ECLI:CZ:US:2000:2.US.261.2000
sp. zn. II. ÚS 261/2000
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele O. M., zastoupeného Mgr. J. S., advokátem, proti usnesení Ústavního soudu České republiky, sp.zn. III. ÚS 40/2000, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Dne 27. 4. 2000 se na Ústavní soud obrátil stěžovatel s ústavní stížností, kterou se domáhá, s odvoláním na porušení čl. 36 Listiny základních práv a svobod, zrušení usnesení Ústavního soudu České republiky, sp. zn. III. ÚS 40/2000, ze dne 23. 2. 2000, kterým byla soudcem zpravodajem odmítnuta v záhlaví uvedená ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou. Ve svém návrhu uvádí stěžovatel mj. i to, že nepodává "běžný opravný prostředek", tedy odvolání, ale ústavní stížnost proti rozhodnutí Ústavního soudu, jímž byla porušena jeho základní práva.
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v ustanovení §43 odst. 3 výslovně stanoví, že podání opravného prostředku proti usnesení Ústavního soudu není přípustné. Napadené usnesení obsahovalo poučení v souladu s uvedeným ustanovením. Ústavní soud nepovažuje za rozhodující, že stěžovatel své podání označuje jako ústavní stížnost a snaží se je tak vyjmout z aplikace ustanovení §43 odst. 3. Předmětné podání je opravným prostředkem, kterým stěžovatel napadá konkrétní rozhodnutí Ústavního soudu a domáhá se jeho opravy, tj. zrušení. Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný. Podmínky tohoto ustanovení jsou splněny, soudci zpravodaji proto nezbylo než ústavní stížnost odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. června 2000 JUDr. Jiří Malenovský
soudce zpravodaj