ECLI:CZ:US:2009:3.US.2320.09.1
sp. zn. III. ÚS 2320/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 27. října 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele B. H., zastoupeného JUDr. Dagmar Thomaschke, advokátkou se sídlem v Sokolově, K. H. Borovského 692/63, o ústavní stížnosti proti usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 6. 2009 č. j. 25 Cdo 2055/2009-112, Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 2. 2009 č. j. 56 Co 74/2009-104 a Okresního soudu Plzeň-město ze dne 3. 12. 2008 č. j. 14 C 58/2007-99, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí, odůvodnil ústavní stížnost tím, že se postupem soudů cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedl, že soud I. stupně odmítl jako pozdě podané jeho odvolání proti rozsudku ze dne 11. 9. 2008 č. j. 14 C 8/2007-91, soud II. stupně pak toto rozhodnutí potvrdil. Poněvadž dle jeho přesvědčení oba soudy nesprávně vyložily běh lhůty k podání odvolání a nesprávně zjistily den doručení označeného rozhodnutí, podal dovolání k Nejvyššímu soudu, které však bylo odmítnuto pro nepřípustnost.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem odmítnutí je také zjištění, že byl návrh podán po lhůtě k tomu stanovené [§72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, §43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud s poukazem na ustanovení §237 až 239 občanského soudního řádu dovolání směřující proti výroku Krajského soudu v Plzni, jenž dne 10. 2. 2009 potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně - o odmítnutí odvolání pro jeho podání po lhůtě k tomu stanovené, opodstatněně odmítl pro jeho nepřípustnost. Své rozhodnutí dostatečně odůvodnil a lze na ně v dalším odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh napadající označené usnesení Nejvyššího soudu jako zjevně neopodstatněný odmítnut. Poněvadž rozhodnutí dovolacího soudu nebylo učiněno tak, jak to má na mysli §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, tj. z důvodů závisejících na jeho uvážení, odmítnutí ústavní stížnosti proti usnesení soudu II. stupně je dáno tím, že byla podána po lhůtě k tomu stanovené, proti rozhodnutí Okresního soudu Plzeň-město pak její nepřípustností [§43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) a e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. října 2009
Jiří Mucha
předseda senátu Ústavního soudu