ECLI:CZ:US:2005:2.US.676.05
sp. zn. II. ÚS 676/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatelky V. V., o návrhu na vydání usnesení, jímž by Ústavní soud obchodní společnosti ČSAD Semily a.s., se sídlem Na rovinkách 211, Semily, pro řízení o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 10. 2005, čj. 14 Cmo 447/2005-71, a usnesení ze dne 18. 10. 2005, čj. 7 Cmo 421/2005-186, ustanovil opatrovníkem V. V. nebo Ing. T. R. nebo libovolného opatrovníka z řad advokátů, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatelka se návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 6. 12. 2005 domáhá, aby Ústavní soud vydal usnesení, jímž společnosti ČSAD Semily, a.s., se sídlem Na rovinkách 211, Semily (navrhovatelka tuto společnost označuje jako "budoucího stěžovatele"), pro řízení o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 10. 2005, sp.zn. 14 Cmo 447/005, a usnesení ze dne 18. 10. 2005, sp.zn. 7 Cmo 421/2005, ustanoví opatrovníkem navrhovatelku, nebo Ing. T. R., nebo libovolného opatrovníka z řad advokátů.
Z připojených dokumentů vyplývá, že obchodní společnost ČSAD Vsetín, a.s., podala proti obchodní společnosti ČSAD Semily, a.s., návrhy na vydání předběžných opatření spočívajících ve zdržení se konání valné hromady svolané na den 10. 6. 2005 a následně na den 22. 7. 2005. Řízení o nich bylo vedeno u Krajského soudu v Hradci Králové pod spisovými značkami 2 Nc 68/2005 a 2 Nc 70/2005. Krajský soud v Hradci Králové uvedeným návrhům v obou případech vyhověl. Řízení o odvolání proti prve uvedenému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18. 10. 2005, pod sp.zn. 7 Cmo 421/2005, odmítl, neboť společnost ČSAD Semily, a.s., zastoupená předsedou představenstva JUDr. Ing. Z. Z., se práva odvolání vzdala. Řízení o odvolání proti druhému uvedenému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 17. 10. 2005, sp.zn. 14 Cmo 447/2005, zastavil, neboť odvolání společnosti ČSAD Semily, a.s., bylo předsedou představenstva této společnosti JUDr. Ing. Z. Z. vzato zpět.
Navrhovatelka tvrdí, že JUDr. Ing. Zd. Z. působí jako předseda představenstva obchodní společnosti ČSAD Semily, a.s., i obchodní společnosti ČSAD Vsetín, a.s. V uvedených řízeních tedy vystupoval za navrhovatele i za odpůrce a podle názoru navrhovatelky tak zneužil funkci předsedy představenstva. Obchodní společnost ČSAD Semily tedy byla podle názoru navrhovatelky v uvedených řízeních zkrácena na svém právu účastnit se soudního řízení. Navrhovatelka je přesvědčena o tom, že JUDr. Ing. Z. Z. není oprávněn dále uvedenou společnost zastupovat. Jedinou osobou, která je teoreticky oprávněna zmocnit za uvedenou společnost advokáta k podání ústavní stížnosti nicméně je právě JUDr. Ing. Z. Z., což tento vzhledem k okolnostem v žádném případě neučiní. Navrhovatelka proto žádá Ústavní soud, aby uvedené obchodní společnosti ustanovil podle §29 odst. 2 o.s.ř. opatrovníkem buďto ji nebo Ing. T. R. (oba údajně v uvedené obchodní společnosti vystupují jako členové dozorčí rady), nebo libovolného opatrovníka z řad advokátů. Žádá o přednostní projednání uvedeného návrhu s ohledem na běžící lhůtu k podání ústavní stížnosti samotné.
Ústavní soud vzhledem k okolnostem případu návrh stěžovatelky projednal přednostně. Ústavní soud se primárně zabýval tím, zda návrh splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Zaměřil se zejména na posouzení otázky, zda je k projednání návrhu příslušný.
