ECLI:CZ:US:2010:2.US.1403.10.1
sp. zn. II. ÚS 1403/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti P. C., zastoupeného Mgr. Janem Polákem, advokátem Advokátní kanceláře v Praze, U Průhonu 1516/32, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 č.j. 27 C 233/2008-116 ze dne 28. 8. 2009, usnesení Městského soudu v Praze č.j. 23 Co 477/2009-139 ze dne 23. 10. 2009, a návrhu, aby soudce zpravodaj podle §83 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu usnesením rozhodl, že náklady na právní zastoupení stěžovatele zaplatí stát, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se, s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 95 odst. 1 a čl. 96 odst. 1 Ústavy ČR, domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Dále požaduje, aby soud rozhodl podle §83 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, že náklady na právní zastoupení stěžovatele zcela zaplatí stát po skončení řízení k rukám právního zástupce stěžovatele.
Stěžovatel se zrušení uvedených rozhodnutí domáhal již svým návrhem ze dne 23. 3. 2010. Tento návrh projednávaný u Ústavního soudu pod sp. zn. IV. ÚS 847/10 byl usnesením ze dne 11. 5. 2010 odmítnut dle §43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění dalších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu), neboť stěžovatel ve lhůtě stanovené do 20. 4. 2010 neodstranil vady návrhu. Uvedené usnesení bylo stěžovateli odesíláno dne 11. 5. 2010 a bylo mu doručeno 14. 5. 2010.
Stěžovatel dne 12. 5. 2010 podal na poštu podání označené jako ústavní stížnost - odstranění vad návrhu, zpracované advokátem, které bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 13. 5. 2010.
Vzhledem k tomu, že došlo k překrývání termínu doručování rozhodnutí Ústavního soudu o odmítnutí ústavní stížnosti a podání stěžovatele, kterým odstraňoval (byť po stanovené lhůtě) vady svého podání ze dne 23. 3. 2010, bylo podání stěžovatele doručené Ústavnímu soudu dne 13. 5. 2010 zaevidováno jako nová ústavní stížnost pod sp. zn. II. ÚS 1403/10.
Dle ust. §73 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práv stěžovateli poskytuje. Stěžovatel výslovně i v návrhu zpracovaném advokátem opětovně uvádí, že napadené rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j. 23 Co 477/2009-139 ze dne 23. 10. 2009 mu bylo doručeno dne 20. 11. 2009, a podání proto nelze posoudit jinak než jako návrh evidentně podaný po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu. Uvedené konstatování platí nejenom ve vztahu k návrhu stěžovatele ze dne 12. 5. 2010, ale i v případě včasného odstranění vad návrhu ze dne 23. 3. 2010, projednávaného pod sp. zn. IV. ÚS 847/10, by závěr Ústavního soudu o nedodržení zákonné lhůty musel být shodný.
Pouze pro úplnost Ústavní soud dodává, že s ohledem na nedodržení lhůty pro podání ústavní stížnosti se již nezabýval otázkou přípustnosti ústavní stížnosti ve vazbě na stěžovatelem zmiňované podání žaloby pro zmatečnost.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud návrh dle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítl jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem. Odmítnutím návrhu nebyla ani splněna podmínka umožňující postup podle §83 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. května 2010
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj