ECLI:CZ:US:2007:4.US.1140.07.1
sp. zn. IV. ÚS 1140/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 28. června 2007 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatelky Z. V., zastoupené JUDr. Jaroslavou Moravcovou, advokátkou se sídlem Pardubice Semtín, budova P9, č. p. 81, 533 54 Pardubice-Rybitví, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2007 sp. zn. 6 Tdo 76/2007, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 8. června 2006 č. j. 13 To 194/2006-288 a rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 21. února 2006 č. j. 1 T 98/2005-230, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatelka napadla v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů vydaná v její trestní věci. To s blíže odůvodněným tvrzením, že v řízení před nalézacím, jakož posléze i odvolacím soudem byly nesprávně hodnoceny provedené důkazy. V rámci této argumentace předestřela svou vlastní skutkovou verzi, jejímž pohledem měly být hodnoceny, pročež poukázala na zásadu in dubio pro reo a takto (implicite) na dotčení v ústavně zaručeném právu na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 a násl. Listiny základních práv a svobod). Aniž by vznesla jakékoliv výhrady vůči rozhodovacím důvodům stěžovaného usnesení Nejvyššího soudu, domáhala se následně, aby Ústavní soud shora označená rozhodnutí nálezem zrušil.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Obdobně je povinen postupovat soudce zpravodaj, je-li návrh podán po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání [§43 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Jak bylo zjištěno z obsahu odůvodnění v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu, označený soud odmítl dovolání stěžovatelky jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu [265i odst. 1 písm. b) tr. řádu], přičemž svůj závěr podložil tím, že námitky stran odlišného hodnocení ve věci provedených důkazů pod (toliko formálně označený) dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu podřadit nelze.
Tento Nejvyšším soudem prezentovaný náhled na dosah dovolacího důvodu zakotveného v citovaném ustanovení odpovídá ustálenému judiciálnímu výkladu, jenž byl ze strany Ústavního soudu opakovaně při posouzení jeho ústavnosti akceptován, a to nejen v rozhodnutích, na něž dovolací soud v napadeném usnesení příkladmo poukázal; extrémní exces při realizaci důkazního procesu spočívající v racionálně neobhajitelném úsudku obecných soudů o relaci mezi provedenými důkazy a z nich vyvozenými skutkovými zjištěními (srov. kupř. nálezy ve věcech sp. zn. III. ÚS 84/94, III. ÚS 166/95, II. ÚS 182/02, II. ÚS 539/02, I. ÚS 585/04, II. ÚS 566/06 a další) ze strany stěžovatelky přitom tvrzen nebyl (srov. kupř. nálezy sp. zn. I. ÚS 55/04, II. ÚS 193/04, IV. ÚS 216/04, I. ÚS 670/05, II. ÚS 29/06). Z tohoto důvodu její (kasační) návrh ve vztahu k předmětnému usnesení Nejvyššího soudu byl shledán zjevně neopodstatněným.
Ohledně návrhu na zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 8. června 2006 č. j. 13 To 194/2006-288 a rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 21. února 2006 č. j. 1 T 98/2005-230 promítá se potom následně popsaná procesní situace v tom, že pro aplikaci výjimky uvedené v §72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, z pohledu založení počátku běhu lhůty k podání ústavní stížnosti nejsou splněny náležité předpoklady, když k odmítnutí stěžovatelkou podaného dovolání nedošlo z důvodu kvalifikace tohoto odmítnutí jako nepřípustného z důvodů závisejících na uvážení orgánu, jenž o něm rozhodoval. Z toho plyne, že v tomto rozsahu byla ústavní stížnost podána po lhůtě k tomu zákonem stanovené [§72 odst. 3, 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Na základě těchto důvodů bylo mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§43 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. června 2007
Michaela Židlická
předsedkyně senátu Ústavního soudu