ECLI:CZ:US:2001:4.US.205.01
sp. zn. IV. ÚS 205/01
Usnesení
IV. ÚS 205/01
Ústavní soud rozhodl dne 21. června 2001 ve věci ústavní stížnosti A., zastoupené JUDr. Z.K., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 1. 2001, čj. 7 Cmo 1029/2000-92, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Z ústavní stížnosti ze dne 27. 3. 2001, doručené Ústavnímu soudu dne 4. 4. 2001, opravené podáním ze dne 5. 4. 2001, vyplývalo, že stěžovatelem je obchodní společnost A., která, zastoupená jednatelem J.K., jehož mandát je předmětem sporu, brojí proti shora citovanému rozhodnutí Vrchního soudu v Praze.
Podle ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR. Podle ustanovení §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, fyzické a právnické osoby, jako účastníci nebo vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem, musí být zastoupeny advokátem.
Při zkoumání formálních náležitostí ústavní stížnosti, k nimž náleží rovněž povinné právní zastoupení stěžovatele, Ústavní soud zjistil, že podle formulace plné moci přiložené k ústavní stížnosti je JUDr. Z.K. zmocněn zastupovat nikoliv obchodní společnost jako právnickou osobu, ale pouze J.K. Nedoložení plné moci prokazující právní zastoupení obchodní společnosti, představuje vadu ústavní stížnosti, a proto Ústavní soud vyzval obchodní společnost a JUDr. Z.K. k jejímu odstranění. V soudem stanovené lhůtě Ústavní soud obdržel dvě podání. Podáním ze dne 8. 6. 2001 JUDr. Z.K. předložil plnou moc k zastupování obchodní společnosti A., podepsanou jednatelem J.K., podáním ze dne 11. 6. 2001 jednatelé obchodní společnost A., ing. M.Č. a M.Č. Ústavnímu soudu sdělili, že obchodní společnost neudělila žádné zmocnění k zastupování společnosti před soudem, natož před Ústavním soudem, že požadavek zásahu Ústavního soudu je pro společnost překvapující a neočekávaný, neboť nemá potřebu žádnou věc projednávat před Ústavním soudem. V podání jmenovaní sdělují, že ústavní stížnost byla zřejmě podána svévolně ve zmocnění J.K., který se vydává za jednatele, ačkoliv mu tato pravomoc nepřísluší. K podání byla připojena kopie výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, ze dne 11. 6. 2001, podle které jsou statutárními orgány obchodní společnosti A., jednatelé Ing. M.Č. a M.Č., přičemž jménem společnosti navenek jedná a podepisuje každý z jednatelů samostatně; J.K. je jedním ze čtyř společníků obchodní společnosti.
Z rozhodnutí obecného soudu napadeného ústavní stížností Ústavní soud zjistil, že v řízení před obecnými soudy stáli na straně žalobců tři společníci obchodní společnosti, z nichž dva byli jednateli obchodní společnosti (ing. M.Č. a M.Č.), a na straně žalované stál čtvrtý společník společnosti (J.K.) a obchodní společnost, které soud podle ustanovení §131 odst. 2 obch. zák. ustanovil opatrovníka. Předmětem řízení před obecnými soudy byla žaloba o určení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 4. 5. 1999, kterým bylo rozhodnuto o vyloučení společníka ing. M.Č. z obchodní společnosti. Rozsudkem Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 29.5.2000, čj. 46 Cm 165/99-64, bylo určeno, že předmětné usnesení je neplatné (bod I. výroku), že určovací žaloba vůči žalovanému J.K. se zamítá (bod II.), že žalovaná obchodní společnost je povinna uhradit žalobcům náklady řízení (bod III.) a že žalovanému J.K. se náhrada nákladů vůči žalobcům nepřiznává (bod IV.). Usnesením Vrchního soudu v Praze bylo rozhodnuto, že odvolání J.K. směřující proti výrokům I.,II.a III. rozsudku soudu prvého stupně se odmítá (bod I. výroku), že rozsudek soudu prvého stupně se ve výroku IV. potvrzuje (bod II.), že řízení o odvolání obchodní společnosti A., se zastavuje (bod III.), a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (bod IV.). Z odůvodnění rozhodnutí vztahujícího se k výroku pod bodem III vyplývá, že Vrchní soud v Praze ověřil z úplného výpisu z obchodního rejstříku, že stávajícími jednateli obchodní společnosti A., jsou ing. M.Č. a M.Č., že J.K. byl zapsán jako jednatel obchodní společnosti A., do 12. 1. 1998 a že nijakým způsobem nedoložil, že by následně došlo zákonným způsobem k jeho opětovnému jmenování jednatelem, a to ani postupem podle ustanovení §130 obchodního zákoníku, takže nebyl oprávněn za společnost podávat odvolání.
Ústavní soud ověřil z úplného výpisu z obchodního rejstříku, příslušného oddílu a vložky, zda od doby, kdy Vrchní soud v Praze vydal ústavní stížností napadené rozhodnutí, tj.od 15. 1. 2001, došlo ke změně ve funkcích jednatelů obchodní společnosti a zjistil, že nikoliv. J.K. je tedy osobou, která ke dni podání ústavní stížnosti nebyla oprávněná jednat za obchodní společnost A. Popírají-li osoby oprávněné za společnost jednat podání ústavní stížnosti, a proto i nutnost sjednání právního zastoupení obchodní společnosti, a tvrdí-li, že "společnost nemá potřebu žádnou věc projednávat před Ústavním soudem", lze mít za to, že k žádnému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv právnické osoby nedošlo.
Vzhledem k těmto skutečnostem lze mít za to, že ústavní stížnost byla podána osobou neoprávněnou, a proto Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 21. června 2001
JUDr. Vladimír Čermák
soudce zpravodaj