Ústavní soud je dle článku 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti. Při výkonu svých kompetencí musí respektovat i jeden ze základních principů právního státu, zakotvený v článku 2 odst. 3 Ústavy a v článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. Ústavní soud má tedy přesně vymezenou pravomoc a příslušnost, které nemůže překročit.
Kompetence Ústavního soudu při posuzování ústavní stížnosti jsou upřesněny v ustanovení §82 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud je oprávněn především zrušit rozhodnutí orgánu veřejné moci. Směřuje-li ústavní stížnost proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, je Ústavní soud oprávněn zakázat příslušnému orgánu, aby v porušování práva pokračoval, a přikázat mu, aby obnovil stav před porušením, jestliže je to možné. Pokud ovšem navrhovatelka v petitu svého návrhu, jímž je Ústavní soud vázán, navrhuje, aby Ústavní soud v řízení předcházejícím podání vlastní (jak navrhovatelka uvádí "samotné") ústavní stížnosti ustanovil zmíněné obchodní společnosti ČSAD Semily, a.s., opatrovníka, očekává ve skutečnosti, že rozhodne jako obecný soud a autoritativně tak omezí statutární orgán společnosti v jeho pravomoci jednat za společnost. K takovému rozhodnutí ovšem není Ústavní soud podle Ústavy a zákona o Ústavním soudu příslušný.
Ve smyslu ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu se pro řízení před Ústavním soudem použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení, pokud zákon o Ústavním soudu nestanoví jinak. Použití těchto předpisů přiměřeným způsobem je možné pouze v těch typech řízení, které stanoví čl. 87 odst. 1 Ústavy, a které z hlediska postupu konkretizuje zákon o Ústavním soudu, jímž jsou při svém rozhodování soudci Ústavního soudu vázáni. Tento zákon stanoví podle čl. 88 odst. 1 Ústavy, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení. Obecně návrh na zahájení řízení o ustanovení opatrovníkem pro budoucí řízení před Ústavním soudem zákon o Ústavním soudu nezná, a proto v této věci nepřichází v úvahu přiměřené použití §29 odst. 2 občanského soudního řádu. Druhy řízení a jejich důvody taxativně vypočítává Ústava, a tudíž možnost podpůrného použití občanského soudního řádu nemůže vést k jejich rozšíření. Může sloužit pouze pro postup při řízeních, která jsou v Ústavě a v zákoně o Ústavním soudu výslovně uvedena (viz usnesení II. ÚS 458/98 - Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 12, usn. č. 75). Vzájemné vztahy mezi jednotlivými orgány obchodních společností a jejich členy upravuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, nikoli zákon o Ústavním soudu, a k řešení jejich sporů jsou povolány soudy obecné, nikoli soud Ústavní.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh na ustanovení opatrovníkem podle ustanovení §43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. Vzhledem k uvedenému Ústavní soud navrhovatelku nevyzýval k odstranění vad jejího podání, neboť by to na deklarovaném závěru Ústavního soudu nemohlo nic změnit.
Ústavní soud dodává, že z obsahu návrhu je zřejmé, že navrhovatelka brojí proti dotčení ústavně zaručených práv obchodní společnosti ČSAD Semily, a.s., k němuž údajně došlo vydáním dvou uvedených usnesení Vrchního soudu v Praze. Podle ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, je stěžovatelem fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda. Vzhledem k výše uvedenému závěrům Ústavního soudu při řešení otázky jeho nepříslušnosti, by navrhovatelka, jak sama uvádí, nebyla ani osobou oprávněnou podat ústavní stížnost směřující proti uvedeným usnesením.
Nad rámec Ústavní soud připomíná, že podle výpisu z obchodního rejstříku ze dne 27. 12. 2005, který je dostupný na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz) a má informativní charakter, je jako předsedkyně představenstva uvedené obchodní společnosti zapsána B. K.(jako den vzniku členství v představenstvu je uvedeno datum 15. 12. 2005 a jako den vzniku funkce datum 20. 12. 2005).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
Brno 28. prosince 2006
S t a n i s l a v B a l í k, v. r.
soudce zpravodaj