ECLI:CZ:US:2006:2.US.329.06
sp. zn. II. ÚS 329/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti S. S., zastoupeného JUDr.Vladimírem Machem, advokátem Advokátní kanceláře ve Velehradě, Zahradní 268, proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 13. 3. 1998, č.j. 6 C 114/94-136 a Krajského soudu v Brně ze dne 8. 3. 2006, čj. 28 Co 157/2004-236, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se, s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, kterými byla jeho manželka zavázána zaplatit žalobci částku 60 169,95 Kč s příslušenstvím. V ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že v řízení předcházejícímu vydání napadených rozhodnutí vystupoval jako vedlejší účastník na straně žalované manželky.
Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem [§72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Podmínkou podání ústavní stížnosti, ve které je namítán zásah do ústavně zaručených základních práv, je tedy skutečnost, že takovou stížnost podává sám jednotlivec, do jehož práv mělo být zasaženo.
Podstatou projednávané ústavní stížnosti je však pouze nesouhlas navrhovatele s právními závěry obecných soudů, které vyhověly návrhu žalobce a rozhodly v neprospěch jeho manželky.
Ústavní soud po přezkoumání ústavní stížnosti a připojeného spisu Okresního soudu ve Zlíně tvrzený zásah do základního práva navrhovatele chráněného článkem 36 Listiny neshledal, neboť navrhovatel měl možnost vystupovat v řízení u obecných soudů jako vedlejší účastník a uplatňovat zákonem přiznaná procesní práva. Ostatně navrhovatel (přes poučení uvedené ve výzvě k odstranění vad návrhu) ani neuvádí, jakým způsobem mělo k bezprostřednímu zásahu do jeho základních práv a svobod dojít. Zásah ve výše uvedeném smyslu nelze totiž automaticky a bez dalšího dovozovat pouze ze skutečnosti, že navrhovatel je manželem žalované a má tedy zájem na výsledku sporu. Pro úplnost Ústavní soud dodává, že manželka ústavní stížnost nepodala.
S ohledem na uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo než návrh podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. prosince 2006
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj
Za správnost vyhotovení:
E. Kameníková