ECLI:CZ:US:2004:3.US.257.04
sp. zn. III. ÚS 257/04
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání ve věci ústavní stížnosti P. S. zastoupeného JUDr. R. Ch. advokátem proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. března 2003 č. j. 26 Cdo 2143/2002-115, rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. června 2002 č. j. 28 Co 188/2002-93, a rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 12. března 2002 č. j. 6 C 924/2001-70, a návrhu na odložení vykonatelnosti, za účasti Nejvyššího soudu ČR, Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Mělníku jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V návrhu, doručeném Ústavnímu soudu dne 22. 4. 2004, napadá stěžovatel všechna shora označená rozhodnutí obecných soudů a uvádí, že tato rozhodnutí byla vydána na základě vadně zjištěného skutkového stavu věci, neboť soudy rozhodovaly "na základě nepravdivých informací". Z tohoto důvodu, stručně řečeno, se stěžovatel domnívá, že bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu, ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy.
Ústavní soud, aniž posuzoval možné vady podání, nejprve zkoumal, zda ústavní stížnost byla podána ve lhůtě stanovené pro její podání, ve smyslu ustanovení §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 182/1993 Sb.").
Podle ustanovení §72 odst. 3, odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění účinném od 1. 4. 2004, je možné ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Vzhledem k tomu, že k předmětné ústavní stížnosti nebyla napadená rozhodnutí přiložena, připojil si soudce zpravodaj k ověření tvrzení stěžovatele spis vedený Ústavním soudem pod sp. zn. II. ÚS 257/03, téhož stěžovatele, z něhož zjistil, že stěžovatel se podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 6. 5. 2003, domáhal zrušení všech v záhlaví usnesení označených rozhodnutí, protože však neodstranil vady podání ve stanovené lhůtě, byl jeho návrh odmítnut (podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.).
S ohledem na skutečnost, že všechna ústavní stížností napadená rozhodnutí obecných soudů byla stěžovateli bezpochyby doručena před podáním ústavní stížnosti sp. zn. II. ÚS 257/03, tj. přede dnem 6. 5. 2003, je ústavní stížnost doručená Ústavnímu soudu až dne 22. 4. 2004 opožděná, neboť značně překračuje zákonem stanovenou 60 denní lhůtu k podání ústavní stížnosti.
Soudce zpravodaj proto návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl, podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., neboť byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. června 2004
JUDr. Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj