soudu
v Plzni bylo porušeno jeho ústavní právo na spravedlivý proces
podle čl. 36 odst. l Listiny základních práv a svobod a čl. 6
odst. l Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, neboť
krajský soud vycházel při svém rozhodování z toho, že odvolání
proti rozsudku okresního soudu bylo podáno telefaxem a ve
stanovené lhůtě nebylo písemně doplněno originálem podání.
Stěžovatel však prostřednictvím svého právního zástupce odvolání
odeslal dne 17. 2. 1999 faxem a dne 18. 2. 1999 písemným podáním
na poště. K podpoře svého tvrzení předložil Ústavnímu soudu doklad
o odeslání doporučené pošty ze dne 18. 2. 1999, na němž je jako
jméno a příjmení adresáta uveden okresní soud, jako dodací pošta
356 0l Sokolov a v poznámce je uvedeno "ke Ř. odvolání".
Krajský soud v Plzni ve svém vyjádření k obsahu ústavní
stížnosti poukázal na to, že spis Okresního soudu v Sokolově, sp.
zn. 8 C 204/97, obsahuje pouze kopii faxového podání odvolání
stěžovatele ze dne 17. 2. 1999, avšak z obsahu spisu žádným
způsobem nelze zjistit, že toto podání bylo doplněno předložením
originálu ve lhůtě a způsobem, jaký má na mysli ustanovení §42
odst. 3 o.s.ř. Navrhuje odmítnutí ústavní stížnosti Ústavním
soudem, neboť podle §75 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.,
o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, nejsou dány
zákonné předpoklady pro postup Ústavního soudu, když stěžovatel si
proti napadenému usnesení Krajského soudu v Plzni mohl podat
dovolání, jehož přípustnost vyplývá z ustanovení §238a odst.
l písm. c) o. s. ř. Vyslovil souhlas s upuštěním od ústního
jednání.
Vedlejší účastník, Okresní soud v Sokolově, se k ústavní
stížnosti vyjádřil v tom smyslu, že dne 17. 2. 1999 podal
stěžovatel telefaxem odvolání, které na výzvu soudu odůvodnil
a spis pak byl spolu s předkládací zprávou předložen Krajskému
soudu v Plzni k rozhodnutí o odvolání. V předkládací zprávě pro
odvolací soud potom nesprávně označil způsob podání odvolání
- namísto "podáno telefaxem" je vyznačeno "dáno na poštu".
Vycházel přitom z údajů uvedených na obálce založené ve spise na
čl. 24. Šetřením v podatelně a kanceláři občanskoprávního oddělení
soudu se nepodařilo zjistit, co tato obálka obsahovala a jak bylo
s jejím obsahem naloženo. S odstupem doby lze již pouze
předpokládat, že originál odvolání, který případně tvořil obsah
obálky, byl omylem považován za kopii faxového odvolání z čl. 23
a nebyl do spisu založen. Souhlasí s upuštěním od ústního jednání.
Z obsahu připojeného spisu Okresního soudu v Sokolově, sp.
zn. 8 C 204/97, Ústavní soud zjistil, že na čl. 23 tohoto spisu je
založeno odvolání stěžovatele proti rozsudku Okresního soudu
v Sokolově ze dne 10. 12. 1998, sp. zn. 8 C 204/97, podané faxem
dne 17. 2. 1999 a na čl. 24 spisu pak prázdná dopisní obálka
s adresou Okresního soudu Sokolov, podána k poštovní přepravě
doporučeně dne 18. 2. 1999. Na obálce je dále v levém horním rohu
napsáno "ke/Ř.".
Ústavní stížnost je důvodná. Připojený spis Okresního soudu
v Sokolově, sp. zn. 8 C 204/97, svým obsahem potvrzuje údaje
stěžovatele o tom, že dne 17. 2. 1999 odeslal odvolání do rozsudku
soudu prvního stupně faxem a za existence prázdné obálky na č. l.
24 pak i jeho tvrzení, že dne 18. 2. 1999 podal k poštovní
přepravě písemné odvolání. Zároveň obsah spisu koresponduje
i s vyjádřením okresního soudu k ústavní stížnosti v tom směru, že
lze předpokládat, že originál odvolání, který případně tvořil
obsah obálky, byl omylem považován za kopii faxového odvolání
z čl. 23 a nebyl do spisu založen.
Za tohoto stavu je nezbytné, aby o odvolání stěžovatele proti
rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 12. 1998, sp. zn.
8 C 204/97, bylo Krajským soudem v Plzni znovu jednáno. Podle
ustanovení §75 odst. l zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,
ve znění pozdějších předpisů je ústavní stížnost nepřípustná,
jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které
mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Podle ustanovení §238a
odst. l písm. e) o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení
odvolacího soudu, jímž bylo odvolání odmítnuto. Lze tedy mít za
to, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu
zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Podle ustanovení §75 odst.
2 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších
předpisů, však Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti,
když stížnost byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke
skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo
a stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy
stěžovatele.
Jak bylo výše uvedeno, k situaci, kdy krajský soud odmítl
odvolání stěžovatele do rozsudku okresního soudu, došlo hrubým
pochybením ze strany okresního soudu, který zřejmě písemné
odvolání omylem považoval za kopii faxového odvolání a z tohoto
důvodu ho do spisu nezaložil. Nezjistil také, že by obálka došla
prázdná a ani jinak po jejím obsahu nepátral. Naopak postupoval
tak, jako by písemné odvolání bylo ve spisu založeno, kdy na čl.
25 spisu vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení
výzvy odůvodnil odvolání do rozsudku okresního soudu ze dne 10.
12. 1998, sp. zn. 8 C 204/97. Okresní soud tímto svým postupem
utvrdil stěžovatele v přesvědčení, že je ze strany obecného soudu
postupováno v souladu se zákonem. Na druhé straně fakticky
znemožnil, aby bylo o odvolání stěžovatele jednáno krajským
soudem. Tím, že nebylo proti tomuto postupu soudu rozhodováno
v dovolacím řízení, nemohlo být toto pochybení napraveno a je
nepochybné, že bez zavinění stěžovatele, evidentním pochybením
okresního soudu, byl proces jako celek vůči stěžovateli
nespravedlivý a přesahuje vlastní zájmy stěžovatele.
Ústavní soud proto dospěl k závěru, že postupem Okresního
soudu v Sokolově, a na něj navazujícím napadeným usnesením
Krajského soudu v Plzni, došlo k porušení článku 36 odst.
l Listiny základních práv a svobod a článku 6 odst. l Úmluvy
o ochraně lidských práv a základních svobod - tedy práva
stěžovatele na spravedlivý proces.
Z uvedeného důvodu bylo usnesení Krajského soudu v Plzni
podle §82 odst. l a 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním
soudu, ve znění pozdějších předpisů, zrušeno.
Poučení: Proti nálezu Ústavního soudu se nelze odvolat.
V Brně dne 28. června 2000