ECLI:CZ:US:2007:3.US.667.06.1
sp. zn. III. ÚS 667/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. D. K., zastoupené JUDr. V. B., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2006, č.j. 25 Cdo 1314/2006-93, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2005, č.j. 39 Co 43/2005-66, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 2. 11. 2004, č.j. 10 C 221/2003-49, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud zrušil – pro porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listiny“) a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluvy“) – v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů.
Z ústavní stížnosti a připojených listin se podává, že žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 2 se stěžovatelka domáhala zaplacení částky 3 000 000,- Kč z titulu náhrady škody, způsobené jí tvrzeným nesprávným úředním postupem příslušných orgánů České republiky (Ministerstva práce a sociálních věci ČR, Česká správy sociálního zabezpečení a Ministerstva zdravotnictví ČR). Obvodní soud žalobu odmítl pro neodstranění vad návrhu, k nimž byla řádně vyzvána (§43 odst. 2 o.s.ř.), s tím, že tyto vady (spočívající v absenci vylíčení rozhodujících skutečností) nebyly odstraněny přesto, že žaloba byla posléze doplněna.
K odvolání stěžovatelky odvolací soud usnesení soudu prvého stupně potvrdil. Připomněl, že stěžovatelce byli ustanoveni (postupně) jako zástupci advokáti, kteří byli k odstranění vad žaloby (marně) vyzýváni; soud prvého stupně proto postupoval správně, jestliže neúplný návrh stěžovatelky odmítl jako podání neschopné věcného projednání. Stěžovatelce odvolací soud podal poučení, že dovolání k Nejvyššímu soudu je v daném případě přípustné, a v jaké lhůtě a prostřednictvím kterého soudu je zapotřebí je podat.
Proti usnesení odvolacího soudu podala stěžovatelka „blanketní“ dovolání (aniž uvedla z jakých důvodů rozhodnutí odvolacího soudu napadá) a současně požádala o ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení; ten jí byl ustanoven a dnem právní moci tohoto usnesení počala běžet dvouměsíční lhůta k doplnění náležitostí dovolání (§241b odst. 3, věta druhá, za středníkem, o.s.ř.), jež uplynula dnem 2. 3. 2006. Vzhledem k tomu, že k doplnění podaného dovolání došlo až poté (3. 3. 2006), dovolací soud dovolání se zřetelem k ustanovením §242 odst. 3, §241 odst. 1 a §243c odst. 1 ve spojení s §43 odst. 2 o.s.ř.) odmítl.
Porušení svých práv obecnými soudy shledává stěžovatelka v prvé řadě v nedostatečném poučení, jež se jí dostalo ze strany obvodního soudu o rozsahu a způsobu doplnění návrhu (žaloby na náhradu škody); tvrdí rovněž, že pokud k první výzvě žalobu řádně nedoplnila, měl ji soud k odstranění jejích vad vyzvat opakovaně. Je ostatně názoru, že z obsahu doplněné žaloby již bylo zřejmé, čeho a na základě jakých skutkových okolností se domáhala, pročež pro odmítnutí žaloby podmínky splněny nebyly. Zkrácení svého „práva na účinné opravné prostředky podle čl. 13 Úmluvy a práva na spravedlivý proces“ v řízení dovolacím pak stěžovatelka spatřuje v procesním pochybení ustanovené advokátky, která „podala odůvodnění dovolání opožděně“.
Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d/ Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též §72 odst. 1 písm. a/ zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o Ústavním soudu“)].
Podle §43 odst. 1 písm. e/ zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.
Návrh, jímž je ústavní stížnost, je podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; těmi jsou i opravné prostředky mimořádné, s výjimkou návrhu na obnovu řízení (srov. §72 odst. 3 téhož předpisu).
Ústavní stížnost se vyznačuje mimo jiné tím, že je k standardním procesním („ne-ústavním“) institutům prostředkem subsidiárním; nastupuje coby přípustná až teprve tehdy, když prostředky stanovené obecným právem byly vyčerpány. Je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu, v rozsahu omezeném na hlediska ústavnosti.
Požadavek vyčerpat všechny procesní prostředky ve smyslu §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu není splněn toliko v případě, že opravný prostředek, který je mu k dispozici, stěžovatel vůbec nevyužil, nýbrž logicky i tehdy, když tak sice učinil, nikoli však „řádně“ (ve smyslu splnění stanovených procesních podmínek pro jeho podání), a tím způsobil, že nemohl být projednán věcně.
Právě taková situace tedy nastala v dané věci, jestliže dovolání stěžovatelky, přípustné bez jakýchkoli omezujících podmínek (srov. §239 odst. 3 o.s.ř.), dovolací soud odmítl proto, že pro (včas) neodstraněné vady nebylo projednatelné (§243c odst. 1 a §43 odst. 2, věta první, o.s.ř.).
Je přiléhavé dodat, že proti tomuto rozhodnutí stěžovatelka nebrojí (resp. nezpochybňuje jeho správnost), adresujíc svoji kritiku nikoli soudu, nýbrž – bez jakéhokoli významu – své vlastní zástupkyni.
Z uvedených důvodů – konformně názorům vyjádřeným v obdobných věcech kupříkladu v usneseních Ústavního soudu ve věcech sp. zn. II. ÚS 368/05, III. ÚS 673/05, III. ÚS 378/05, sp. zn. III. ÚS 667/06 – dospěl Ústavní soud i v posuzovaném případě k závěru, že ústavní stížnost je ve smyslu §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná, a proto ji soudcem zpravodajem podle shora citovaného ustanovení §43 odst. 1 písm. e/ téhož zákona odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. dubna 2007
Vladimír Kůrka v. r.
soudce zpravodaj