infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 29.10.2009, sp. zn. I. ÚS 2568/09 [ usnesení / DUCHOŇ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2009:1.US.2568.09.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2009:1.US.2568.09.1
sp. zn. I. ÚS 2568/09 Usnesení Ústavní soud v senátě složeném z předsedy Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. K. R. B., zastoupeného JUDr. Josefem Monsportem, advokátem se sídlem Praha 1, Vladislavova 16, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2009, sp. zn. 44 To 257/2009, a usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství Policie hl. m. Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování Praha, ze dne 6. 4. 2009, čj. PSP-371-94/TČ-2008-000093-KRI, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Ústavní stížností se Ing. K. R. B. (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení uvedeného usnesení Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“) a usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství Policie hl. m. Prahy (dále též „policejní orgán“), pro porušení práva na spravedlivý proces. Uvedeným usnesením městský soud zamítl, jako nedůvodnou, jeho stížnost proti usnesení policejního orgánu, kterým mu byla, podle §66 odst. 1 trestního řádu (dále jenTrŘ“) uložena pořádková pokuta ve výši 50.000,-Kč proto, že nevyhověl výzvě policejního orgánu ve smyslu §78 odst. 1 TrŘ a nevydal všechny akcie společnosti MIPE-N, a. s. Stěžovatel tvrdil, že orgány činné v trestním řízení nesprávně vyložily dopisy jeho obhájce policejnímu orgánu a státní zástupkyni, jimiž se dotazoval, komu má akcie, požadované policejním orgánem, vydat. V mezidobí byl totiž požádán, aby ty samé akcie vydal likvidátorovi spol. Prague Investment Holdings (Cyprus) Ltd. Z uvedeného dotazu byl učiněn nesprávný a důkazy nepodložený závěr, že v době, kdy vznikla a trvala povinnost akcie vydat, je měl u sebe. Po prostudování ústavní stížnosti a obsahu napadených rozhodnutí Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Ústavní soud předně konstatuje, že ústavní stížnost stěžovatele naprosto postrádá ústavněprávní rozměr. Jeho argumenty, které jsou opakováním tvrzení uplatněných v napadeném řízení, s nimiž se příslušné orgány řádným a vyčerpávajícím způsobemvypořádaly, nejsou důvodné a staví tak Ústavní soud do pozice, která mu nepřísluší. Stěžovatel své námitky opírá pouze o svou subjektivně chápanou představu o tom, jak by podle něj měly orgány činné v trestním řízení postupovat. Orgány činné v trestním řízení však, podle zjištění Ústavního soudu, konaly odpovídajícím způsobem v rámci svých kompetencí, s přihlédnutím k charakteru řešené věci a svá rozhodnutí řádně odůvodnily. Podkladem pro jejich rozhodnutí byla nejen podání jeho obhájce, v nichž se dotazoval, komu má akcie předat, zda policejnímu orgánu či likvidátorovi, ale i předchozí výslech stěžovatele. Z těchto materiálů bez jakýchkoli pochybností vyplývá, že stěžovatel měl předmětné akcie, v době policejní výzvy, u sebe a v souladu s ní byl povinen je vydat jakožto věc důležitou pro trestní řízení. Na tom nic nemění ani naprosto irelevantní tvrzení stěžovatele, že dopisy nepsal on, ale jeho obhájce, který se měl v druhém dopise státní zástupkyni omluvit za některé (blíže nespecifikované) nepřesnosti v předchozím dopise. Konečně, ani v ústavní stížnosti stěžovatel výslovně neuvedl, že policejním orgánem požadované akcie v posuzované době nemohl vydat, neboť je neměl u sebe. Stěžovatel uvedenou policejní výzvu nerespektoval a akcie nevydal. Naopak, zvolil taktiku nedůvodných překážek, která vyústila v rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty. Za takové situaceÚstavní soud nemá důvod do činnosti orgánů činných v trestním řízení jakkoli zasahovat či je dokonce nahrazovat. V návaznosti na výše uvedené Ústavní soud návrh stěžovatele, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako zjevně neopodstatněný podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 29. října 2009 František Duchoň, v. r. předseda I. senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2009:1.US.2568.09.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 2568/09
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 29. 10. 2009
Datum vyhlášení  
Datum podání 1. 10. 2009
Datum zpřístupnění 12. 11. 2009
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - MS Praha
POLICIE - Krajské ředitelství Policie hl. m. Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování Praha
Soudce zpravodaj Duchoň František
Napadený akt rozhodnutí soudu
rozhodnutí jiné
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 141/1961 Sb., §66 odst.1, §78 odst.1
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík opatření/pořádkové
pokuta
trestní řízení
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-2568-09_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 64005
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-03