infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 30.04.2002, sp. zn. II. ÚS 160/02 [ usnesení / PROCHÁZKA / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2002:2.US.160.02

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2002:2.US.160.02
sp. zn. II. ÚS 160/02 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Malenovského a soudců JUDr. Vojtěcha Cepla a JUDr. Antonína Procházky ve věci ústavní stížnosti J. F., zastoupeného JUDr. V. K., proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 18.10. 2001, sp. zn. 1 T 44/2001, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19.12.2001, sp.zn. 9 To 508/2001, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 18.10. 2001, sp. zn. 1 T 44/2001, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19.12.2001, sp.zn. 9 To 508/2001. Shora uvedeným rozsudkem byl stěžovatel uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst.1, 2 písm.a) tr. zák., spáchaným ve spolupachatelství ve smyslu ustanovení §9 odst. 2 tr. zák., že spolu s dalším odsouzeným společně a po vzájemné dohodě dne 5.9. 2000 kolem 12,30 hod. v Kolíně I na náměstí Republiky na parkovišti před obchodním domem D.prodali za částku 300.000,- Kč K. N. T. B. 2.000 kusů tablet s logem Mitsubishi o celkové váze 694,1 g methylendroxymetamfetaminu, který je charakteristický pro syntetickou psychotropní látku s názvem extáze a je v zák. č. 167/1998 Sb. zařazen v příloze č. 4 seznamu psychotropních látek. Stěžovateli byl uložen trest odnětí svobody v trvání 4 roků a byl zařazen do věznice s ostrahou. Shora uvedeným usnesením krajského soudu pak bylo jeho odvolání zamítnuto. Ústavní stížnost namítá porušení základního práva na rovnost účastníků před soudem podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), když byli v řízení slyšeni svědci N. a B. jako svědci utajení. Ve skutečnosti šlo o policejní pracovníky, jejichž výpovědi usvědčovaly stěžovatele z trestního jednání. Šlo o policejní provokaci, provedenou v rozporu se zákonem, a jejich slyšení jako utajených svědků odporuje ustanovení §55 odst. 2 a §209 odst. 1,2 tr. řádu. Nebylo možno připojit trestní spis, poněvadž jde o skupinovou trestní věc, v níž u jednoho z dalších spoluobžalovaných nebylo dosud pravomocně rozhodnuto a probíhá řízení u soudu prvního stupně. Protože ústavní stížnost byla podána řádně a včas, bylo povinností Ústavního soudu se jí zabývat. Ústavní soud dospěl k těmto výsledkům. Obhajobu, že šlo o policejní provokaci, uplatnil stěžovatel již v řízení před prvostupňovým soudem a tento se s ní podrobně zabýval /viz odůvodnění rozsudku str. 11, odst.3/. Již soud prvního stupně přesvědčivě dovodil, že tento postup předstíraného prodeje umožňuje policii ustanovení §34c zák. č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tento názor bezezbytku převzal i druhostupňový soud. O tomto postupu vypovídají utajení svědci N. a B. Podle názoru ústavní stížnosti měli být tito svědci slyšeni bez utajení. Ustanovení §55 odst. 2 tr. ř. bylo zrušeno dnem 1.3. 1995 nálezem Ústavního soudu ze dne 12.10. 1994, sp. zn. Pl.ÚS 4/94. Současné znění odst. 2 bylo znovu doplněno do §55 novelou provedenou zák. č. 152/1995 Sb. Předstíraná koupě byla tedy provedena v souladu se zákonem. Současná judikatura Evropského soudu pro lidská práva připouští i využívá svědků s utajenou totožností v nezbytné míře. Evropský soud uznává princip, podle něhož může být z hlediska policie legitimní přát si zachovat anonymitu jejích příslušníků za účelem ochrany jich samotných i jejich rodin, ale také za účelem zachování možnosti jejich nasazení v dalších operacích. To ale pouze za předpokladu dodržení práv obhajoby. O věrohodnosti obou svědků v daném případě nelze pochybovat. Proto jejich přímé slyšení u hlavního líčení a možnost sledování reakcí na chování svědka, jeho mimiku, rozpaky či naopak rozhodnost (jak uvádí ústavní stížnost), nejsou v daném případě pro obhajobu podstatné. V daném případě nešlo o jediný důkaz usvědčující stěžovatele. Byl proveden záznam videokamerou, ohledání místa činu parkoviště před D., prohlídky osobních vozů, při nichž byly nalezeny 3 balíčky dvoutisícových bankovek, přetažené gumičkou, a použitím služebního psa bylo zjištěno i místo, kde mohly být drogy dříve uschovány. Existuje tedy řada jiných důkazů o vině stěžovatele, takže výpovědi utajených svědků jsou v podstatě doplňující. Zájem na řádném chodu spravedlnosti a v současné době vysoký stupeň společenské nebezpečnosti trestního jednání stěžovatele plně odůvodňuje použití této dílčí formy dokazování, připuštěné zákonem, aniž by bylo jakýmkoli způsobem dotčeno základní právo stěžovatele na rovnost účastníků řízení před soudem podle čl. 37 odst. 3 Listiny. Na základě takto zjištěných skutečností Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení §43 odst. 2 písm.a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako stížnost zjevně neopodstatněnou. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. JUDr. Jiří Malenovský předseda senátu V Brně dne 30. dubna 2002

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2002:2.US.160.02
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 160/02
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 30. 4. 2002
Datum vyhlášení  
Datum podání 14. 3. 2002
Datum zpřístupnění 30. 10. 2007
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Procházka Antonín
Napadený akt rozhodnutí soudu
rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - §43/2/a)
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 141/1961 Sb., §55 odst.2
  • 283/1991 Sb., §34c
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení základní práva a svobody/svoboda osobní
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /rovnost účastníků řízení, rovnost „zbraní“
Věcný rejstřík svědek
důkaz
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-160-02
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 41546
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-22