infUsBrne,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 29.04.2002, sp. zn. I. ÚS 97/01 [ usnesení / KLOKOČKA / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2002:1.US.97.01

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2002:1.US.97.01
sp. zn. I. ÚS 97/01 Usnesení I. ÚS 97/01 Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Vojena Güttlera a soudců JUDr. Vladimíra Klokočky a JUDr. Elišky Wagnerové ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. V. S., zastoupeného JUDr. M. V., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 12. 2000, sp. zn. 8 C 5/2000, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 12. 2000, sp. zn. 11 Zp 13/2000, a tvrzené nečinnosti Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Ústavní stížností ze dne 7. 2. 2001 ve znění její změny a doplnění ze dne 7. 8. 2001 se stěžovatel domáhal s poukazem na tvrzené porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy ČR vydání nálezu, jímž by Ústavní soud zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 12. 2000, sp. zn. 8 C 5/2000, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 12. 2000, sp. zn. 11 Zp 13/2000, a současně vyslovil, že Okresní soud v Jablonci nad Nisou při vyřizování věci, vedené pod sp. zn. Nc 3366/2000, porušil jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu. Stěžovatel v žalobě ze dne 15. 11. 2000, adresované Nejvyššímu soudu ČR a Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou, navrhoval, aby bylo rozhodnuto o neplatnosti voleb do Krajských zastupitelstev a prvního kola voleb do Senátu Parlamentu ČR, které se konaly dne 12. 11. 2000. V ústavní stížnosti uvedl, že jako osoba práva neznalá žalobu "zdůvodnil přiměřeně svému právnímu vědomí", k jejímu doplnění či úpravě však nebyl vyzván. Okresní soud v Jablonci nad Nisou jako soud věcně nepříslušný k projednání žaloby svoji nepříslušnost stěžovateli oznámil písemným sdělením ze dne 28. 11. 2000, což tento hodnotí jako nečinnost soudu. Krajský soud v Ústí nad Labem část žaloby, týkající se návrhu na vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb do zastupitelstva Libereckého kraje zamítl, jelikož stěžovatel svůj návrh adresoval věcně nepříslušným soudům (Nejvyššímu soudu a Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou), a návrh byl tomuto soudu jako příslušnému postoupen Nejvyšším soudem až po uplynutí zákonné desetidenní lhůty, stanovené v §53 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů. Stěžovatel je toho názoru, že žaloba byla podána včas, i když věcně nepříslušným soudům a rozhodnutí trpí dále tou vadou, že neobsahuje poučení o přípustnosti či nepřípustnosti odvolání. Nejvyšší soud ČR výše citovaným rozhodnutím návrh na neplatnost I. kola voleb do Senátu Parlamentu ČR zamítl, jelikož dospěl k závěru, že platnost voleb na základě stěžovatelových tvrzení zpochybnit nelze. Podle stěžovatele pokud Nejvyšší soud konstatoval nemožnost vymezení účastníků řízení v předposledním odstavci odůvodnění svého rozhodnutí, nemohl tak pro tuto překážku řízení žalobu zamítnout. II. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Úvodem nutno poznamenat, že stěžovatelovo původní nekvalifikované podání ze dne 7. 2. 2001, které podal bez řádného právního zastoupení v rozporu s náležitostmi, stanovenými zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, bylo změněno a doplněno advokátem stěžovatele až dne 7. 8. 2001. Ústavní soud ve snaze maximálně vyjít stěžovateli vstříc totiž opakovaně k jeho žádostem prodlužoval lhůtu k odstranění vytknutých nedostatků návrhu na zahájení řízení. V petitu návrhu, kterým je Ústavní soud na rozdíl od jeho odůvodnění vázán, vlastně stěžovatel napadá dvě spolu nesouvisející soudní rozhodnutí a tzv. "jiný zásah orgánu veřejné moci". Věci jsou "spojeny" pouze původní stěžovatelovou žalobou na neplatnost voleb do zastupitelstev krajů a prvního kola voleb do Senátu Parlamentu ČR, adresovanou navíc v jednom případě nepříslušnému soudu a z procesního hlediska tak bylo na místě podat tři ústavní stížnosti s odpovídající ústavněprávní argumentací. Jelikož však z návrhu na zahájení řízení bylo nakonec zřejmé, co stěžovatel napadá a čeho se domáhá, Ústavní soud se jím v rámci své kompetence zabýval, přičemž dospěl