ECLI:CZ:US:2001:1.US.50.01
sp. zn. I. ÚS 50/01
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci stížnosti stěžovatelky L. T., zastoupené JUDr. J. H., advokátkou, proti postupu Magistrátu města Jihlavy a Okresního úřadu v Jihlavě, jako zásahu orgánu veřejné moci, takto:
Návrh ústavní stížnosti se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka svým návrhem napadla akty Okresního úřadu Jihlava a Magistrátu města Jihlavy ve věci výzvy k předložení přehledu příjmů za měsíc prosinec 2000 v souvislosti s pobíráním sociální dávky. Domnívá se, že jednáním těchto orgánů veřejné moci bylo porušeno její právo podle čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a navrhuje, aby Ústavní soud nálezem vyslovil, že zásahem orgánu veřejné moci Magistrátu města Jihlavy a Okresního úřadu Jihlava, který spočívá ve vyžadování dokladu o příjmu pro účely posuzování dávek sociální péče pro těžce zdravotně postižené občany, bylo porušeno její právo podle čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a zároveň oběma orgánům veřejné moci zakázal pokračovat v porušování práva výše uvedeným způsobem.
Jelikož z odůvodnění ústavní stížnosti a přiložených podkladů nebyl zcela zřejmý skutkový stav, Ústavní soud stěžovatelku, resp. její právní zástupkyni, vyzval k zaslání kopie odpovědi Magistrátu města Jihlavy a Úřadu pro ochranu osobních údajů na stížnost ze dne
8. prosince 2000 a o sdělení, zda stěžovatelka požadované údaje o přehledu příjmů za měsíc prosinec 2000 na výzvu předložila.
Právní zástupkyně stěžovatelky dopisem ze dne 27. dubna 2001 sdělila, že stěžovatelka údaje o přehledu příjmů za měsíc prosinec 2000 nepředložila a přiložila požadované dokumenty.
Soudce zpravodaj nejprve zkoumal, zda není dán důvod odmítnutí ústavní stížnosti podle §43 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Kromě jiného citované ustanovení stanoví, že se odmítne návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný.
Ústavní soud v dané věci zjistil, že stěžovatelka byla dopisem ze dne 22. 11. 2000 Magistrátem města Jihlavy (sociálním odborem) vyzvána, aby do 31. 12. 2000 doložila výši svých příjmů vyplacených v prosinci 2000, aniž byly uvedeny případné následky nevyhovění této výzvě. Proti této výzvě podala Magistrátu města Jihlavy, Okresnímu úřadu Jihlava, i Úřadu pro ochranu osobních údajů, stížnost ze dne 8. 12. 2000.
Vedoucí referátu sociálních věcí Okresního úřadu v Jihlavě stěžovatelce v dopise ze dne 5. 1. 2001 mj. sdělil, že na základě výzvy, která jí byla zaslána, nemůže být zastavena výplata dávky sociální péče, neboť neobsahuje upozornění na následky nevyhovění této výzvě. Dále uvedl, že Magistrátu města Jihlavy, sociálnímu odboru, bylo na základě předmětné stížnosti uloženo, aby výkon přenesené působnosti v oblasti poskytování dávek sociální péče byl prováděn v souladu se stanoviskem Okresního úřadu Jihlava. Vedoucí kontrolního oddělení Magistrátu města Jihlavy se dopisem ze dne 12. 1. 2001 stěžovatelce omluvil, a především uvedl, že zjišťování příjmu bylo nadbytečné a správní orgán (sociální odbor) nepostupoval zcela v souladu se zákonem, což bylo vedoucímu sociálního odboru tajemníkem magistrátu vytknuto. Ředitel odboru kontroly Úřadu pro ochranu osobních údajů v dopise ze dne 15. 1. 2001 mj. konstatoval, že předmětná výzva je věcně v souladu s §106 zákona č. 100/1998 Sb. a není v rozporu se zákonem č. 101/2000 Sb., i když lze zpochybnit její formální náležitosti.
Pro úplnost je třeba konstatovat, že stěžovatelka prostřednictvím právní zástupkyně sdělila, že údaje o přehledu příjmů za měsíc prosinec 2000 nepředložila.
Ústavní soud dále posuzoval, jaký charakter mají akty orgánů veřejné moci, které stěžovatelka napadá. Dospěl k závěru, že pokud jde o "výzvu" ze dne 22. 11. 2000, v daném případě nejde o rozhodnutí, nelze ale ani hovořit o jiném zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv, neboť se jedná o pouhou výzvu, která nemá sama o sobě vůbec charakter nějakého zásahu do subjektivních práv. O dalších napadených aktech lze konstatovat závěr obdobný. Dopisy Magistrátu města Jihlavy i Okresního úřadu Jihlava, jak popsány výše, jsou (pouhým) vyřízením stížností podle vládní vyhlášky č. 150/1958 Ú.l., navíc s výsledkem kladným (dosažení nápravy) - do právní situace stěžovatelky jimi není nijak zasahováno (právní situace nedoznala žádných změn). Na základě výše uvedeného soudce zpravodaj dospěl k závěru, že předloženou ústavní stížnost je možné chápat toliko jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný.
Z výše uvedených důvodů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle §43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. června 2001 JUDr. Vladimír Paul
soudce Ústavního soudu