infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 25.06.2002, sp. zn. II. ÚS 80/02 [ usnesení / CEPL / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2002:2.US.80.02

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2002:2.US.80.02
sp. zn. II. ÚS 80/02 Usnesení Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti V. L., zastoupeného Mgr. V. H., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. 7. 1999, č.j. 23 Co 147/99-481, a proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 17. 12. 1998, č.j. 9 C 221/92-441, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Ústavnímu soudu byla doručena ústavní stížnost stěžovatele, ve které napadá v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů, kterými došlo k vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů a namítá, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti [§72 odst. 1 písm. a), odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 182/1993 Sb.")]. Podle §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž se za takový prostředek nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 10. 2001, č.j. 22 Cdo 2914/99 - 547, bylo Ústavním soudem zjištěno, že proti ústavní stížností napadanému rozsudku krajského soudu podal stěžovatel dovolání, které bylo Nejvyšším soudem ČR zčásti shledáno nepřípustným, a tudíž nebylo podrobeno přezkumu dovolacím soudem, a zčásti bylo shledáno přípustným, avšak bylo jako nedůvodné zamítnuto. Z dokladů o doručení, které si Ústavní soud vyžádal, bylo dále zjištěno, že ústavní stížností napadený rozsudek krajského soudu byl právnímu zástupci stěžovatele doručen 20. 9. 1999 a rozsudek Nejvyššího soudu ČR, který ovšem nebyl petitem ústavní stížnosti napaden, byl právnímu zástupci stěžovatele doručen 27. 11. 2001. S ohledem na výše uvedené tedy Ústavní soud konstatuje, že v části, ve které nebyl rozsudek krajského soudu napadený ústavní stížností podroben přezkumu dovolacím soudem, jde s ohledem na uvedené datum doručení rozsudku odvolacího soudu o ústavní stížnost podanou zjevně po lhůtě stanovené pro její podání zákonem. Ve zbylé části, ve které byl rozsudek odvolacího soudu a jemu předcházející řízení podrobeno přezkumu Nejvyšším soudem ČR, jde o ústavní stížnost, kterou nebylo napadeno rozhodnutí o posledním přípustném opravném prostředku, který zákon k ochraně práv stěžovatele v předmětné věci poskytuje. Rozhodnutí dovolacího soudu, které v této věci bylo ve zbylé části merita věci posledním přípustným opravným prostředkem, totiž nebylo do dnešního dne napadeno u Ústavního soudu, a to ani v nyní posuzované ústavní stížnosti, kde petitem je napadeno toliko rozhodnutí okresního a krajského soudu a ani v jiné ústavní stížnosti. Lhůta k napadení rozhodnutí dovolacího soudu však již zjevně uplynula, neboť rozhodnutí dovolacího soudu bylo právnímu zástupci stěžovatele doručeno 27. 11. 2001. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle §43 odst. 1 písm. b) a e) zákona č. 182/1993 Sb. jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání zákonem a jako návrh nepřípustný. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 25. 6. 2002 Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2002:2.US.80.02
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 80/02
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 25. 6. 2002
Datum vyhlášení  
Datum podání 4. 2. 2002
Datum zpřístupnění 30. 10. 2007
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Cepl Vojtěch
Napadený akt rozhodnutí soudu
rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nedodržení lhůty - §43/1/b)
odmítnuto pro nepřípustnost - §43/1/e)
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1., čl. 38 odst.2
  • 40/1964 Sb., čl.
  • 99/1963 Sb., §132
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /rovnost účastníků řízení, rovnost „zbraní“
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstřík spoluvlastnictví/podíl
důkaz
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-80-02
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 42205
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-22