ECLI:CZ:US:2010:4.US.1300.10.1
sp. zn. IV. ÚS 1300/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou ve věci návrhu M. V., bez právního zastoupení, označeného jako ústavní stížnost ve věci č. j. 11 C 266/2005-20 vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 ve spojení s rozhodnutím Městského soudu v Praze č. j. 22 Co 6/2009-112 takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel dne 3. května 2010 podání navrhovatelky, které bylo označeno jako ústavní stížnost ve věci č. j. 11 C 266/2005-20 vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 ve spojení s rozhodnutím Městského soudu v Praze č. j. 22 Co 6/2009-112. Navrhovatelka uvedla, že podává ústavní stížnost, protože věc je promlčená, a že promlčecí lhůta podle občanského zákoníku je tříletá a strany nemohou ve smlouvě se lhůtami manipulovat, neboť to by bylo protiústavní. Zákon je podle navrhovatelky nadřazen smlouvě a lhůty jsou dány zákonem.
Uvedený návrh nesplňoval náležitosti ústavní stížnosti stanovené v ustanovení §27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Navrhovatelka nebyla právně zastoupena advokátem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), návrh neobsahoval pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností a označení důkazů, jichž se navrhovatelka dovolává (§34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), návrh nebyl předložen v potřebném počtu stejnopisů (§34 odst. 2 zákona o Ústavním soudu) a k návrhu nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který byl k ochraně práva navrhovatelky použit (§72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu).
Vzhledem k uvedeným okolnostem byla navrhovatelka přípisem ze dne 17. května 2010 vyzvána, aby vady návrhu odstranila, a to ve lhůtě 10 dnů od doručení této výzvy. Současně byla navrhovatelka poučena o nezbytných náležitostech ústavní stížnosti (včetně možnosti obrátit se v případě obtíží s obstaráním právního zástupce na Českou advokátní komoru) a též o tom, že nebudou-li v uvedené lhůtě vady jejího návrhu odstraněny, bude tento návrh podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnut. Navrhovatelka ve stanovené desetidenní lhůtě vady návrhu neodstranila. Přípisem ze dne 26. května 2010 však požádala o prodloužení lhůty k odstranění vad návrhu, a to s odkazem na skutečnost, že se obrátila na Českou advokátní komoru s žádostí o určení advokáta a o této její žádosti nebylo dosud rozhodnuto.
V návaznosti na přípis ze dne 26. května 2010 Ústavní soud navrhovatelce lhůtu k odstranění vad jejího návrhu přípisem ze dne 31. května 2010 prodloužil, a to do dne 11. června 2010. Navrhovatelka v této lhůtě opět vady návrhu neodstranila. Přípisem doručeným Ústavnímu soudu dne 8. června 2010 sdělila, že jí byl ustanoven advokát, o čemž byla informována dopisem dne 2. června 2010, a požádala o prodloužení lhůty k odstranění vad jejího návrhu o dva měsíce.
Žádosti o prodloužení lhůty k odstranění vad návrhu obsažené v přípise navrhovatelky doručeném Ústavnímu soudu dne 8. června 2010 vyhověl Ústavní soud pouze částečně, když tuto lhůtu navrhovatelce prodloužil do dne 28. června 2010. Navrhovatelka byla současně upozorněna, že zákonná dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti je dostatečně dlouhá na to, aby i stěžovatelé, kterým je nutno ustanovit advokáta, byli schopni ústavní stížnost podat včas, a to s tím, že pokud jí bylo ústavní stížností napadené rozhodnutí doručeno dne 18. března 2010 a ona do dne 3. května 2010, kdy odeslala svůj návrh, ve věci ničeho nečinila a promarnila tak přibližně šest týdnů této lhůty, nemůže očekávat, že tuto její nečinnost Ústavní soud pomine. Dále byla navrhovatelka upozorněna, že prodloužení lhůty do dne 28. června 2010 má považovat za konečné a též na to, že pokud v uvedené lhůtě nebudou vady jejího podání odstraněny, Ústavní soud tento návrh dle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítne.
Navrhovatelka však ani v opakovaně prodloužené lhůtě k odstranění vad návrhu do dne 28. června tyto vady neodstranila. Navrhovatelka doručila Ústavnímu soudu dne 22. června 2010 pouze další přípis, obsahující z hlediska odstranění vad jejího návrhu nepodstatné údaje, a dále dne 28. června 2010 přípis obsahující informaci o zrušení určení advokáta určeného jí Českou advokátní komorou. Z přiložené kopie rozhodnutí České advokátní komory se podává, že ke zrušení určení došlo z důvodu neposkytnutí součinnosti navrhovatelkou k poskytnutí právní služby. Navrhovatelka v posledně uvedeném přípise dále žádá Ústavní soud o radu, jak má dále postupovat.
Ústavní soud konstatuje, že navrhovatelka v opakovaně prodloužené lhůtě k odstranění vad jejího návrhu tyto vady neodstranila. Navíc její počínání, když jednak promarnila prvních přibližně šest týdnů lhůty k podání ústavní stížnosti, jednak neposkytla Českou advokátní komorou její osobě určenému advokátovi součinnost k podání ústavní stížnosti, nesvědčí o pečlivé snaze o ochranu vlastních práv.
S ohledem na uvedené skutečnosti Ústavní soud neshledal důvod navrhovatelce dále prodlužovat lhůtu k odstranění vad jejího návrhu, ani jinak reagovat na její žádost o radu v dalším postupu, a mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu z důvodu neodstranění vad návrhu ve lhůtě k tomu určené její návrh odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 30. června 2010
Vlasta Formánková v.r.
soudkyně zpravodajka