ECLI:CZ:US:2004:Pl.US.18.04
sp. zn. Pl. ÚS 18/04
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 24. června 2004 v senátě složeném z jeho předsedy JUDr. Františka Duchoně a soudců JUDr. Elišky Wagnerové a JUDr. Vojena Güttlera ve věci návrhu JUDr. L.M., na zrušení části ustanovení §265e odst. 1 trestního řádu v rozsahu slov "do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje" a ustanovení §265e odst. 2 až odst. 4 trestního řádu, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 29. 3. 2004, se navrhovatel domáhal zrušení části ustanovení §265e odst. 1 trestního řádu v rozsahu slov "do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje" a ustanovení §265e odst. 2 až 4 trestního řádu.
Navrhovatel se domnívá, že s ohledem na výklad Ústavního soudu v nálezu sp. zn. IV. ÚS 792/02 nedisponuje český právní řád žádným prostředkem, kterým by se občan mohl domáhat zrušení pravomocného soudního rozhodnutí, pokud došlo k mylnému právnímu posouzení věci před 1. lednem 2002.
Základní myšlenkou nálezu je podle navrhovatele to, že občan poškozený soudním rozhodnutím, jehož vada spočívá v mylném právním posouzení věci, se má domáhat nápravy jinými cestami než obnovou řízení. To podle navrhovatele vyvolává otázku, jaké konkrétní procesní prostředky - kromě obnovy řízení - právní řád nabízí.
Navrhovatel se dále domnívá, že jedině použitelnými prostředky nápravy jsou v současnosti dovolání nebo stížnost pro porušení zákona. Stížnost pro porušení zákona je však prostředek, který nemá v ruce odsouzený, nýbrž ministr spravedlnosti. Nejde tedy o takový procesní prostředek, který by mohl občan použít podle svého uvážení.
Naopak ideálním prostředkem k nápravě v případě mylného právního posouzení je dovolání podle hlavy sedmnácté trestního řádu. Problém však podle navrhovatele spočívá v tom, že pomocí dovolání lze napravit (při zachování dvouměsíční lhůty k podání dovolání podle §265e odst. 1 trestního řádu) jen vadná pravomocná rozhodnutí vydaná po 1. lednu 2002.
Podle navrhovatele - pokud Ústavní soud uznává právo občana na spravedlivý proces, avšak má výhrady k tomu, aby se v případě vadného právního posouzení postupovalo cestou obnovy řízení - je jediným způsobem, který umožní nápravu předchozích pochybení soudů, zrušení dvouměsíční lhůty k podání dovolání ve vztahu k soudním rozhodnutím vydaným před 1. lednem 2002.
Podle ustanovení §64 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), je oprávněn podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy ČR prezident republiky, skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina 17 senátorů, senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti, vláda za podmínek podle §118 zákona nebo ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek podle ust. §74 zákona, nebo ten, kdo podal návrh na obnovu řízení za podmínek podle ust. §119 odst. 4 zákona.
Podle ust. §74 zákona lze s ústavní stížností spojit návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu nebo jejich jednotlivých ustanovení, pokud jejich aplikací nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti.
V daném případě se navrhovatel jako fyzická osoba obrátil na Ústavní soud s návrhem na zrušení jednotlivých ustanovení trestního řádu, aniž by v daném případě mohl být považován za osobu aktivně legitimovanou k podání takového návrhu. Navrhovatel není osobou, která by v konkrétní věci byla účastníkem řízení o ústavní stížnosti, s níž by předmětný návrh eventuelně spojila, pokud se domnívá, že uplatněním napadených ustanovení zákona došlo k zásahu do konkrétního základního práva.
S ohledem na to Ústavní soud posoudil předmětný návrh jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným a podle ust. §43 odst. 2 písm. b) ve spojení s ust. §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. června 2004
JUDr. František Duchoň, v. r.
předseda senátu