ECLI:CZ:US:2002:3.US.224.02
sp. zn. III. ÚS 224/02
Usnesení
III. ÚS 224/02
Ústavní soud rozhodl ve věci JUDr. P. A., o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. října 2001, sp. zn. 9 To 83/01, a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec ze dne 28. března 2001, č. j. 28 T 63/2000-769, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Návrh, označený jako ústavní stížnost Ing. J. Š., a směřující proti výše uvedeným rozhodnutím soudů, byl podán advokátem JUDr. P. A., avšak bez plné moci osvědčující, že k podání návrhu byl Ing. J. Š. zmocněn (§30 odst. 1, §31 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy [§72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. března 2001, č. j.
28 T 63/2000-769, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. října 2001, sp. zn.
9 To 83/01, bylo zjištěno, že obě rozhodnutí byla vydána v trestním řízení, vedeném proti Ing. J. Š., nikoliv vůči JUDr. P. A., který ústavní stížnost proti označeným rozhodnutím, bez pověření plnou mocí, podal.
Pro výše uvedené byla ústavní stížnost, jíž podala osoba neoprávněná, odmítnuta, aniž by bylo nutno zkoumat i případný běh a uplynutí lhůty k samotnému návrhu [§43 odst. 1 písm. c), §72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. dubna 2002