ECLI:CZ:US:2001:2.US.120.01
sp. zn. II. ÚS 120/01
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Vojtěcha Cepla a JUDr. Jiřího Malenovského ve věci ústavní stížnosti Z. N., zastoupeného JUDr. A. J., proti usnesení Okresního státního zastupitelství Plzeň - město ze dne 28.12.2000, čj. 2 Zt 2078/2000, a usnesení Policie ČR , Městského úřadu vyšetřování v Plzni ze dne 8.12.2000, čj. ČVS MVPM-2365/40-00-JK, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností napadá stěžovatel usnesení Policie České republiky, Městského úřadu vyšetřování v Plzni ze dne 8.12.2000, čj. ČVS: MVPM-2365/40-00-JK, a usnesení Okresního státního zastupitelství Plzeň-město ze dne 28.12.2000, čj. 2 Zt 2078/2000. Důvodem rozhodování orgánu Policie ČR bylo podezření stěžovatele ze spáchání trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle ust. §176 odst. 1 trestního zákona a ve druhém případě byla zamítnuta stížnost stěžovatele proti usnesení o odložení věci.
Stěžovatel v ústavní stížnosti obsáhle dovozuje, že konstatováním podezření ze spáchání trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny (dle ust. §176 odst. 1 trestního zákona) a odložení věci pouze z důvodu promlčení (podle ust. §159 odst. 2 trestního řádu s odvoláním na ust. §11 odst. 1 písm. b) tr. řádu) za absurdní a domnívá se, že tímto postupem došlo ke zneužití a zveřejnění informací schopných poškodit důstojnost, osobní čest, dobrou pověst a jméno stěžovatele.
Podle názoru stěžovatele napadeným usnesením vyšetřovatele ze dne 8.12.2000, čj. ČVS:MVPM-2365/40-00-JK, došlo k porušení čl. 10 odst. 1, odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a napadeným usnesením okresního státního zástupce ze dne 28.12.2000, čj. 2 Zt 2078/2000, bylo prý porušeno právo zakotvené v čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2, čl. 40 odst. 1, odst. 2 Listiny.
Z napadeného usnesení Policie ČR, Městského úřadu vyšetřování Plzeň se konstatuje, že podezření ze spáchání tr. činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle ust. §176 odst. 1 tr. zákona, kterého se měl dopustit podezřelý (stěžovatel), bylo podle ust. §159 odst. 2 trestního řádu s odvoláním na §11 odst. 1 písm. b) tr. řádu odloženo, neboť trestní stíhání je nepřípustné z důvodu promlčení.
Usnesením Okresního státního zastupitelství Plzeň-město ze dne 28.12.2000, čj. 2 Zt 2078/2000, byla stížnost stěžovatele proti usnesení vyšetřovatele podle ust. §148 odst. 1 písm. b) tr. řádu zamítnuta, jako stížnost podaná osobou neoprávněnou.
Je nutno konstatovat, že stěžovatel v návrhu směšuje dva zcela rozdílné zájmy. Jde jednak o veřejný zájem společnosti na postihu jednání, které je společnosti škodlivé a dále soukromý zájem jednotlivce na osobní cti, dobrém jménu, důstojnosti. Veřejný zájem je chráněn sankcemi trestního zákona a trestního řádu. Soukromý zájem jednotlivce, popsaný výše, je rovněž v některých případech chráněn za použití příslušných ust. trestního práva nebo lze dosáhnout zadostiučinění cestou občanskoprávního řízení.
V případě stížností napadeného usnesení vyšetřovatele o odložení věci je nutno zdůraznit, že se jedná o rozhodnutí obligatorní povahy, vydané z úřední povinnosti, kdy však předmětným rozhodnutím nebylo rozhodováno o vině či nevině stěžovatele, ale " pouze" o podezření ze spáchání určitého tr. činu konkrétní osobou, k němuž byl dán podnět podáním trestního oznámení. Rozhodováno o odložení věci bylo v době, kdy ještě nebylo vůči stěžovateli vzneseno obvinění (dle ust. §160 tr. řádu) a trestní stíhání stěžovatele tedy nebylo zahájeno. V takovém případě nelze v nezahájeném trestním stíhání pokračovat. Trestní řád ve smyslu ust. §159 odst. 5 přiznává pouze poškozenému, je-li znám, možnost podat proti usnesení o odložení věci stížnost.
Okresní státní zastupitelství proto správně podanou stížnost stěžovatele zamítlo.
Za této procesní situace není ústavní stížnost opodstatněná, neboť shora uvedenými usneseními nebyla porušena základní práva a svobody, uváděná stěžovatelem. Ve smyslu ust. §43 odst. 2 písm. a) zák.č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, proto senát Ústavního soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení návrh jako zjevně neopodstatněný odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
JUDr. Antonín Procházka
předseda senátu ÚS
V Brně dne 24. dubna 2001