ECLI:CZ:US:2010:4.US.476.10.1
sp. zn. IV. ÚS 476/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 30. března 2010 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele Ing. P. P., zastoupeného Mgr. Sandrou Podskalskou, advokátkou se sídlem v Brně, Dvořákova 13, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2009 č. j. 8 As 8/2008-33 a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 2. 2008 č. j. 22 Ca 416/2007-11, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí a svůj návrh odůvodnil tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 2 odst. 2, čl. 11 odst. 1 a 3, čl. 31, čl. 35 odst. 1 a čl. 36 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že podanou žalobou brojil proti kolaudačnímu rozhodnutí Městského úřadu ve Frýdlantu nad Ostravicí, odboru regionálního rozvoje a stavebního úřadu ze dne 20. 5. 2005, kterým bylo povoleno užívání stavby, jejímž provozem však dochází ke znečišťování ovzduší nad přípustnou míru, což ohrožuje zdraví jeho rodiny, způsobuje opakovaný výskyt onemocnění i dalších obyvatel. Podle jeho přesvědčení se příslušný úřad nezabýval otázkou vlivů stavby na okolní pozemky a jejich vlastníky dostatečně, čímž došlo k porušení ustanovení §81 odst. 1 věta druhá zákona č. 50/1976 Sb. a k ohrožení veřejných zájmů, zejména ochrany života, zdraví a životního prostředí. Dále uvedl, že s ohledem na sdělené skutečnosti pro kolaudaci stavby nebyl spolehlivě zjištěn stav věci, žadatel o ni nepředložil závazné podklady a rozhodnutí nemělo být tedy vydáno. Vzhledem k tomu, že kolaudačním rozhodnutím bylo povoleno užívání stavby, což znemožňuje nerušené a bezpečné užívání nemovitosti, která je jeho vlastnictvím, cítí se zkrácen v právech na příznivé životní prostředí, v právu na ochranu zdraví - proto se také považuje za osobu aktivně legitimovanou k podané žalobě. Krajský soud se s jeho argumenty řádně nevypořádal, žalobu odmítl, podanou kasační stížnost Nejvyšší správní soud zamítl. Se závěry, podle nichž z povahy kolaudačního řízení k zásahu do jeho právní sféry v žádném případě dojít nemohlo, nesouhlasí, má též výhrady k obsahu nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 2/99, citovaného v odůvodnění stížností napadeného rozsudku. Nesouhlasí také s názorem vysloveným v nálezu sp. zn. I. ÚS 376/02, kterým je kolaudačním řízením dotčený vlastník odkazován na občanskoprávní soud se sousedskou žalobou.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného rozsudku Nejvyššího správního soudu zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud přezkoumal rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 2. 2008 kasační stížností napadené a tuto jako neopodstatněnou zamítl. V odůvodnění svého rozsudku se vypořádal s otázkou žalobní legitimace stěžovatele k podání žaloby proti rozhodnutí o kolaudaci cizí stavby realizované na cizím pozemku a, s poukazem na jeho obsah, na podání žalobce (nyní stěžovatele), svou ustálenou judikaturu vztahující se k §65 soudního řádu správního, jakož i na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 2/99, důvodně konstatoval, že Krajský soud v Ostravě odmítl žalobu stěžovatele v souladu se zákonem, když byla podána osobou zjevně neoprávněnou. Vhledem k tomu, že odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu přiléhavě a vyčerpávajícím způsobem mj. charakterizuje kolaudační řízení a z tohoto řízení vyplývající rozhodnutí, jakož i možnosti pro uplatnění dotčených vlastnických či jiných práv v řízení územním a stavebním, jež zahájení stavby a tedy i kolaudačnímu řízení a rozhodnutí předchází, lze na ně v dalším odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh směřující proti rozsudku Nejvyššího správního soudu odmítnut jako zjevně neopodstatněný, návrh brojící proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě pak jako nepřípustný [§43 odst. 2 písm. a), §72 odst. 1 písm. a) odst. 3 a 6, §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. března 2010
Michaela Židlická
předsedkyně senátu Ústavního soudu