ECLI:CZ:US:2008:3.US.2945.08.1
sp. zn. III. ÚS 2945/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 19. prosince 2008 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti GLOBAL CAPITAL s. r. o., se sídlem Blanická 25, 120 00 Praha 2 - Vinohrady, IČ: 25839900, právně zastoupené JUDr. Dagmar Císařovskou, advokátkou AK se sídlem Na Hřebenkách 12/1882, 150 00 Praha 5, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. září 2008 č. j. 20 Co 235/2008-84, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 1. prosince 2008, se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. září 2008 č. j. 20 Co 235/2008-84, a to pro porušení článku 36 odst. 1 a odst. 3 Listiny základních práv a svobod a článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. září 2008 č. j. 20 Co 235/2008-84 byl změněn rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 24. dubna 2008 č. j. 8 C 79/2008-42 v napadeném výroku pod bodem III. tak, že žalovaná (v řízení před Ústavním soudem "stěžovatelka") je povinna zaplatit žalobkyni částku 230 000,- Kč s příslušenstvím.
II.
Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuálních věcech jsou v České republice vybudovány na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených (a kasace pravomocných rozhodnutí), v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, vyplývajícími z příslušných procesních norem upravujících to které řízení či tu kterou materii.
Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, jestliže navrhovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (ust. §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), pokud nejsou dány důvody pro přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky dle ust. §75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
Podle ust. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
V souladu s ust. §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (ust. §72 odst. 3 zák. o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (ust. §72 odst. 4 zák. o Ústavním soudu).
Podmínkou, která musí být v zásadě splněna ještě před podáním ústavní stížnosti podle ust. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, je vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje. Vyčerpáním všech procesních prostředků, jež zákon k ochraně práva poskytuje, není přitom jejich pouhé uplatnění, ale až rozhodnutí příslušného orgánu ve věci (srov. Filip, Holländer, Šimíček: Zákon o Ústavním soudu, komentář, C. H. Beck, 2001, str. 330, shodně rovněž usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 209/01 a sp. zn. II. ÚS 143/2000).
Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. září 2008 č. j. 20 Co 235/2008-84 obsahuje poučení, že "proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání podané do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku, a to podáním u Okresního soudu v Hradci Králové".
V ústavní stížnosti stěžovatelka uvedla, že proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. září 2008 č. j. 20 Co 235/2008-84 podala souběžně s ústavní stížností i dovolání k Nejvyššímu soudu.
Jak bylo výše uvedeno, stěžovatelka podala proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, jehož přípustnost vyplývá z ust. §237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu. Jestliže pak stěžovatelka podala ústavní stížnost souběžně s takovýmto mimořádným prostředkem, a před Nejvyšším soudem probíhá příslušné dovolací řízení, v jehož rámci se může stěžovatelka domáhat ochrany (i) svých ústavně zaručených práv a svobod, není důvodu pro to, aby Ústavní soud - v rozporu s výše popsaným principem subsidiarity, jakož i v rozporu s principem minimalizace zásahů do činnosti orgánů veřejné moci (zde obecných soudů) - do doby, než toto řízení bude ukončeno, ve věci (paralelně) rozhodoval. Není ani důvodu pro to, aby Ústavní soud vyčkával se svým rozhodnutím až do vydání rozhodnutí orgánu, jenž o daném mimořádném prostředku rozhodoval, neboť stěžovatelka nebyla nucena podávat ústavní stížnost, když tak může učinit až po doručení rozhodnutí o daném mimořádném opravném prostředku (ust. §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu), podmínkou ovšem je, aby tento poslední procesní prostředek, který jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje, využila řádně.
V souladu s ust. §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.
S ohledem na výše uvedené soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle ust. §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. prosince 2008
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj