ECLI:CZ:US:2009:4.US.646.09.1
sp. zn. IV. ÚS 646/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 27. března 2009 ve věci navrhovatele S. H., zastoupeného Mgr. Zdeňkem Bičanem, advokátem se sídlem v Brně, Tišnovská 6, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně ze dne 4. 3. 2008 sp. zn. 6 To 560/2007 a rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 11. 10. 2007 sp. zn. 2 T 186/2007, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal cestou ústavní stížnosti zrušení výše označených rozhodnutí soudu I. a II. stupně s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 13 Listiny základních práv a svobod. Poukázal mj. na průběh trestního řízení, vedeného proti jeho osobě pro tvrzené přijímání úplatků, dále na to, že proti usnesení odvolacího soudu podal dovolání, které bylo Nejvyšším soudem odmítnuto.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný [§72 odst. 2 a §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu návrhu a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1057/2008 bylo zjištěno, že stěžovatel podal proti stížností napadenému usnesení Krajského soudu v Brně dovolání, na základě kterého je Nejvyšší soud po přezkoumání podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu dne 10. 12. 2008 jako zjevně neopodstatněné odmítl. Proti tomuto rozhodnutí o mimořádném posledním opravném prostředku však ústavní stížnost nesměřuje, i když jej stěžovatel uplatnil.
S ohledem na uvedené, na znění §72 odst. 3, 4 a 6, §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, byla ústavní stížnost jako nepřípustná odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. března 2009
Pavel Holländer
soudce zpravodaj