ECLI:CZ:US:2009:4.US.424.09.1
sp. zn. IV. ÚS 424/09
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti P. Č., bez právního zastoupení, na zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. ledna 2009, č.j. 3 Aps 7/2008-56, a návrhu na zrušení ustanovení §14 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a ustanovení §103 odst. 1 písm. e) a odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel podání, navrhovatele, kterým se domáhal zrušení shora uvedeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a citovaných ustanovení zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a zákona č. 150/2002 Sb., správního řádu soudního.
Uvedené podání však nesplňovalo zákonem stanovené náležitosti ústavní stížnosti dané v ustanovení §27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Navrhovatel nebyl právně zastoupen (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
Ústavní soud lustrací podání k Ústavnímu soudu zjistil, že navrhovatel podal již dříve k Ústavnímu soudu pět návrhů, přičemž ani v jednom případě nebyl zastoupen advokátem. O nezbytnosti právního zastoupení byl však opakovaně poučován. Ústavní soud přesto vyzval navrhovatele opětovně i v tomto případě, dopisem ze dne 9. března 2009 doručeným dne 12. března 2009, k odstranění vad podání a stanovil mu k tomu lhůtu sedmi dnů.
V uvedené lhůtě ale navrhovatel vady neodstranil a naopak se na Ústavní soud obrátil s požadavkem o prodloužení lhůty o dalších 40 dní. Tento požadavek nijak neodůvodnil, pouze argumentoval tím, že ústavní stížnost má všechny náležitosti a lhůta k odstranění vady právního zastoupení se mu jeví jako krátká.
V tomto svém podání navrhovatel neuvedl žádné okolnosti či překážky, které by mu bránily v obstarání právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem.
Dosavadní poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obrátit jinak, než v zastoupení advokátem.
Napadené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bylo stěžovateli doručeno dne 27. ledna 2009, návrh byl stěžovatelem podán k Ústavnímu soudu 24. února 2009, aniž je stěžovatel právně zastoupen. Tuto vadu podání stěžovatel neodstranil ani ve lhůtě k tomu určené, ani dodatečně.
V souladu s tradičním hodnocením nedostatku zastoupení stěžovatele advokátem proto Ústavní soud ústavní stížnost dle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Návrh na zrušení části zákona dle ustanovení §64 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu pak předpokládá splnění podmínek daných v ustanovení §74 zákona o Ústavním soudu. S ohledem na výše uvedené, konstatuje Ústavní soud, že osud návrhu dle ustanovení §64 zákona o Ústavním soudu sleduje osud podání dle ustanovení §72 zákona o Ústavním soudu. Proto nezbylo, než odmítnout i tento návrh dle ustanovení §43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. března 2009
JUDr. Vlasta Formánková
předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu