infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26.06.2008, sp. zn. II. ÚS 1088/08 [ usnesení / LASTOVECKÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2008:2.US.1088.08.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2008:2.US.1088.08.1
sp. zn. II. ÚS 1088/08 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Dagmar Lastovecké a Stanislava Balíka o ústavní stížnosti F. P., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Zelinkou, advokátem Advokátní kanceláře v Břeclavi, T. G. Masaryka 38/10, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 5. 2007 sp. zn. 2 Cm 80/2003, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Stěžovatel se, s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina), čl. 90, 95 a 96 Ústavy ČR a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, kterým bylo odmítnuto pro opožděnost dovolání stěžovatele do rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 Cmo 163/2006 ze dne 22. 11. 2006. Proti usnesení Městského soudu v Praze, doručenému právnímu zástupci dne 11. 6. 2007, nebylo podáno v zákonné lhůtě odvolání směřující do výroku o odmítnutí dovolání, neboť stěžovatel, resp. jeho právní zástupce, měl v té době za to, že důvody odmítnutí dovolání pro jeho opožděnost jsou zde dány a nebylo důvodu pochybovat o správnosti rozhodnutí soudu. Nahlédnutím do spisu dne 7. 3. 2008 však stěžovatel zjistil, že postup Městského soudu v Praze nebyl správný a tímto postupem mu byla odňata možnost jednat před soudem. Ze spisu je totiž zřejmé, že soud doručoval právnímu zástupci navrhovatele rozsudek Vrchního soudu v Praze na adresu jeho advokátní kanceláře dne 19. 1. 2007 a adresátu byla zanechána výzva k vyzvednutí zásilky, která po uplynutí 15ti dnů byla vrácena soudu. Na základě této skutečnosti soud použil ustanovení o náhradním doručení ve smyslu ust. §48 a §50c odst. 4 o.s.ř. a zásilku považoval za doručenou uplynutím 10ti dnů od jejího uložení. Městský soud v Praze však rozsudek Vrchního soudu v Praze doručoval opětovně s tím, že doručení bylo provedeno dne 20. 2. 2007, když (nově zvolený) právní zástupce zásilku převzal osobně (viz kopie doručenky). Na základě této rozhodné skutečnosti, tj. dne faktického doručení, právní zástupce v zákonem stanovené dvouměsíční lhůtě podal dovolání dne 19. 4. 2007, resp. 20. 4. 2007. Navrhovatel se proto domnívá, že uvedeným postupem bylo zabráněno tomu, aby na základě dovolání k Nejvyššímu soudu byl přezkoumán rozsudek Vrchního soudu v Praze, přičemž dle navrhovatel případné rozhodnutí Nejvyššího soudu by mělo z právního hlediska zásadní význam na výsledek sporu. Dle stěžovatele lhůta pro podání ústavní stížnosti je zachována, neboť usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. května 2007 mu bylo doručeno dne 11. 6. 2007, přičemž ústavní stížnost svým významem podstatně přesahuje jeho vlastní zájmy, má zcela zásadní význam pro práci a rozhodování soudů a pro výkon soudní moci zakotvené v Ústavě a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti došlo. Vzhledem k tomu, že stěžovatel navrhl postup dle ust. §75 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu), Ústavní soud posuzoval, zda v projednávané věci jsou dány podmínky pro aplikaci citovaného ustanovení, dle kterého Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo. Ústavní soud dospěl k závěru, že aplikace uvedeného ustanovení v projednávaném případě není možná a jedná se proto o návrh nepřípustný. Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. Z ustanovení §72 odst. 1 a ust. §75 odst. 1 zákona Ústavním soudu vyplývá, že ústavní stížnost lze podat proti pravomocnému rozhodnutí a pouze tehdy, když navrhovatel před jejím podáním vyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Ustanovení §75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu představuje výjimku z obecné zásady stanovující podmínku, že před podáním ústavní stížnosti je nutno vyčerpat všechny procesní prostředky k ochraně práva. Každou takovou výjimku je však nutno interpretovat restriktivním způsobem. Z judikatury Ústavního soudu vyplývá, že pod pojmem podstatný přesah vlastních zájmů lze chápat zejména situace, v nichž je potřebný přesah odůvodněn potřebou zrušení neústavního právního předpisu, aplikovaný právní předpis pravidelně vyvolává potíže v praxi a vyžaduje novelizaci předpisů, věc se svou povahou týká tisíců případů a její řešení by odstranilo množství soudních sporů, nebo je pociťována potřeba zajištění ústavně konformního výkladu právního předpisu. Stěžovatel v ústavní stížnosti neuvedl žádné konkrétní relevantní důvody, ze kterých by vyplývalo, že ústavní stížnost svým významem přesahuje jeho vlastní zájmy, pouze obecně uvádí, že má význam pro práci a rozhodování soudů. Již z podstaty věci je zřejmé, že projednávané věci by se však mohlo pouze jednat o dílčí pochybení soudu (pokud by tvrzení o nedostatcích v doručování byla prokázána), které stěžovatel včas, ve lhůtě umožňující podat řádný opravný prostředek, nezjistil. Nejedná se tedy o řešení právní problematiky mající širší dopad a přesahující vlastní zájmy stěžovatele ve shora uvedeném smyslu. Ústavní soud s ohledem na výše uvedené důvody neshledal naplnění podmínek pro postup podle ustanovení §75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků dle ust. §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh nepřípustný. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 26. června 2008 Jiří Nykodým předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2008:2.US.1088.08.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 1088/08
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 26. 6. 2008
Datum vyhlášení  
Datum podání 30. 4. 2008
Datum zpřístupnění 24. 7. 2008
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Lastovecká Dagmar
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 182/1993 Sb., §75 odst.2 písm.a
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-1088-08_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 59099
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-08