k závěru, že je zjevně neopodstatněný. Ústavní soud, jak již mnohokrát zdůraznil ve své obecně přístupné judikatuře, není další běžnou instancí v systému obecného soudnictví a do činnosti obecných soudů je oprávněn zasáhnout pouze tehdy, došlo-li jejich postupem či rozhodnutími k porušení Ústavy, ústavních zákonů, Listiny základních práv a svobod či mezinárodní smlouvy podle čl. 10 Ústavy. Zdaleka ne každý zásah orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv nebo svobod je zároveň natolik intenzivní, že vede k jejich porušení. Ve zkoumaném případě nelze odhlédnout od námitek stěžovatele, obsažených v jeho návrhu ze dne 15. 11. 2000 na neplatnost voleb do zastupitelstev krajů a prvního kola voleb do Senátu Parlamentu ČR, které Nejvyšší soud hodnotil jako nedůvodné a Krajský soud v Ústí nad Labem se jimi nezabýval, jelikož návrh mu byl doručen po uplynutí zákonné desetidenní lhůty. Základem tvrzení stěžovatele, o které opírá svůj názor, že volby byly neplatné (přičemž nerozlišuje senátní volby a volby do krajských zastupitelstev) především je, že podle něj nebyly řádně vyhlášeny, jelikož prý "existují důvodné pochybnosti ohledně právoplatnosti volby prezidenta republiky, který volby vyhlašuje, neboť výkonná moc zbavila možnosti účastnit se volby poslance, který se netajil tím, jak bude hlasovat, a jehož chybějící hlas se ukázal být hlasem rozhodujícím". K uvedenému nezbývá, než připomenout, že ústavní stížností, týkající se okolností posledních voleb prezidenta republiky, se Ústavní soud již zabýval v řízení, vedeném pod sp. zn. III. ÚS 36/98 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, svazek 12, usnesení č. 60), a proto postačí pro stručnost na důvody odmítnutí této stížnosti odkázat. Co se týče dalších námitek stěžovatele, kterými odůvodňoval svůj názor o neplatnosti voleb, lze souhlasit se závěrem Nejvyššího soudu, že se jedná o ničím nepodložená obecná tvrzení, jež neobsahují skutečnosti, dokládající konkrétní porušení volebního zákona. Stěžovatel sám zvoleným procesním postupem a odůvodněním svého návrhu na neplatnost voleb přivodil jeho zamítnutí. Za dané situace by výzva k jeho doplnění či úpravě postrádala smysl a vybočovala by z rámce poučovací povinnosti soudů. K výše uvedeným pravomocem Ústavního soudu ve vztahu k soudům obecným proto nutno dodat, že úkolem tohoto soudu není perfekcioniosticky vyhledávat v jejich rozhodnutích všechna možná procesní či jiná pochybení, ale zaměřit se jen na taková, která by mohla mít závažný dopad do stěžovatelovy hmotněprávní sféry a porušila jeho ústavně zaručená základní práva či svobody. K tomu ve zkoumaném případě zjevně nedošlo. V dané věci by totiž zjištěné chyby musely být takového dosahu, že by zpochybnily samu věrohodnost volebních výsledků, jinak by i případný výrok, zrušující napadená rozhodnutí (přičemž nutno zdůraznit, že k takovému postupu ústavněprávní důvody shledány nebyly) měl pouze akademický charakter, protože na platnosti voleb do Senátu Parlamentu ČR a voleb do krajských zastupitelstev (resp. zastupitelstva Libereckého kraje) by již nic změnit nemohl. Ústavní stížnost byla proto odmítnuta jako zjevně neopodstatněná podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 29. dubna 2002 JUDr. Vojen Güttler předseda I. senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2002:1.US.97.01
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 97/01
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 29. 4. 2002
Datum vyhlášení  
Datum podání 12. 2. 2001
Datum zpřístupnění 30. 10. 2007
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Klokočka Vladimír
Napadený akt rozhodnutí soudu
rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - §43/2/a)
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 130/2000 Sb., čl.
  • 247/1995 Sb., čl.
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení základní práva a svobody/právo podílet se na správě věcí veřejných /volební a hlasovací právo
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstřík volby/do Poslanecké sněmovny
volby/do Senátu
volby/prezidenta
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-97-01
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 38686
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-24