ECLI:CZ:US:2003:2.US.295.03
sp. zn. II. ÚS 295/03
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele A. F., o návrhu ze dne 18. 5. 2003, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel "stížností na porušování základních práv" doručenou dne 27. 5. 2003 požádal Ústavní soud o přešetření postupu obecných soudů v řízení vedeném u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 6 C 179/2002. Navrhovatel se domnívá, že soudy porušily jeho ústavně zaručená práva garantovaná ustanovením čl. 37 odst. 2, 3, čl. 38 odst. 2 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Vzhledem k tomu, že návrh nesplňoval náležitosti dle ustanovení §30 odst.1 a §34 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), Ústavní soud vyzval navrhovatele k odstranění vad svého podání ve lhůtě 21 dne. Jeho přípis byl navrhovateli doručen oproti podpisu dne 12. 6. 2003. Dne 21. 6. 2003 navrhovatel podal k poštovní přepravě přípis, v němž polemizuje s jednotlivými zákonnými náležitostmi podání, o nichž byl výzvou Ústavního soudu vyrozuměn. Tvrdí, že z ustanovení §29 zákona o Ústavním soudu vyplývá, že právní zastoupení v řízení před Ústavním soudem není obligatorní. Zdůrazňuje, že jeho podání není "návrhem", nýbrž "stížností". Domnívá se, že všechny zákonné náležitosti podání splnil.
Ústavní soud je tak nucen konstatovat, že dne 3. 7. 2003 uplynula lhůta určená k odstranění vytčených vad podání, aniž je navrhovatel přes poučení o možných následcích odstranil.
Navrhovateli byly výše uvedenou výzvou Ústavního soudu vytčeny vady jeho návrhu, přičemž byla zdůrazněna zejména jeho povinnost plynoucí z ustanovení §30 a §31 zákona o Ústavním soudu být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to včetně vlastního sepsání návrhu, na základě speciální plné moci. Na uvedená ustanovení byl navrhovatel výzvou Ústavního soudu ze dne 10. 6. 2003 výslovně upozorněn. Ústavní soud dále navrhovateli sdělil, že pokud vytčené vady podání ve stanovené lhůtě neodstraní, bude jeho návrh bez dalšího dle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnut. Navrhovatel však v řízení dále vystupoval bez nutného právního zastoupení, požadovanou speciální plnou moc nepředložil a z jeho dalšího přípisu ani nevyplývá, že měl v úmyslu vady v právním zastoupení odstranit.
Za situace, kdy navrhovatel i přes poučení o možných následcích vady svého podání ve stanovené lhůtě neodstranil, nezbylo Ústavnímu soudu, než jeho návrh odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. července 2003 JUDr. Jiří Malenovský
soudce zpravodaj