ECLI:CZ:US:2003:3.US.36.03
sp. zn. III. ÚS 36/03
Usnesení
III. ÚS 36/03
Ústavní soud rozhodl dne 9. července 2003 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele V. P., zastoupeného JUDr. L. B. advokátem o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. října 2002 č. j. 31 Ca 107/2001-21 a 31 Ca 108/2001-18, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení označeného rozsudku soudu, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové ze dne 6. března 2001 č. j. 4892/130/2000-Jan a č. j. 4899/130/2000-Jan ve věci vyměření daně z přidané hodnoty příslušným Finančním úřadem v Hořicích. Poukázal na to, že přes podanou žádost o zrušení registrace k dani z přidané hodnoty nepostupoval, dle jeho přesvědčení, daňový úřad z úřední povinnosti jak měl a tedy správně, Krajský soud v Hradci Králové mu pak neposkytl zákonem stanoveným způsobem ochranu práv, když jeho žalobu, směřující proti příslušnému finančnímu orgánu a jeho rozhodnutí, zamítl. Proto se cítí dotčen v právu zakotveném v čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 1, čl. 11 odst. 5 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného rozsudku zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Hradci Králové přezkoumal rozhodnutí finančních orgánů - zda byla stěžovateli vyměřena daň z přidané hodnoty za čtvrté čtvrtletí r. 1996 ve výši 17.107,-Kč a za třetí čtvrtletí r. 1996 ve výši 30.946,-Kč důvodně, tj. zda byl v době od 1. července 1996 do 31. prosince 1996 žalobce plátcem této daně a opodstatněně žalobu zamítl. V odůvodnění svého rozsudku se s námitkou stěžovatele vztahující se právě k účinkům jeho žádosti ze dne 29. června 1997 o zrušení registrace k dani z přidané hodnoty, a to i k období od 1. července do 31. prosince 1996, vypořádal a za použití výkladu §4, §5 odst. 1, 2 a 4 zák. č. 588/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a §33 odst. 11 a 12 zák. č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, své rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem odůvodnil. Na obsah odůvodnění lze proto v dalším odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. července 2003