ECLI:CZ:US:2001:3.US.107.01
sp. zn. III. ÚS 107/01
Usnesení
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti navrhovatele B. N., zastoupeného JUDr. M, K,, advokátkou, směřující proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 10. 2000, čj. 9 Cmo 732/2000-78, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2000, čj. 25 Cm 446/98-19, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel podal dne 20. 2. 2001 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, který byl doručen Ústavnímu soudu dne 21. 2. 2001 a později doplněn podáním ze dne 2. 5. 2001. Předmětný návrh směřoval proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 10. 2000, čj. 9 Cmo 732/2000-78, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2000, čj. 25 Cm 446/98-19. Navrhovatel tvrdil, že uvedenými rozsudky byla porušena jeho základní práva, zejména právo na podnikání a právo na soudní ochranu.
Ve smyslu §35 a 75 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat.
Podle §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Ze spisového materiálu vyplývá, že napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 10. 2000, čj. 9 Cmo 732/2000-78, byl doručen prostřednictvím pošty právní zástupkyni navrhovatele JUDr. M. K. dne 20. 12. 2000, lhůta k podání ústavní stížnosti uplynula dnem 17. 2. 2001. Protože tento den připadl na sobotu, byl ve smyslu ust. §63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů a ust. §57 odst. 2 občanského soudního řádu posledním dnem lhůty den 19. 2. 2001. Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti byl podán k poštovní přepravě dne 20. 2. 2001, tedy po lhůtě zákonem stanovené k jeho podání.
Ústavnímu soudu proto nezbylo než návrh podle §43 odst. 1 písmeno b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. června 2001