ECLI:CZ:US:2001:3.US.198.01
sp. zn. III. ÚS 198/01
Usnesení
III. ÚS 198/01
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů K. a J. B., obou zastoupených JUDr. D. S., advokátkou, proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. prosince 2000, sp. zn. 28 Cdo 1650/99, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. února 1999, sp. zn. 16 Co 2/99, mimo ústní jednání dne 24. dubna 2001 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelé se domáhali zrušení rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne
12. prosince 2000 (28 Cdo 1650/99-228) a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne
2. února 1999 (16 Co 2/99-296), kterými byla uložena povinnost uzavřít dohodu o vydání domu, umístěném na pozemku, a tvrdili, že oba jmenované obecné soudy svými rozhodnutími porušily jejich ústavně zaručené právo dané Listinou základních práv a svobod, a to jejím čl. 3 odst. 1, čl. 11, čl. 37 odst. 3, dále pak Všeobecnou deklarací lidských práv, zejména čl. 29 odst. 2, a dále byl porušen zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozsudku o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti [§72 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona].
Ze zjištění Okresního soudu v Berouně (3 C 42/92) vyplývá, že rozsudek Nejvyššího soudu ČR (28 Cdo 1650/99-228) byl doručen právní zástupkyni stěžovatelů
(JUDr. S.) dne 26. ledna 2001, zatímco ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 29. března 2001, tedy po lhůtě stanovené §72 odst. 2 zákona, která uplynula dnem 26. března 2001.
S ohledem na uvedené zjištění byla ústavní stížnost stěžovatelky jako opožděná odmítnuta [§43 odst. 1 písm. b) zákona].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 24. dubna 2001